Úkolem znalce v roce 2004 mělo být stanovit obvyklou tržní cenu vily ve Strašnicích. Posudek z října toho roku obsahuje výčet několik plusů a minusů objektu, podle nichž byla vyčíslena hodnota vily na 8 900 000 korun. Luňák přitom městu o rok později při koupi zaplatil „jen“ 8,25 milionu korun. Město tak během prodeje tratilo 650 tisíc.
„Je zjevné, že prodej nemovitosti v té době byl realizován pod cenou. A možná i to je důvodem, proč ve znaleckém posudku nejsou uvedeny takzvané srovnávací nemovitosti. Zajímavý je index cen. Lze uzavřít, že v tehdejší době byla cena více jak 12 milionů, a to můžeme hovořit o velmi vybydleném objektu, což (tento) nebyl,“ uvedl pro Lidovky.cz oslovený realitní expert Miroslav Duda, který posudek prostudoval.
VÍCE K TÉMATU: |
Důvody, proč už původní odhad znalců (8,9 milionu korun) byl nižší, jmenují autoři posudku hned čtyři. Mezi „nevýhodami“ objektu, jak stojí v posudku, se tak objevil například „zastaralý technický stav bez kompletního hygienického zázemí v interiéru“ či chybějící vlastní garáž a parkovací místo.
Dvě nezávislé bytové jednotky
V posudku vypracovaném společností Kopprea jako nevýhoda zaznělo i to, že je na pozemku zanedbaná jak zahrada, tak vstupní branka. Poslední zmíněné důvody jsou však marginální v porovnání s tím, jakou rekonstrukcí bude muset (i podle slov samotného kancléře) nemovitost projít. Jejich oprava by navíc nevyžadovala vysoké finanční náklady.
Podle posudku patří mezi negativa vily také dělení objektu. „Interiér je koncipován spíše pro dvě nezávislé bytové jednotky, v objektu není vstupní hala,“ napsal znalec v roce 2004.
Kromě čtyř důvodů negativního rázu měly na cenu uvedenou v posudku vliv také dva pozitivní aspekty. Jako výhodu znalci vyzdvihli „příjemný vzhled a umístění na rohové parcele objektu s výhledem“, dále „možnost variantního užití v podlažích“.
Luňák měl peníze na účtu
V roce 2005, kdy pražští zastupitelé rozhodovali o prodeji, měl o vilu zájem vedle Luňáka ještě jiný podnikatel Ivan Tesařík. Jako vítěze ale komise vybrala právě Luňáka, protože za nemovitost nabídl částku o 200 tisíc vyšší. Navíc podle dokumentu, o němž informovala MfDnes, dokládá, že peníze má připravené. „Zájemce má v pobočce vedeno osobní konto, jehož zůstatek ke dni 28. 12. 2004 činí 8 500 000,“ stálo ve zprávě.
Dům měl tehdy devět místností v přízemí, pět pokojů v prvním patře, další místnosti ve druhém patře a dvě terasy.
Jak padala cena Mynářovy vily15. 10. 2004 Znalecký posudek, který si nechal vypracovat pražský magistrát, určil cenu vily na 8,9 milionu korun. 11. 7. 2005 Hlavní město Praha (primátorem byl Pavel Bém) prodává vilu podnikateli Radku Luňákovi za 8,25 milionu korun. 3. 10. 2011 Radek Luňák vkládá nemovitost do firmy Harengil, šéfem je Zdeněk Machálek. 31. 1. 2013 Harengil prodává vilu Vítu Širokému za 5,1 milionu korun. 20. 11. 2014 Široký prodává vilu Vratislavu Mynářovi za 5,5 milionu korun. |