Vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však jen sám za sebe. Může tedy podávat návrhy a činit další úkony, které zákon přiznává žalobci, respektive žalovanému - podle toho, na čí straně vystupuje. Protistrana se ale proti rozhodnutí soudu o připuštění vedlejšího účastníka může odvolat.
Se státem se soudí Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Vlk se chce účastnit řízení proto, že podle kanonického práva má předsedat bohoslužbám. Nechce být proto odkázán na vůli třetí strany a chce konat bohoslužby v chrámu, který je ve vlastnictví církve. Na straně státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Kancelář prezidenta republiky.
Spor o vlastnictví katedrály trvá 14 let. Obvodní soud pro Prahu 1 už dvakrát přiřkl památku církvi. První, nepravomocný rozsudek zrušil odvolací pražský městský soud. Napodruhé odvolací soud verdikt potvrdil; po dovolání Úřadu však pravomocný rozsudek koncem ledna zrušil Nejvyšší soud.
Stát prozatím katedrálu po dohodě s církví převzal. O vnitřním zařízení chrámu, jeho užívání a provozu v kostele ale ještě obě strany jednají. Podle dřívějšího Vlkova vyjádření mají dospět k dohodě, jak bude organizován turistický provoz.
Komunisté v 50. letech prohlásili katedrálu a přilehlé nemovitosti za majetek všeho lidu. Právník církve tvrdí, že tím pouze kamuflovala faktické vyvlastnění chrámu.
- 18. května 2007 14:15
