V médiích se často objevuje spekulace nad vaším návratem do politické sféry. Jak tomu tedy ve skutečnosti je?
Není to tak, že bych usínal s pocitem, že se musím za každou cenu vrátit do politiky. Jsem se svým životem spokojenej, mám hodně práce a není to tak, že bych touto otázkou žil. Pochopitelně jsou věci, které mě zajímají, a nenechává mě lhostejným to, co se děje.
Tedy nad tím až tolik neuvažujete?
Měl jsem strach, když jsem odcházel, Hodně lidí mí říkalo, že nebudu moct bez politiky žít. Asi to bylo vyvolané tím, že jsem neodcházel zrovna elegantním způsobem, bylo to hodně stresující, tak mě to dovedlo k tomu, že mi ten svět nechybí. Není to pro mě priorita.
Co říkáte na současné vedení ČSSD?
Myslím si, že tam jsou dnes dost zkušení lidé na to, aby dokázali v tom nadcházejícím období dovést stranu k vítězství v parlamentních volbách na podzim. Určitě Jiří Paroubek je dominantní. Na druhou stranu si myslím, že kolem něj je řada lidí, kteří mají svůj názor a dokáží mu ho i říci. Takže mám pocit, že je to seskupení, o kterém se dá říci, že je týmem, i když ne mezi všemi jsou kamarádské vztahy.
Jak se vám líbí jako zkušenému politikovi, jak stranu vede Jiří Paroubek? Vytknul byste mu něco?
Víte, mě nelíbí, jak se celá ta politika stala děsně agresivní, že je to hodně osobní a jestli to mohu posuzovat, panuje velká nedůvěra. To je stav, do kterého se politika dostala za posledních pět let. Nemyslím si, že Jiří Paroubek je příčinou tohoto stavu. Myslím si, že Jiří Paroubek přišel do té nejvyšší politiky, když se tyto praktiky začaly uplatňovat. A on začal lépe než já reagovat. V tomto prostředí jsem nebyl schopen se tak obratně pohybovat, možná jsem nedokázal mít tak ostré lokty, tak řízná ústa… On dokázal být v tomto vyhroceném prostředí efektivnější politik než já.
Vadí vám, že Paroubek se rychle přibližuje komunistům?
Myslím si, že to je klišé. Kdyby Jiří Paroubek chtěl komunisty k moci přivést a opřít se o ně, tak by udělal a zatím se tak nestalo.
Co říkáte na to, že Paroubek dělá vše podle průzkumu?
Kdybyste se na tohle zeptal před pěti, šesti lety, tak vám odpovím, že se politika nedá dělat jen podle toho, co se lidem líbí. Dnes si tím tak zcela jistý nejsem, protože je to metoda práce, která přináší své výsledky. Nemyslím si ale, že dělá politiku podle průzkumu. Myslím si, že se snaží, když se nějaká rozhodnutí dělají zjistit, jaký budou mít dopad.
Jste s nějakým z bývalých kolegů ze strany v kontaktu?
Jsem, ale jména nebudu uvádět, protože pokud se s někým stýkám, tak jsou to osobní kontakty a asi není dobré, abych měl pověst toho, kdo vykřikuje do světa, s kým se schází a s kým se neschází. Jsou určitě lidé, se kterými nemám chuť se scházet.
Kdo konkrétně?
Tak určitě s Miroslavem Kalouskem či s panem Šloufem.
Proč?
Nemám imunitu, tak bych to raději vynechal…
Co si myslíte o současné politice?
Nedůvěra, která mezi politiky dnes je, je největší problém, který nás limituje. Politici by se měli umět dohodnout.
V tenhle moment mě to vrací k volbám prezidenta, kdy byla slíbena podpora Miloši Zemanovi a najednou se jedno křídlo odtrhlo…
To bychom se vraceli hodně do minulosti. Tam prvotní problém byl v tom, co už jsem já i Vladimír Špidla říkali. Že v té kampani, kterou Miloš Zeman za své zvolení dělal, udělal několik chyb i faulů na své nejbližší spolupracovníky. Pro mě byl rozhodující faul, který udělal na Vladimíra Špidlu, když se snažil v rámci vyjednávání své kandidatury na prezidenta dosáhnout toho, aby Vladimír Špidla byl sesazen z čela sociální demokracie i vlády. A v té době nebyl mým šéfem Miloš Zeman, ale Vladimír Špidla. A já řešil otázku loajality k tehdejšímu šéfovi, nebo jeho předchůdci. A správně jsem si vybral svého šéfa.
Dobře, když se tedy vrátíme k předchozí otázce: Co si myslíte o současné politice…
Myslím si, že metody kampaňovitosti, osobních útoků, kriminalizace založené na šikovně namixovaných polopravdách a lžích spolu s fakty, to poprvé do české politiky vklouzlo jako prostředek k mému odstranění. A v hrubším provedení v době Kubiceho zprávy. Myslím si, že to jsou momenty, které současnou důvěru mezi politiky fatálně narušily. Zacelování těchto šrámů bude trvat ještě hodně dlouhou dobu…
Vnímám to tak, že pro vás současná politická scéna není vůbec důvěryhodná, pojďme tedy dál. Co říkáte na označení investor roku?
Tak někdo to myslí ironicky, někdo to myslí vážně. Já se nemám za co stydět. Ti, kterým jsem byl povinen všechno doložit, tedy úřady měly k dispozici vše, aby mohly posoudit, zda jsem nevybočil z mezí zákona. Jasně řekly, že jsem nic neporušil. Co se týká mého investování, využil jsem příležitost, a kdybych ji nevyužil, tak si to možná budu do konce života vyčítat.
Někteří vás také označují za podvodníka, když vás na ulici lidé potkávají, reagují nějak na vás?
Do hlavy samozřejmě nikomu nevidím, a jestli si někdo myslí, že to je pěknej šupák, či si myslí něco pozitivního, to já nevím…
Setkal jste se s nějakou nevraživostí?
Jednou v hospodě čtvrté cenové skupiny, kam občas s kamarády zajdu, tak tam nějaký člověk měl nějaké poznámky, které mě nepotěšily.
Co říkal?
Měl poznámky na mě. Týkalo se to i toho, jakým způsobem se mi podařilo zhodnotit tu investici do akcií.
Musíte chodit s ochrankou?
Ne, to mě ani nenapadlo…
Nezaznamenal jste třeba u dětí ve škole, že by spolužáci na ně měli nějaké poznámky?
Musím říct, že máme štěstí, že se nic takového neobjevilo. Kolikrát jsem se ptal dcery, jestli nějaký problém nebyl. A štěstí bylo, že v době toho mediálního ataku na mou osobu před čtyřmi lety dcera chodila do první třídy.
Bydlíte na Barrandově, ani ze strany sousedů nepřišlo něco negativního?
Máme v domě, kde bydlíme, dobré vztahy. Kromě toho, že nám do bytu stále zatéká, protože sousedi neustále ucpávají odpady na dešťovou vodu, tak to je jediný problém, který tam máme.
A proč jste si pořídil nemovitost na Floridě?
Byla to investice, kterou mi nabídl František Janeček náš rodinný přítel a té investice nelituji, i když ceny nemovitostí na Floridě šly dolů, tak jsme na té investici kvůli kursovým pohybům neprodělali.
Zveřejníte své příjmy z advokacie?
Ne to určitě ne. Ale řeknu to tak, že kdybych měl žít z příjmů z advokacie, tak jsem na tom lépe, než když jsem byl v politice.
Máte jako advokát nějaký zajímavý případ?
Z toho, čim se zabývám, mě baví trestní právo, takže jsou to případy z téhle oblasti. Teď se zabývám jednu záležitostí s evropským zatýkacím rozkazem, to jsou kolikrát zajímavé věci, které se týkají trestné činnosti mimo republiku.
Je vláda či ministerstvo vnitra řeka, do které se dá vstoupit dvakrát?
Nad tím jsem nepřemýšlel
Když dnes zavzpomínáte, uměl byste pojmenovat problém, který stál za pádem Stanislava Grosse jako politika?
Podcenění věci, kterou jsem považoval za hloupost.
Co byste poradil Topolánkovi, když mu padala vláda?
Já si myslím, že tam platí kdo, s čím zachází, tím taky schází. Ta vláda byla postavena na základě netransparentní dohody se dvěma lidmi a podobně skončila.
V médiích se před lety objevilo, že vaše manželka Šárka tehdy měla jakési pletky s bodyguardem. Jak byste to dnes pojmenoval?
Myslím si, že to bylo přání otce myšlenky. A to souviselo ještě s těmi útoky proti mně. Tak se používaly různé nástroje, naši známí, rodinní příslušníci. Já mám ke své ženě naprostou důvěru
A kdo za těmi útoky stál? Dokázal byste to říct jmenovitě?
Myslím, pokud by se s mým odchodem z vlády neuzavřel spis Krakatice, tak dneska by se v něm řada věcí dočetla i z tohohle období.
Jak to myslíte?
Není pravda, co se psalo, tedy že se tento spis uzavřel někdy v roce 2002 či 2003. Pokud si dobře vzpomínám, tak dokud jsem měl politickou sílu, tak se na tomto spise pracovalo až do února či března 2005. Potřebovali se mě zbavit lidé, kteří se tehdy podíleli na trestné činnosti.
Z jakého důvodu se vás potřebovali zbavit?
Ať si o mně myslí kdo chce, co chce, tak jedno je jisté. Těmto lidem jsem překážel v uskutečňování jejich plánů. Jak personálních, když se snažili dostávat své lidi na důležitá místa, tak ekonomických, kdy se snažili ovlivnit například nějakou privatizaci či veřejnou zakázku.“
Řeknete jména?
Ne, nemám potřebu si vytvářet další nepřátele.
