Lidovky.cz: Donedávna jste byl dlouholetým majitelem tygra ussurijského. Co si o celé kauze údajného nelegálního zabíjení tygrů myslíte?
Nemůžu o takových věcech ani přemýšlet. Choval jsem svého tygříka třináct let. Byl jako moje dítě a patřil do mé rodiny. Nechápu, jak někdo něco takového, jako je zabíjení tygrů, mohl udělat. Jsem v šoku. Nesnesu, aby se někdo takovýmto způsobem choval k zvířatům. A nechápu, jak někdo může věřit tomu, že léky připravené z tygra dokáží něco vyléčit. Mě by nikdy nenapadlo si takové věci koupit, když vím, že západní medicína je v současné době rozvinutá.
Lidovky.cz: Kromě nezákonného zabíjení měli tygři pocházet také z ilegálního obchodu mezi českými a asijskými překupníky. Slyšel jste už před tímto o případu nepovoleného obchodu s tygry v České republice?
Vůbec ne. Myslel jsem si, že v Česku je vše tak důsledně kontrolováno, že k něčemu takového nemůže dojít. Lidé ze Státní veterinární správy k nám za tygrem přijížděli i na neohlášené kontroly. Při nich zjišťovali, jak svého tygra chovám, jak vypadá jeho park, jestli je vše čisté, a procházeli také veškerou dokumentaci. Není mi jasné, jak po tolika kontrolách, které by podle zákona měly u majitele proběhnout, mohlo dojít k něčemu takovému. Nevím, kde to selhalo, protože kontroly jsou opravdu striktní, což je dobře.
Osmany Laffita se svým tygrem Bagheerou.
Lidovky.cz: Dostal jste vy sám někdy v minulosti nabídku účastnit se takového obchodu?
Nedostal a kdyby ano, okamžitě bych ji odmítl.
Lidovky.cz: Zajímal jste se někdy, jaké podmínky jsou u ostatních chovatelů? Stýkal jste se s nimi?
Já žádný chovatel nejsem a žádné další neznám. Nevím, jak to vypadá u ostatních a nikdy mě to nezajímalo. Jejich podmínky by měly být kontrolované a takové, aby odpovídaly nařízení CITES (úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících zvířat - pozn.red.) . Já jsem se o něj staral jako o svoje dítě a chtěl jsem, aby byl dobře vychovaný a měl se hezky. Jaké podmínky měli ostatní mě nikdy nezajímalo a nezajímá. Na kontroly jsou organizace.
Osmany Laffita je kubánský módní návrhář žijící a působící v Česku. Jeho módní kolekce byly představeny například v New Yorku, Paříží nebo Miami. Třináct let choval se svým partnerem Guyem P. Gheysensem tygra ussurijského jménem Bagheera. Dvanáctiletý tygr zemřel letos v březnu na selhání ledvin. |
Lidovky.cz: Jak je v Česku vůbec náročné pořídit si takové exotické zvíře?
Nevím přesně jak si jej pořídit. Svého tygra jsem dostal jako dárek k narozeninám, když byl ještě „kotě“. Koupit si tygra by však nemělo být tak náročné, jako dostat povolení k chovu. To se na tygra dostává vždy na dva roky a po kontrole je možné jej prodloužit. Každý tygr má mikročip, který se musí pokaždé zkontrolovat. Je to z toho důvodu, aby se vědělo, že se pořád jedná o jedno a to samé zvíře.
Lidovky.cz: Jak jste při získávání tohoto povolení postupoval vy?
Jako první jsem musel zajít na veterinární správu, kde mi zpočátku nevěřili, že bych byl schopný postarat se o takové zvíře v soukromí. Přijeli ale ke mně domů a prověřovali podmínky, ve kterých jsem svého tygra mohl chovat. Na povolení jsem čekal skoro rok. Kromě toho, že na chov musí mít člověk rozsáhlý terén, nesmějí být v těsné blízkosti výběhu ani žádní sousedé.
Laffita dostal kotě tygra jako narozeninový dárek. Choval jej třináct let.
Lidovky.cz: Má chov ještě jiná specifika?
Můj tygr byl speciální v tom, že šlo konkrétně o tygra ussurijského. Ten patří mezi nejohroženější druhy zvířat. Proto jsem povolení musel dostat i v souladu s CITES.
Lidovky.cz: Zmínil jste, že tygr ussurijský je jedním z nejohroženějších druhů. Kolik jeho pořízení stojí?
Nemůžu říct přesnou částku, protože ji nevím. Já svého tygříka dostal jako dárek, takže jsem se o cenu nezajímal. Ale párkrát jsem dostal nabídky na odkoupení tygra od jiných chovatelů. Já je všechny odmítal, ale částka se většinou pohybovala okolo 80 000 korun. Nevím ale, jestli za mládě nebo dospělého jedince.
Ochočený jako pejsek
Lidovky.cz: V jakých podmínkách jste choval svého tygra vy?
Ze začátku, tak do jednoho roku, žil volně u mě doma. Chodil se mnou jako pejsek. Ne na procházky, to pouze když byl ještě mládě. Když měl necelý rok, tak jsem jej brával na vodítko. Pak dospěl a měl 400 kilo, takže normální procházky už nebyly možné. Po roce jsme jej začali dávat do klece, která ani klecí nebyla. Žil ve velkém parku, kde železné trubky sloužily jen jako oplocení. Půlka naší zahrady byla jen výběh pro Bagheeru. Udělali jsme mu desetkrát větší park, než předepisují oficiální nařízení. Výběh měl okolo 500 metrů čtverečních a podle mě je minimální předepsaná rozloha životního prostoru pro tygra velmi malá. U nás měl například svůj bazén. Zařídili jsme také kuchyni s umyvadlem a lednicí, kde se vše pro Bagheeru skladovalo. Myslím, že tygry v zoologických zahradách nekrmí každý den, ale Bagheera dostával jídlo denně, kromě pátku, kdy měl čas na trávení. Sami veterináři uznávali, že mám nádherného tygra a že jde vidět, jak dobře se o něj starám.
Laffitův tygr byl podle jeho slov zcela ochočený. „Na začátku se mnou spal i v posteli,“ říká návrhář.
Lidovky,cz: Jak náročná je samotná péče o takového tygra?
Je to velice těžké. Jestli se o chcete o zvíře starat pořádně, musíte jej nejen krmit, ale také zajišťovat jeho veterinární vyšetření a být ve střehu ke všem možným projevům nemoci. Veterináři dělají krevní zkoušky, kontrolují trus anebo zjišťují, jestli tygr nemá nějaké psychické potíže. Nejezdil jsem ani na dovolenou, pokud jsem si nebyl jistý, že můj tygr je dostatečně dobře zajištěný.
Lidovky.cz: Na kolik vyjde péče o něj finančně?
Řekl bych, že péče stojí tak přibližně 8000 korun měsíčně. Tak pokud je tygr zdravý, sežere pět až deset kilo masa denně. Záleží na sezoně: v zimě žere trochu více, v létě zase méně. Jeden den v týdnu má tygr půst, aby mohl trávit. Pro maso na krmení je potřeba speciální povolení, aby se mohl koupit nucený výsek. Kilo tohoto masa stojí zhruba 30 korun. Takže pokud počítáme krmení sedmi a půl kily masa pětadvacetkrát do měsíce, tak celková cena je přibližně 5600 korun za potravu. Plus doplňkové vitamíny a minerály, aby byl tygr fit, a jednou za rok vakcinace a dvakrát odčervení.
Lidovky.cz: Bagheera byl váš domácí mazlíček. Spal s vámi i v posteli?
Během jeho prvního roku ano. Dostal jsem jej, když mu byly tři měsíce a až do jednoho roku byl „kotě“. Musel jsem se o něj starat úplně jako o malé dítě. Dával jsem mu láhve s teplým mlékem a masíroval mu i bříško. Úplně jako miminko. Za rok už se do postele nevlezl, takže jsem jej dal do zahrady.
Bagheera mi lásku vrátil
Lidovky.cz: I když žil váš tygr třináct let v zajetí, pořád zůstal do jisté míry nevyzpytatelnou šelmou. Jak jste svého tygra vychovával?
Na správnou výchovu neexistuje žádná škola. Občas jsem na něj zakřičel, když kousal nábytek. Může se naučit co smí a co nesmí, ale je to šelma. Když zařval on na mě, zařval jsem na něj nazpět. Myslím si, že každé zvíře dokáže ukázat, co má anebo nemá rádo. Poslušnosti se rozhodně nedosáhne týráním. Vychoval jsem jej ale dobře, Bagheera byl zcela ochočený. Kolik lásky jsem do výchovy vložil, tolik se mi jí vrátilo. To v cirkusu nejde.
Chov tygra vyjde podle Laffity na 8 tisíc korun ročně.
Lidovky.cz: Na začátku letošního roku Bagheera onemocněl a zemřel. Nesl jste jeho ztrátu těžce?
Byl součástí mé rodiny a hodně jsem plakal, když umřel. Ten den jsem neměl chuť nic dělat. Bylo to těžké, protože když se do něčeho zamilujete, každá ztráta je pak bolestivá.
Lidovky.cz: Pohřbili jste jej tedy také jako člena rodiny?
Není možné pohřbít tygra v soukromí. Museli jsme jeho smrt nahlásit asanačnímu ústavu a státní veterinární správě. Ti pak přijeli a Bagheerku odvezli.
Lidovky.cz: Plánujete si do budoucna pořídit dalšího tygra?
Můj tygr zemřel a neexistuje, že bych si pořídil jiného. Nechci další exotická zvířata. Po třinácti letech jsme se naučili, že tygr ussurijský patří do Ruska k řece Ussuri. Zjistili jsme, že peníze za péči můžeme vložit i na podporu návratu tygrů do přírody, což je mnohem konstruktivnější než je chovat doma. Už další velké exotické zvíře nechci, lepší je chovat je v přírodě.
