Peníze z hazardní činnosti jsou pro neziskové organizace a dobročinné projekty důležitým zdrojem financování. Kvůli vyhlášce, která v centru Brna omezuje hazard, napsal ředitel tamní sázkové společnosti Kajot Radim Jüttner ostatním provozovatelům dopis, ve kterém vyzývá k ukončení financování neziskových aktivit. „Přítomní se shodli, že místo dosavadního vyjednávání bez výsledku by měl nastoupit tvrdší postup, který zahrnuje právní kroky vůči městu Brnu a konec sponzoringu brněnských sportovních či neziskových aktivit,“ napsal Jüttner, jehož komunikaci ocitoval server ŽítBrno.cz.
Hazardní peníze nám pomáhají
Z obavy o finance se proto na starostu Šťástku obrátily neziskové organizace. Dopis starostovi adresovala i Nadace Tereza Maxové dětem. Přiznává v něm, že právě finance z hazardní činnosti jsou významným zdrojem dobročinných aktivit a projektů mnoha neziskových organizací. „Ukončení této podpory může mít za následek ukončení jinak adresné a smysluplné pomoci znevýhodněným dětem,“ píše v dopise Terezie Sverdlinová, ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem.
Z Brna by mělo zmizet více než 3000 herních zařízení, která jsou umístěná v blízkosti škol, kostelů či sociálních zařízení.
Podle Sverdlinové však nadace nelobuje ani nebojuje za zájmy hazardních společností, nýbrž znevýhodněných dětí. Přiznává však, že odvody na veřejně prospěšnou činnost, které jsou součástí regulace hazardních her, jsou důležitou součásti financování. „Nadace chtěla svým dopisem Městu Brnu pouze dokladovat skutečnost, jak a komu tyto konkrétní prostředky pomohly,“ uvedla pro server Lidovky.cz.
Fakt, že jsou peníze z hazardní činnosti pro neziskové organizace důležité, potvrzuje i Marcela Troubilová z SOS dětských vesniček Brno. Ta ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové dětem realizuje projekt „Vzdělávání pro rozvoj náhradní rodinné péče“, který byl také financován z hazardu.
Zastupitelstvo mlčelo
„Společnosti, které hazard provozují, podporují neziskové organizace. I my od nich přijímáme důležité částky a pokud by tomu tak nebylo, citelně by nás to omezilo,“ řekla Troubilová. Dodává však, že v žádném případě hazard nepodporuje, ale peníze organizace potřebuje.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ovšem ani podpora neziskovek podle Troubilové neospravedlňuje činnost hazardních společností. „Byla jsem na jednání zastupitelstva a upozorňovala jsem, že pokud se zruší hazard, musí město najít záložní plán, jak neziskové projekty a nadace financovat,“ uvedla Troubilová. Na její dotaz ale město neodpovědělo.
Opačný pohled zastává Jan Tomšej, předseda sdružení LOGO, které se na starostu také obrátilo. „Nejsem zastánce hazardních her, ale omezování hazardu považuju za omezování svobody podnikání,“ řekl Tomšej serveru Lidovky.cz. Problém ve financování dobročinných projektů z peněz z hazardu nevidí, ba naopak. "Problém s tím určitě nemáme. Jsou to velké organizace, se kterými děláme i různé akce jako třeba den dětí. Vždy nám dají peníze,“ řekl Tomšej.
Problém? Ano i ne
Spolupráci z hazardní společnosti Kajot přiznal i Pavel Šmýd, předseda Sdružení pěstounských rodin. „Společnost Kajot s námi komunikuje, pěstounské rodiny bere třeba na zápasy Komety Brno,“ uvedl Šmýd. „Je to jasně nastavené, přímo od těchto organizací nic nebereme,“ dodal.
PSALI JSME: |
Význam prostředníka, jakým je například Nadace Terezy Maxové dětem, potvrzuje i Hana Jurajdová z občanského sdružení Trialog. Podle ní je původ peněz problémem Nadace Terezy Maxové, nikoli už příjemce. „Navíc financování z hazardu je zdrojem jako kterýkoli další,“ řekla Jurajdová.
Šmýd přiznal, že při financování projektu „Doprovázení náhradních rodin a podpora kontaktu dětí s původní rodinou“ ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové dětem věděl, že peníze pochází mimo jiné z fondu Kajot Bet. „Řešili jsme to, viděli jsme to jako problematické. Nakonec jsme ale dospěli k názoru, že peníze přijmeme,“ dodal.
Je tedy etické sponzorovat bohulibou činnost financemi, které pochází z hazardu? „Společnosti, provozující sázkové a hazardní hry, které produkují určité množství problémových a závislých hráčů, by se měly také určitou mírou finančně podílet na realizaci potřebných preventivních a léčebných intervencí,“ myslí si Lukáš Carlos Hrubý, ředitel Sdružení Podané ruce, o.s. Podle jeho názoru se jedná o filosofii odpovědného podnikání, která má prosazovat odpovědné hraní. Část příjmů sázkových společností tak má jít na prevenci a léčbu následků jako patologické hráčství apod.
„Finance téměř všech sociálních služeb jsou, byť nepřímo, přes městské rozpočty tvořeny také financemi z výběru z hazardu. Osobně zastávám názor, že pokud budou sázkové firmy existovat, měly by si neziskové organizace či nadační fondy aktivně říkat o podporu z těchto společností, a ony by se měly snažit vyhovět - jako částečné vyvážení problematiky, které jejich podnikání přináší," uzavřel Hrubý.
