Senátoři STAN stejně jako Vystrčil s ústavní stížností na nouzový stav vyčkají. Chtějí znát reakci sněmovny |
Doplněné odstavce řeší jen povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují nově také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry.
Urychlené projednání nového pandemického zákona bylo jednou z podmínek hejtmanů pro to, aby v neděli požádali vládu o vyhlášení dvoutýdenního nouzového stavu.
Zákon schválený loni v květnu měl platit do konce loňského roku a umožnit rozhodování bez nouzového stavu, sněmovna ho ale neprojednala. Ministerstvo by díky němu mělo dostat pravomoc vydávat po předchozím souhlasu vlády mimořádná opatření s celostátní působností, která neumožňuje současný zákon o ochraně veřejného zdraví.
Podle důvodové zprávy k návrhu jsou ustanovení tohoto zákona o ochraně veřejného zdraví nepřehledná a zastaralá, neumožňují na epidemii adekvátně reagovat. Přesně vypočítává, že ministerstvo či hygienické stanice mohou omezit stravování, ubytování, trhy a další hromadné akce nebo cestování a dopravu na určitém území.
Navrhovaný zákon pak má navíc umožňovat omezit nebo stanovit podmínky pro provoz veřejné hromadné dopravy, vysokých škol, obchodů včetně obchodních center, výroby, služeb, jako jsou holičství, kadeřnictví, manikúra, pedikúra, kosmetika, masáže, solária nebo tetovací salony. Podobně regulovat bude možné také koupaliště, bazény či sauny. Zakázat nebo omezit počtem osob a dalšími podmínkami bude možné konání veřejných i soukromých akcí. Ve vztahu k nemocnicím zákon povolí nařídit vyčlenění kapacit, používání ochranných prostředků nebo zakázat návštěvy. Za porušení nařízení by mohla hrozit pokuta až tři miliony korun.
Vláda loni zákon připravený pod tehdejším ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO) schválila 7. května. Jeho cílem bylo umožnit platnost vládních opatření i po konci nouzového stavu, který platil od 12. března do 17. května 2020. Tehdejší plán vlády pro rozvolňování měl končit až o týden později než nouzový stav.
Nouzový stav by v Česku mohl platit jen v krajích, které o to požádají, uvedl Babiš |
Ve sněmovně se však předpis od té doby nedostal ani přes první čtení. Ministr Vojtěch přitom po jeho schválení uvedl, že do konce září by měla být připravena komplexní revize legislativy v souvislosti s epidemií. Týkat se to mělo ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, krizového zákona i zákona o ochraně veřejného zdraví, řekl ministr. Vojtěch ale v čele ministerstva ještě před koncem září skončil, nahradil ho Roman Prymula a toho po zhruba měsíci současný šéf resortu Jan Blatný (za ANO).
Premiér Andrej Babiš (ANO) v říjnu na dotaz uvedl, že nejde o podcenění situace. „Já nevnímám nějakou snahu, že bychom nechtěli tento zákon posunout dopředu. Ale samozřejmě jsou tam priority z hlediska daňových balíčků, z hlediska ošetřovného, z hlediska rozpočtu a tak dále,“ řekl. Ve sněmovně podle něj čekalo asi 300 dalších zákonů. Podle tehdejšího vyjádření ministra Prymuly byla opatření natolik silná, že je korektnější jejich vyhlášení v rámci nouzového stavu.
