KIŠINĚV/PRAHA Dubnový summit Severoatlantické aliance v Bukurešti bude o americké protiraketové obraně, ale nejen o ní. Stejně důležitým bodem bude další rozšiřování aliance.
Mezi žadateli je několik postsovětských zemí. Ukrajina, jejíž nová vláda premiérky Julie Tymošenkové chce po alianci, aby Kyjevu přislíbila členství. V NATO chce být i Ázerbájdžán a Gruzie. V Tbilisi byl v lednu vstup odsouhlasen výraznou většinou hlasů v referendu, které probíhalo současně s prezidentskými volbami.
Ale ani ruská diplomacie nezahálí a snaží se dalšímu rozšíření NATO zabránit. V případě postsovětských zájemců o členství v alianci má obrovskou zbraň. Jsou jím separatistická území (Abcházie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach), která se s ruskou pomocí odtrhla od zmíněných států a jsou ekonomicky i vojensky držena Ruskem při životě. To není zadarmo, ale diplomatická cena je nevyčíslitelná.
Teď chce ale Rusko ukázat, že to lze i jinak. Příkladem se má stát Moldávie, jejíž východní část -Podněstří - drží ruští separatisté podporovaní Moskvou. Během jednání moldavského prezidenta Vladimira Voronina s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byla podle ruského tisku projednávána dohoda, na jejímž konci má být návrat Podněstří k Moldávii.
„Moskva je připravena pomoci Moldávii v přičlenění Podněstří, ale za to požaduje návrat Kišiněva do sféry svého vlivu,“ napsal ruský list Kommersant s odvoláním na diplomatické zdroje. Podle nich je hlavním požadavkem Moskvy, aby Moldávie vyhlásila svoji neutralitu a vzdala se ambicí na vstup do EU a úvah o členství v NATO.
Putinovi nestačí, že Moldávie zakotví svoji neutralitu v ústavě, a chce, aby měla podobu mezinárodní smlouvy, kterou budou garantovat Spojené státy, EU a Rusko. Druhou ruskou podmínkou je, že na moldavském území zůstanou ruské vojenské základny. Ostatně Podněstří odtrhla od Moldávie bývalá 14. sovětská armáda, jejíž velitelé v čele s „prezidentem“ Igorem Smirnovem, bývalým šéfem KGB v Moldávii, už patnáct let oblasti vládnou.
Třetí podmínkou, kterou už sám Voronin navrhl, je, že Moldávie ponechá podněsterským a ruským „byznysmenům“ jejich majetky.
Podle zpravodajského serveru NEWSru Voronina i Putina tlačí čas. Putin má šanci odejít z prezidentské funkce jako „mírotvorce“ a Voronin, jehož mandát vyprší příští rok, jako „sjednotitel země“. V listu Komsomolskaja pravda vysvětluje základní podmínku vstřícnosti Moskvy politolog Vitalij Tretjakov takto: „Tento plán vylučuje to, čeho se ze všeho nejvíc bojí Podněsterci: sjednocení Moldávie s Rumunskem.“ Sjednocení Rumunska Dnešní Moldávie, až na Podněstří, byla totiž až do roku 1945 součástí Rumunska. Pětasedmdesát procent obyvatel země jsou etničtí Rumuni. Rumunsko, které získalo na sebevědomí vstupem do NATO a EU, si na Moldávii činí nepokryté nároky. Moldavané si mohou bez problémů zažádat o rumunský pas, což desetitisíce už udělaly.
V prosinci rumunský velvyslanec v Kišiněvu Filip Teodorescu dokonce prohlásil, že mírová smlouva Rumunska se Stalinovým Svazem, na základě níž byla většina dnešní Moldávie oddělena od Rumunska „je historický podvod“ a „nemá právní sílu“. A dodal, že od sovětských časů je hranice mezi Moldávií a Rumunskem na řece Prut, tedy tam, kde je dnes mezi Moldávií a Podněstřím. Teodorescu byl označen za nežádoucí osobu a do 24 hodin musel zemi opustit. „Rumunsko uplatňuje vůči Moldávii politiku trvalé agrese,“ řekl Voronin, když se obrátil na EU, aby Kišiněv před Bukureští ochránila.
Za toto své gesto i za odpor proti podřízení moldavské církve rumunskému patriarchátu byl Voronin, etnický Rus a bývalý první tajemník republikové komunistické strany, v Moskvě odměněn řádem patriarchou vší Rusy Alexejem II. Na větší dar od Putina, Podněstří, si ale Voronin zatím počká.
OBRÁZEK
Separatisté, páka proti NATO a Evropské unii
Rusko na počátku 90. let let podpořilo separatistické síly v postsovětských republikách. Poté vyslalo do většiny těchto regionů své „mírotvorce“ a drží tak postižené postsovětské země v šachu a brání jejich integraci do NATO a EU.
Aby nemuselo Rusko splnit své závazky ke stažení ruských jednotek z těchto oblastí odstoupilo koncem minulého roku od důležité smlouvy o Omezení konvenčních zbraní v Evropě. Na Ukrajině pak pro své cíle Moskva zneužívá absolutní dominance Rusů v Krymské autonomní republice.
