Lidovky.cz: Jak probíhala studie v Jihomoravském kraji?
Studie, původně plánovaná na osm dní, byla díky perfektní součinnosti všech zúčastněných složek a také díky aktivnímu zájmu obyvatel realizována ještě rychleji. Studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity zajistili nejen samotné odběry ve stanech, ale zároveň měli možnost vidět spolupráci mezi zajišťujícími subjekty, tedy ministerstvem zdravotnictví, armádou, Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a zdravotníky z Fakultní nemocnice Brno.
Velký manuál od expertů z Bulovky: Jak jsme daleko s poznáním koronaviru? |
Obdobně skvělá spolupráce byla na všech odběrových místech v České republice. Velkým přínosem byl pro všechny ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, který s neuvěřitelnou energií a neskutečným odborným vhledem celou studii koordinoval. Jako jeden z odborných garantů nemůžu než vyjádřit spokojenost s přípravou, průběhem i realizací této studie. Za důležité považuji i to, že nyní jsme také již podstatně zkušenější pro případné sledování budoucích mimořádných situací podobných té dnešní.
Lidovky.cz: S jakými překážkami jste se museli při práci potýkat?
Především je nutné zmínit poměrně velmi krátkou dobu, která předcházela realizaci samotné studie. Rychlé přípravy, koordinace jednotlivých složek, kvalitní návrh studie a mnoho dalších faktorů znamenalo na počátku velkou výzvu. První den přinesl komplikaci v podobě obrovského zájmu obyvatel. Naše odběrové stany byly doslova obloženy zájemci o testování, museli je organizovat příslušníci armády a městské policie. Nakonec vše proběhlo poměrně v klidu a následující den jsme již operativně zahájili inovovaný systém objednávání. Ve ztížených polních podmínkách byly určitou výzvou i samotné odběry.
Nechci strašit druhou vlnou nákazy, nikdo dnes neví, jestli k tomu může dojít, říká děkan Martin Repko, který byl garantem studie kolektivní imunity pro Jihomoravský kraj.
Pro mne jako děkana lékařské fakulty je potěšující, že naši studenti za podpory zdravotníků z brněnské fakultní nemocnice vše zvládli na výbornou. Byla to pro ně naprosto nová zkušenost, a to nejen se samotnými odběry, ale i při kontaktu s testovanými lidmi. Mnohdy museli čelit jejich netrpělivosti, nervozitě a strachu z odběru. Nicméně atmosféra během samotného testování byla velmi dobrá, za což patří obdiv a poděkování těm, kteří vše na místě organizovali.
Lidovky.cz: Jaké jsou hlavní výsledky testování?
Zásadními parametry, které tvoří výsledky studie, je stupeň imunizace, respektive jak se lidově říká promořenosti obyvatel, dále procento bezpříznakových nakažených a v neposlední řadě i zjištění situace s nákazou ve zranitelných skupinách obyvatel. Z celkového počtu 26 549 osob bylo celkově zachyceno 107 lidí s pozitivním testem na protilátky proti covid-19. Stupeň imunizace naší společnosti je tedy poměrně velmi nízký. Pokud bychom porovnali výsledky studie se skupinou léčených pacientů s touto infekcí, pak připadá na jednoho léčeného pacienta zhruba 2,3 nakažených, avšak nediagnostikovaných osob. U těchto nediagnostikovaných osob bylo naprosto bezpříznakových 51 procent z nich. Lze tedy předpokládat, že celkový podíl osob s bezpříznakovým průběhem onemocnění se pohybuje mezi 27 až 38 procenty.
Lidovky.cz: Liší se výsledky regionálně a napříč věkovými skupinami?
Struktura studie byla naplánována jako reprezentativní průřez naší společností. Byly do ní tedy zahrnuty jak regiony, kde je výskyt onemocnění minimální – k nim patří například Brno a Jihomoravský kraj – ale také regiony, které byly postiženy nejvíce, například Uničov a Litovel. Další zajímavou kohortou byla skupina obyvatel, kteří se léčí pro některá chronická onemocnění, a jsou tak ohroženou skupinou.
Výsledek plošného testování Česka na koronavirus? 107 pozitivních případů na 26 tisíc lidí |
Abychom vyloučili ovlivnění sledovaných skupin obyvatel jejich motivací, tak byla studie doplněna náhodným výběrem obyvatel ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Také nás zajímalo, jaký je stav imunizace v jednotlivých věkových skupinách. V Praze a v Brně jsme mimo jiné také testovali i děti od 8 do 17 let. Například v Brně jsme nalezli dvojnásobný počet pozitivních výsledků v dětské skupině oproti dospělým. Rozdíl mezi jednotlivými regiony ukázal minimální počet pozitivních výsledků v Jihomoravském kraji oproti nejvyšším pozitivním výsledkům v Olomouckém kraji, kde bylo v postižených regionech až pět procent pozitivních nálezů.
Lidovky.cz: Jak hodnotíte míru spolehlivosti výsledků?
Spolehlivost a citlivost samotných testů byly ověřeny již před začátkem studie. Při intervalu 95procentní spolehlivosti testování můžeme zaručit kvalitu samotného testování a hodnotu dosažených výsledků. Pro úplnost spolehlivosti a vyvrácení případných námitek byly dokonce na všech místech použity ke kontrole zaslepené vzorky, z nichž část obsahovala krev pacientů, kteří covid-19 prodělali. Všechny testy naprosto spolehlivě odhalily infikovanou krev.Nemáme tedy žádné pochybnosti o kvalitě zjištěných výsledků studie.
Lidovky.cz: Co vás zaujalo z hlediska struktury a motivace obyvatel k testování?
Dobrovolníci velmi často uváděli, že chtějí přispět k poznání této nemoci. Považuji to za výbornou zprávu, která mimo jiné svědčí o vysoké společenské odpovědnosti našich obyvatel. K dalším důvodům patřila zvědavost, zda nemoc náhodou neabsolvovali bezpříznakově, či mají protilátky a jsou tím pádem imunní. Pouze jedno procento účastníků vyjádřilo obavu, že jsou nakaženi a chtějí se tak nechat otestovat.
Lidovky.cz: A co podle vašeho názoru ukazují s ohledem na návrat do normálního života?
Testování jen dokumentuje stav v populaci před určitou dobou. Tímto testem jsme schopni vlastně vidět jakousi stopu, kterou covid-19 zanechal v naší společnosti. Samotné výsledky musí být nicméně vždy porovnány s aktuálním stavem rozšíření onemocnění. Nyní naštěstí vidíme ústup nákazy a postupné zahajování návratu do běžného života. Studie rozhodně neměla a nemá ambici znovu naši zemi uvrhnout do velmi omezeného režimu, kterého jsme byli v posledních týdnech přímými účastníky. Na druhou stranu nás výsledky upozorňují, že pokud by se v některých lokalitách a regionech opět nákaza začala šířit, tak je potřeba minimálně lokálně některá z hygienicko-epidemiologických nařízení znovu uplatnit.
Kolektivní imunita se v populaci vytvoří pomalu, pokud vůbec, míní epidemiolog Maďar |
Lidovky.cz: Ve kterých zemích se již provádělo podobné testování a s jakými výsledky? Jsou srovnatelné s ČR?
Z dostupných mezinárodních údajů můžeme naši studii porovnávat se studiemi v Německu, Rakousku, Francii či Islandu. Jedná se o velmi různorodé testování, které zahrnuje dobrovolníky či oslovené cílové skupiny. Výsledky těchto studií se velmi blíží námi zjištěným hodnotám. Počtem největší z nich je islandská, zahrnující 13 tisíc vyšetřovaných, kde bylo nalezeno 0,76 % pozitivních výsledků. V našem dvojnásobném souboru vyšetřených osob jsme nalezli obdobná zjištění. Můžeme tedy konstatovat, že stopa v imunizaci evropské společnosti je plošně poměrně velmi malá.
Lidovky.cz: Domníváte se, že lidé, kteří se s koronavirovou nákazou již setkali, mají proti onemocnění covid-19 vybudovanou imunitu?
Prozatím o něm bezesporu nevíme zcela vše. Vycházíme z obecných pravidel tvorby imunizace u obdobných virových nákaz. Proto tedy předpokládáme, že v případech reálné nákazy člověka aktuálním typem koronaviru se tvorba imunity řídí těmito obecnými pravidly. Musíme však také vzít v úvahu skutečnou odpověď jednotlivce na setkání s covid-19. Zde hraje velkou úlohu i takzvaná virová nálož, tedy množství virů, s nímž je momentálně určitý člověk v kontaktu. Pokud je tato nálož minimální, pak k žádné velké nákaze, a tím pádem ani k výrazné imunitní reakci nemusí dojít. Následně nemusí být ani imunizace člověka detekovatelná dostupnými testy. Velmi také záleží na imunitě každého člověka, či naopak poruchách imunity, kdy není schopen protilátky vytvářet. Citlivost k možnému rozšíření viru je tedy velmi individuální.
Lidovky.cz: Pro koho představuje koronavirus SARS-CoV-2 největší riziko?
Mezi nejohroženější skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou. Toto jsou také mimo jiné skupiny, které musíme významněji chránit v případech rozšíření nákazy. Ale zmiňuji především rizikové skupiny, pro které nákaza tímto virem představuje zhoršení jejich celkového zdravotní stavu a progrese jejich základního chronického onemocnění. Proto se často zmiňuje i fakt, že většina evidovaných úmrtí není přímo na covid-19 a v souvislosti s ním. V naší zemi tito nemocní zemřeli převážně s covidem-19, ne přímo na něj. Nicméně některé případy ze světa ukazují, že bychom měli být obezřetní všichni.
Lidovky.cz : Je možné v praxi včas utlumit ohnisko nákazy v nějaké lokalitě?
Bezesporu je, a to je jedna z našich největších budoucích ambicí. Lidé v uplynulých dnech prokázali disciplinovanost, ale zároveň byli významným způsobem omezeni ve svých běžných aktivitách, o ekonomických dopadech na celou společnost nemluvě. Naší vizí proto je umět efektivně a racionálně bojovat s nákazou lokálně. Rychlý zásah v jednotlivých lokalitách totiž umožní zastavit další šíření a zmírní nepříznivé dopady celoplošné karantény. Všechny studie, včetně té naší, se snaží přinést komplexní a hlubší informace, které napomohou lokalizovat a lépe zvládat případnou nákazu.
Lidovky.cz: Přikláníte se k názoru některých odborníků, že nám hrozí druhá, masivnější vlna nákazy?
Osobně bych tím nechtěl strašit. V současné době nikdo neví, zda k něčemu obdobnému může znovu dojít a jak se dále bude koronavirus chovat. Stále o této nákaze a jejím chování víme velmi málo. Domnívám se, že žít ve strachu z čehokoli je nezdravé. Žijme své životy nadále plnohodnotně a naučme se i takto vypjaté situace řešit s rozvahou. Pokud by přesto měla přijít obdobná nepříznivá epidemiologická situace, tak již máme zkušenost, jak k ní racionálně přistupovat a jak co nejvíce zmírnit její následky. Mimo jiné jsme se snad také naučili rozeznat a určit podstatné kvality a potřeby ve svém osobním životě. Pro toto rozlišení může být současná situace pozitivním osobním vnitřním nástrojem.
