17. listopad pro Marka Hilšera prý symbolizuje zejména otevření se svobodě, polistopadovou politiku prý však reprezentovat nechce – namísto toho chce být symbolem nové, průhlednější demokracie, jak serveru Lidovky.cz řekl před památníkem na Národní třídě.
Lidovky.cz: Co pro vás 17. listopad znamená?
17. listopad pro mě znamená konec totalitního režimu, který u nás byl 40 let, a otevření se svobodě a demokracii v době, kdy jsme hledali, jak bychom v demokracii mohli žít. Ta doba podle mě přinesla mnoho dobrého, ale také přinesla řadu zklamání. Stále si každopádně myslím, že má smysl se za demokracii zasazovat, protože podle mého názoru je to nejlepší možný systém vlády pro širokou veřejnost, na rozdíl od totalit či olicharchií.
  |
Lidovky.cz: V poslední době se mluví o krizi polistopadové politiky. Je to politika, kterou byste vy sám chtěl reprezentovat?
Rozhodně ne. Mně co na polistopadové době vadilo, tak byla bezohlednost některých politiků, vadilo mi, že někteří lidé si chtěli tuhle zemi přivlastnit nekalým způsobem, a to v lidech vyvolalo velké zklamání. Dnes například moc nevěří ve spravedlnost, a proto se potom oddávají lidem, kteří nabízejí jednoduchá řešení na úkor svobody. Já bych naopak chtěl reprezentovat politiku nové demokracie, která spěje k otevřenosti politiky, která spěje k tomu, aby politika byla trasparentní, průhledná a aby byla službou. Myslím, že řada lidí to takto vnímá a jsou zde, ale nejsou zatím moc slyšet, tak snad budou mít větší příležitost.
Lidovky.cz: Na Národní třídě jste strávil hodně času hovory se svými příznivci. Je pro vás kontakt s nimi důležitý?
Já jsem jezdil s petičním stánkem a sbíral jsem podpisy a do velké míry jsem jezdil sám, byť mi také pomáhalo mnoho dobrovolníků. A zjistil jsem, že rozhovory s lidmi byly to nejlepší, co na té kampani bylo. Říkal jsem tomu okno do duše národa, protože tam člověk vidí, jak lidé politiku vnímají, jak vnímají svoji zemi. A musím říct, že jsem byl často překvapen. Jednak pozitivními názory, ale také obrovskou skepsí – že není možné nic změnit, že vše je už nějakým způsobem dáno. Ale já věřím v to, že když se lidé rozhodnou a jsou sebevědomými občany, tak že se mohou o věci zasazovat, a to je vlastně princip demokracie.
Stánek kandidátůPředvolební materiály všech prezidentských kandidátů, kteří o to projevili zájem, prezentoval na Národní třídě stánek nazvaný Volíme hlavu státu. Kandidáty pozvala iniciativa Volit je cool, příležitost pozdravit se na místě s příznivci využili například Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Jiří Hynek i Jiří Drahoš. Nedorazil prezident Miloš Zeman, který se oficiálních oslav 17. listopadu neúčastnil a podle mluvčího Jiřího Ovčáčka věnoval událostem roku 1989 tichou vzpomínku. „Já jsem poděkoval organizátorům, ocenil nabídku, že tady můžeme prezentovat svoje materiály, letáky, placky, je to zcela korektní, tu možnost mají všichni kandidáti. Pan prezident toho zřejmě nevyužívá, ale to je jiná věc. Já jsem to uvítal,“ řekl ČTK Drahoš, kterého u nedalekého památníku 17. listopadu přivítali lidé ovacemi. Předseda strany Rozumní Petr Hannig na svých propagačních materiálech radil voličům, aby byli hrdí, Hynek přišel s heslem Silný prezident pro těžké časy. Horáčkovy propagační materiály byly nadepsané sloganem Silní lidé, hrdá země, Fischer se prezentoval jako „prezident slušnosti“. Zájemci si mohli odnést i programy některých kandidátů či reklamní placky. Další z kandidátů Mirek Topolánek novinářům u pamětní desky 17. listopadu 1989 řekl, že spravedlnost je natolik klíčová, že stojí za to nést listopadový odkaz dál. Za nositele tohoto odkazu považuje například Václava Havla. „Je to člověk, který je v zahraniční vnímán víc pozitivně než u nás, byl to nejlepší exportní produkt, který jsme za posledních x dekád vyprodukovali,“ uvedl Topolánek, který se ve stánku prezentoval sloganem Jdu do toho srdcem! Také podle Horáčka je Havel pro Česko možná důležitější, než si samo uvědomuje. „Právě jeho busta je v Kongresu v Americe a jeho myšlenky pořád žijí,“ uvedl. Hilšer novinářům řekl, že 17. listopad pro něj symbolizuje sebevědomé občany. „Měli bychom se brát za to, aby si politici nemohli dělat co chtějí, ukazovat jim nějakou reflexi,“ uvedl. |
