„Bronzový meč s jazykovitou rukojetí je datovaný do období kolem roku 1200 před naším letopočtem, náleží kultuře lužické. Nálezy této kultury jsou ve východních Čechách četné, ale neplatí to o mečích,“ řekla Beková. Podle ní v posledních desetiletích nálezů pravěkých mečů není v celé ČR více než pět.
Archeologům předal nález spolupracovník muzea, kterému se mečem pochlubil známý. „Tento ojedinělý nález mi byl nahlášen v sobotu večer. Meč byl předán jen o pár hodin později v neděli ráno. Náhodný nálezce původně ani netušil, co má v rukou, ale naštěstí se pochlubil svému známému, který zprostředkoval vše potřebné,“ uvedla Beková. Podle ní muž, který meč našel, zažádá o nálezné.
V okolí archeologové našli ještě kopí
Přesné místo objevu archeologové tají z důvodu ochrany lokality. Při dohledávce našli v místě uložení ještě nýty, které sloužily k uchycení rukojeti meče z organického materiálu a v okolí také bronzové kopí z přibližně stejné doby. „Mohu k tomu říci jen to, že nález je z jižní části Rychnovska, byl učiněn zcela mimo známé lokality,“ řekla Beková.
Archeologové se kloní k verzi, že meč byl do země uložen při náboženském rituálu. „S největší pravděpodobností jde o tzv. monodepositum, tedy o ojedinělý předmět uložený do země. Pro mladší dobu bronzovou je to typické. Archeologové je vysvětlují buď jako uložení materiálu na horší časy či oběť bohům. V případě nového objevu meče se jedná s největší pravděpodobností právě o votivní dar neznámému božstvu,“ uvedla Beková.
Dosud poslední podobný objev byl na Rychnovsku zaznamenán v roce 1892 v obci Lipovka, tehdy šlo o železný meč ze starší doby železné. „Bohužel u něj neznáme nálezové okolnosti, které jsou pro archeology stejně důležité jako samotný nález. I tak je tento halštatský meč natolik významným objevem, že je uváděn v archeologickém třídění jako meč typu Lipovka označující podobné nálezy i v rámci Evropy,“ uvedla Beková.
Meč z Lipovky skončil v Národním muzeu v Praze, nový nález bronzového meče zůstane v rychnovském muzeu.
Rychnovsko se v posledních letech dostává více na archeologickou mapu ČR. Dříve se soudilo, že v období zemědělského pravěku bylo Podorlicko osídleno sporadicky. Ve světle nálezů učiněných v posledních 20 letech krystalizují na Rychnovsku dvě hlavní sídlení oblasti období od neolitu po změnu letopočtu. První je opočenský region a druhou okolí Kostelce nad Orlicí. Nedávno se například u Kostelce podařilo najít raritní hroby kultury se šňůrovou keramikou datované přibližně k roku 2000 před naším letopočtem.
Výběr zajímavých archeologických objevů v ČR v posledních letech: - Léto 2001 - Téměř dva tisíce let staré pozůstatky římského vojenského tábora z doby markomanských válek objevili archeologové při výzkumu na periferii Olomouce. Nález potvrdil dříve zpochybňované zprávy starých antických autorů o průniku Římanů hluboko na sever do tehdejšího barbarského území. Do té doby byla za nejseverněji položený polní tábor římských vojsk považována lokalita v Modřicích nedaleko Brna. Stopy po římských legionářích se podařilo nalézt například i v roce 2013.
- Květen 2003 - Kost dinosaura z čeledi Inguanodontidae starou asi 95 milionů let objevil v květnu 2003 nedaleko Kutné Hory lékař, který původně pátral po trilobitech. Na jeden z několika málo objevů dinosauřích fosílií na území ČR navázala ve stejné lokalitě odkrytí dalších pozůstatků pravěkých ještěrů v letech 2004 a 2005.
- Duben 2005 - V chrámu svatého Víta na Pražském hradě byla objevena pohřební komora, kam bylo uloženo tělo císaře a krále Karla IV. Přesné místo uložení panovníka bylo dlouho opředeno tajemstvím. Obecně se pouze vědělo, že to muselo být někde před hlavním oltářem katedrály. Už v 19. století podzemní prostory prozkoumal architekt a restaurátor Josef Mocker, později se ale na jeho objev zapomnělo.
- Červenec 2005 - Archeologové informovali o výsledku několikaletých výzkumů na náměstí Republiky v Praze. Výzkum, vyvolaný stavbou obchodního centra Palladium, odkryl pozůstatky románského paláce, obytných domů z 12. století, gotického špitálu a dalších staveb.
- Říjen 2007 - Média informovala o nálezu desítek lidských koster z mladší doby bronzové v odpadní jámě v Kněževsi u Prahy. Objev je ojedinělý v tom, že se vědcům daří v 5000 let starých kostech najít DNA, z čehož se dá zjistit, odkud lid popelnicových polí do Kněževsi přišel. Kosti staré 5000 let přitom nepatří Slovanům ani Keltům.
- Říjen 2007 - Archeologové našli v Mašovicích u Znojma spodní část půlmetrové pravěké sochy, kterou podle dne objevu nazvali Hedvika. V srpnu 2008 pak ve stejné lokalitě objevili další asi 7000 let staré torzo plastiky ženy, kterou vytvořili zástupci kultury s moravskou malovanou keramikou. Obě skulptury byly patrně modlami symbolizujícími život a plodnost.
- Říjen 2010 - Archeologové oznámili objev pravěkých dřevěných konstrukcí na hoře Vladař na Karlovarsku. Byly součástí vodní nádrže, která souvisela s hradištěm na vrcholu hory. Duby, z nichž byly trámy zhotoveny, byly pokáceny zhruba před 2500 lety. Podle archeologů jde o nález svým rozsahem unikátní i v evropském měřítku.
- Srpen 2014 - Na pražském Vyšehradě objevili archeologové základy jednoho z největších kostelů střední Evropy, zároveň jde o nejstarší známý vyšehradský kostel. Pozůstatky kostela leží zhruba 150 metrů od hlavní baziliky, písemné zprávy o stavbě nejsou, podle archeologů pochází z let 950 až 1050. Objevený půdorys svou velikostí a složitým tvarem nemá v daném období srovnání na celém území západních Slovanů.
- Září 2018 - Vědci informovali o výsledcích pětiletého výzkumu lokality u Hvozdnic na Hradecku, zdejší archeologické nálezy podle nich významným způsobem změnily pohled na pravěký vývoj na území Čech. Objevy dokazují, že východní Čechy v době bronzové patřily ke kolébce kultury lužických popelnicových polí.
- Listopad 2019 - Náhodný nálezce objevil na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva, řekla ČTK archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Nález označila za mimořádný.
|
