„Toto je kritický okamžik… Ukrajincům nedochází odvaha, dochází jim munice,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg po prvním dni jednání ministrů zahraničí.
Obyvatelé Ukrajiny podle něj pokračují obratně a statečně v obraně své země a neustále prokazují, že jsou toho schopní. Připomněl, že Ukrajina získala zpět polovinu území, kterou Rusko nezákonně při invazi zabralo a v Černém moři ukrajinské síly zatlačily ruskou flotilu daleko do východní vod.
Podle Stoltenberga se spojenci shodují, že je potřeba v kritické chvíli Ukrajinu podpořit. „Musíme nyní zrychlit, abychom zajistili, že naše podpora vydrží,“ vyzval. Vyjádřil se také k odkládané slíbené pomoci ze strany USA.
Každý den zpoždění rozhodnutí má podle jeho slov důsledky na bojišti. „Je to jeden z důvodů, proč nyní Ukrajinci musí přidělovat munici a proč se snaží držet krok s Rusy, kteří je dokážou přečíslovat zbraněmi a municí,“ konstatoval.
První den jednání ministrů zahraničí @NATO je za námi. O čem jsme diskutovali?
👉🏻 o přípravě washingtonského summitu NATO
👉🏻 se spojenci jsme zajedno, že NATO musí mít větší koordinační roli ve vojenské podpoře Ukrajiny 🇺🇦
👉🏻 shodli jsme se, že pomoc Ukrajině musí pokračovat https://t.co/LUqew82Qmf
Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jeho země žádá spojence z NATO, aby především poskytli další systémy protivzdušné obrany Patriot na ochranu před častými útoky ruských balistických raket. „Na Patriotech závisí záchrana ukrajinských životů,“ uvedl před schůzkou Rady NATO-Ukrajina.
Stoltenberg i v souvislosti s českou iniciativou na dodávky dělostřelecké munice Ukrajině dodal, že spojenci v NATO mají odpovědnost přijímat rozhodnutí a zajistit, aby Kyjev dostal vše potřebné zatlačení ruského útočníka.
„Poskytnutím zlomku našich obranných rozpočtů jsme Ukrajincům umožnili zničit významnou část ruských bojových schopností, aniž bychom ohrozili jakéhokoli vojáka NATO nebo kteréhokoliv amerického vojáka,“ podotkl.
Členské země se také podle něj shodly, že zároveň pokročí v plánování větší role NATO při koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku ukrajinských sil. Stoltenberg zatím neuvedl podrobnosti, ale naznačil, že půjde o bezpečnostní asistenci, výcvik ukrajinských sil a také financování.
Hovoří se o návrhu dlouhodobé podpory, která by během pěti let měla Ukrajině zajistit od spojenců pomoc v hodnotě 100 miliard eur. „Záleží na bezpečnosti Ukrajiny, záleží na naší bezpečnosti. Ekonomická podpora Ukrajině není charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ dodal.
Obecnou jednotu mezi spojenci rétoricky naboural maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, když před jednáním veřejně prohlásil, že Maďarsko nepodpoří žádnou iniciativu, která by NATO „přeměnila v útočnou alianci“.
Stoltenberg ujistil, že NATO zůstává obrannou aliancí a není stranou války na Ukrajině. Zároveň ale apeloval, aby si všechny členské země uvědomily, že Rusko napadlo jinou zemi a Ukrajina má právo se bránit.
„Paradoxem tedy je, že pokud chcete mír, pokud chcete konec této války, nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je zajistit, aby Ukrajina měla vojenskou sílu přesvědčit Putina, že na bitevním poli nemůže vyhrát. A musí si sednout a vyjednávat,“ konstatoval Stoltenberg.
K maďarským prohlášením poznamenal, že v uplynulých dnech dvakrát hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a vede produktivní rozhovory i s šéfem maďarské diplomacie. „Nyní, když zahájíme plánování, jsem si jistý, že můžeme také řešit obavy, které Maďarsko vzneslo, a najít způsob, jak pak během týdnů dosáhnout konsensu,“ dodal.
Česko na schůzce zastupuje Jan Lipavský. Ve čtvrtek budou ministři jednat v rámci Rady NATO-Ukrajina a připomenou si také 75. výročí vzniku Aliance. Zasedání ministrů je přípravou pro nadcházející summit NATO ve Washingtonu.
