V podvečer začne astronomické léto, Slunce bude nejseverněji na své dráze. Čeká nás nejdelší den a nejkratší noc |
Právě začátek astronomického léta stojí za tím, že tento pátek bude nejdelším dnem v roce. Konkrétně podle astronomů potrvá 16 hodin a 22 minut. To je doba, po kterou Slunce zůstane nad obzorem. Navíc noci v období kolem slunovratu bývají bez úplného setmění. „Princip spočívá v tom, že severní polokoule je přikloněná ke Slunci, to stráví většinu dne nad obzorem, zbytek dne je sice pod ním, ale mnohem mělčeji než v dalších částech roku. Kvůli tomu Slunce svítí na oběžnou dráhu velmi zešikma a důsledkem toho nenastává úplné setmění,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Po pátečním letním slunovratu se dny budou stále zkracovat a noci prodlužovat. V tu dobu jsou noci s takzvaným nekonečným soumrakem. Ten se po slunovratu stále zkracuje až nastane astronomická noc. „Na začátku července zapadá slunce ve čtvrt na deset a najednou uprostřed srpna slunce zapadá o půl hodiny dřív,“ dodal Suchan.
Vliv na lidskou psychiku
Delší noc a kratší den může v některých případech mít vliv na lidskou psychiku. „To, že se mění poměr světla a tmy může psychiku ovlivnit. Blíží se podzim, přicházejí ponuré dny, zhoršení psychiky je v této situaci možné, ale spíše až ke konci léta s blížící se rovnodenností. Na začátku léta jsou změny malé a lidi naopak čerpají psychickou pohodu z delších letních dní,“ řekla psycholožka Kateřina Matoušková.
‚Spálí‘ Prahu 40 °C? Příští týden může skončit extrémními teplotami, varují meteorologové |
Podle ní jsou navíc někteří lidé náchylnější k reakcím na výkyvy počasí. „Když je delší dobu zataženo, lidé můžou mít splín, existují i takzvané sezónní deprese. V zimě, kdy je slunečního světla málo, člověk může mít chmurné myšlenky, ale s jarem se vrátí do pohody,“ vysvětlila Matoušková.
Čas začátku astronomického léta musí vědci zvlášt vypočítávat, klidně se může rok od roku lišit i o několik hodin. Vzácně astronomické léto začíná i 20. června. Může za to fakt, že kalendářní rok trvající 365 není přesný, protože ve skutečnosti přesná doba oběhu země kolem Slunce je 365 dní 5 hodin a 49 minut. Naproti tomu klimatologické léto trvá vždy od 1. června do 31. srpna.
