Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Myslivcům se kupí zvěřina, prodávat ji chtějí přímo domácnostem. Nový web radí, kde nejblíže maso sehnat

Česko

  5:00
Praha - Dlouhodobě narůstající stavy zvěře a potřeba je regulovat odlovem na straně jedné. A na straně druhé stagnující odbyt zvěřiny, letos ještě umocněný zavřenými restauracemi a omezeným provozem zpracovatelských závodů. Jednou z cest, jak nepříznivou bilanci zvrátit, je podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty zvýšení prodeje masa napřímo domácnostem.

Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký mor prasat. foto:  Petr Topič, MAFRA

Pomoci tomu má i nedávno vzniklý web Prozvěřinu.cz, kde si lidé mohou vyhledat nejbližšího myslivce, který maso nabízí.

Myslivci chtějí prodávat své úlovky napřímo. Marže prostředníků je obrovská, říká šéf jednoty

Ve spolupráci s veterináři a ministerstvem zemědělství také myslivci plánují kampaň, která by lidem připomněla, o jak zdravé maso jde. „Zvěřinu by měla každá domácnost zařadit do svého jídelníčku, je to velmi dietní a zdravé maso. Divočák nebo daněk má dokonce lepší nutriční hodnoty než maso kuřecí,“ uvedla pro server Lidovky.cz lékařka a nutriční terapeutka Hana Mojžíšová.

Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...
Myslivci na Zlínsku vyhlásili velký lov divokých prasat. Důvodem byl africký...

Za divočáka (celý vyvržený kus v kůži) koupeného u myslivce zákazník zaplatí zhruba 30 korun za kilo, srnčí stojí asi o 50 korun více. Tento přímý prodej myslivcům od 1. května umožnila novela zákona.

Přimět Čechy, aby si více oblíbili zvěřinu, by podpořilo myslivce v jejich lovu a zároveň napomohlo předejít problému, který s vysokými počty černé zvěře, jak myslivci říkají divokým prasatům, neodvratně přichází: návratu afrického prasečího moru na české území.

Vedle poškozování lesů a polí či ničení úrody je právě tato choroba největší potíží související s vyšším výskytem divočáků. Nemoc, na kterou neexistuje vakcína, Česká republika oficiálně vymýtila v březnu 2019.

Podle informací Státní veterinární správy se však mor dál vyskytuje ve 14 evropských zemích, z toho 11 je členských států Evropské unie. Týká se to i sousedních či blízkých států, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Ukrajina. Pro Česko je největším rizikem šíření infekce v západní části Polska – ze všech zasažených lokalit leží k českým hranicím nejblíže.

Domácí prasata v ohrožení

„Africký prasečí mor se u nás určitě objeví znovu. Ze všech pobaltských států jde jako vlna, která se šíří napříč Evropou. Nedá se čekat, že se na hranicích s Českem zastaví a vyšší koncentrace prasat tomuto trendu jen napomůže. Mor putuje jako obrovská lavina, otázkou zůstává jen to, kdy zasáhne nás a jestli budeme připraveni,“ uvedl předseda myslivecké jednoty Janota. Nemoc není přenosná na člověka, ale může postihnout domácí chovy prasat a třeba je celé zahubit.

Šestý odchyt zajíců v Temelíně. Myslivci z areálu do volné přírody vypustili 21 zvířat

Státní veterinární správa potvrzuje, že z nákazového hlediska představuje přemnožená populace divokých prasat velký problém. Nadále proto platí zákaz přikrmování divočáků a omezeno je i jejich vnadění (kladení potravy kvůli nalákání do míst vybraných pro odstřel).

V platnosti zůstává i požadavek celoročního odlovu všech věkových kategorií divokých prasat, a to i s využitím některých, jinak nepovolených, způsobů a technik.

Karanténa vše zhoršila

Paradoxní situace, kdy jsou myslivci pobízeni k odstřelu zvěře a přitom pro takové množství masa není zužitkování, není nic nového. Podle myslivců se jedná o dlouhodobější trend, jen byl letos ještě umocněn karanténními opatřeními. Provoz musely omezit nejen zpracovatelské závody, které maso z velké části vyvážely i do zahraničí, zavřené byly také restaurace, které jsou rovněž významným odběratelem.

„Uzavření restaurace se rozhodně promítlo do poptávky směrem k dodavatelům. Ani po otevření a rozvolnění situace není restaurace v takovém vytížení, jako bývala. Náš odběr je nyní téměř poloviční než před uzavřením. Ohledně celkového ročního zpracování se pohybujeme v číslech o 40 % nižších než v minulých letech,“ řekl serveru Lidovky.cz Petr Bauer, výkonný ředitel tuzemské skupiny Bauer Hotel Group, pod kterou spadá i restaurace Deer zaměřující se především na zvěřinu.

Limity na zvěřinu by měly padnout

Českomoravská myslivecká jednota se snaží situaci zlepšit ve spolupráci se Státní veterinární správou i ministerstvem zemědělství také rozvolněním limitů pro zpracování zvěřiny. Podle předsedy jednoty se připravuje vyhláška navyšující maximální množství zvěřiny, které můžou zpracovny týdně prodat. „V současnosti je to 150 kilogramů, my to chceme navýšit na mnohem víc,“ uvedl pro server Lidovky.cz Janota.

Ministerstvo také plánuje poskytovat dotace, za které si budou moci od září jednotlivé spolky nakoupit chladicí boxy pro uskladnění masa. Zároveň jim vypsala i finanční motivaci: dostanou dva tisíce korun za každé odstřelené prase, které překoná tříletý průměr spolku.

Odstřelem mohou myslivci peníze vydělat i ušetřit. Zvěří zničený majetek totiž musí jeho vlastníkům proplatit. Čím víc černé zvěře, tím vyšší škody. I menší revíry tak mohou ročně přijít až o 200 tisíc korun. Jen ty větší – nad 500 hektarů – mají zákonem stanovené normy pro maximální počet prasat v jejich hájemství. Vše nad to mají povinnost odstřelit.

Vysoké počty zvěře, s nimiž se myslivci potýkají, jsou podle předsedy Janoty zaviněné především současným způsobem zemědělského hospodaření, které vytváří vhodné podmínky pro rozmnožování. „Tím, že pěstujeme energeticky bohaté plodiny, jako je kukuřice, řepka nebo obilí, vytváříme pro zvěř obrovskou potravní nabídku,“ uvedl Jiří Janota.