Vědci se soustředili na dědičnou informaci 270 lidí pocházejících z Afriky, Evropy a Asie. Zjistili, že se tempo změn genů se posledních 40 tisíc let výrazně zrychlilo. V uplynulých pěti tisících letech navíc nabralo ještě výraznější obrátky. Překotný vývoj zasáhl asi do sedmi procent lidských genů.
„Vše nasvědčuje tomu, že opravdu přibývá selekčních tlaků působících na člověka,“ upozorňuje Jan Zrzavý z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Významnou roli začal zřejmě hrát imunitní systém. Když vzniklo zemědělství, objevila se u lidí řada nových nakažlivých chorob, které původně postihovaly jen zvířata. Mezi usedlými rolníky se nemoci snáze šířily. „A právě z této doby máme v našich genomech zafixováno nápadně mnoho nových mutací,“ uvádí profesor Zrzavý.
