Když jsem odešel z domu, přestal jsem s filatelií. Ostatně na dopisech tehdy nechodily jiné známky než protektorátní a německé. To album je ze tří čtvrtin prázdné, perská známka není v něm ani jedna. Ale nedokázal jsem ani později v životě zajímavou nebo novou známku vyhodit. A proto jsem asi před rokem doma našel krabice a obálky plné známek: vytrhaných nebo vystříhaných z dopisů. Našich i cizích. Za dobu padesáti roků! Co s tím? Padesát roků už tu nebudu.
Postupně jsem to házel do lavoru s vodou a nechával odlepit. A koupil jsem si zásobník na známky a začal je řadit: bez ohledu na státy, panovníky, hodnoty, barvu, náměty. Skládal jsem je na listech do obrazců, komponoval je do souladných nebo kontrastních tvarů. Mám geniální sbírku známek. Jsou to obrázkové knížky, mám jich už patnáct. Když jsem unavený, mrzutý, nemůžu spát, vyndám některou tu knížku: jdu krajinami, městy, čtu nápisy, letopočty. A vězte, že naše známky jsou znamenité: takové malé grafické listy. I Švédsko má pěkné známky. Americké jsou odbyté: jen aby porto bylo zaplacené.
Toto mě tak chytlo, že jsem litoval, když moje zásoba známek byla u konce. Co jsem udělal: šel jsem do takového obchodu a koupil za devadesát korun asi dvě kila známek. Doma jsem jich vytáhl hrst a rozestřel je: byly to samé československé známky a většinou samé stejné: motýlci, prezidenti, Rallye Paříž-Dakar, výročí KSČ. Vybral jsem, co jsem neměl, a co s ostatkem? Vyhodit do popelnice - urážlivé! Do kontejneru na papír - jak to tam bude vypadat? Spálit...
O volbách bylo napsáno všechno. My jsme spokojeni. Bohumil Pečinka to v Reflexu označuje za dějinný obrat. Mrzí mě, že zmizeli lidovci. Kdosi tu psal, že se rozplynuli v jiných stranách, nemajíce své ideje. Omyl: křesťanství je ideový základ pro politickou činnost. Náboženství, víra tu není hlavní. Jsou tu staré, historické křesťanské ctnosti! Program výchovy, vzdělávání, tvorby.
Konečně se dostavilo léto: trochu zbrkle. Na zahradě nevíme, co dělat dřív. Sekat haluzí, pálit známky[...? Kosil jsem trošku okolo rybízu a dostal nápad: vysypal jsem to kilo známek na kompost a zahrábl je travou. Žijte si, známečky! Několik jich vánek poodnesl. Zvedl jsem je. Je to Československo 1918-1988, Jakub Obrovský 1882-1959 a Rallye PařížDakar.
POSLEDNÍ SLOVO
