PRAHA Náklady na léčbu obézních lidí dramaticky rostou. I v Česku se proto začíná diskutovat o zavedení spotřebních daní na některé vysoce kalorické potraviny.
Takzvaná hamburgerová či cukrová daň se objevila v programu Strany zelených. Tématu se hned (z opačné strany) chopil místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek, který proti tomu intenzivně brojí. Velké strany se k tomuto nápadu nehlásí.
Na politický stůl se každopádně pomalu dostává téma, o kterém se zatím mluvilo mezi odborníky na obezitu a ve zdravotních pojišťovnách. To, že náklady na léčbu nemocí spojených s obezitou stoupají, zaznamenala Všeobecná zdravotní pojišťovna. „Jejich přesné vyčíslení je ale obtížné, protože obezita je bezprostřední příčinou různorodé škály onemocnění. Je ale možné konstatovat, že výdaje na léčbu onemocnění souvisejících s obezitou dosahují ročně stovek milionů korun,“ uvádí Jiří Rod, mluvčí VZP.
Prevence se každopádně vyplatí. V pojišťovnách se dostává obezita mezi priority. „Z resortu zdravotnictví jde v roce 2010 na boj proti obezitě 5,5 milionu korun v rámci národního programu zdraví,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Podle odborníků má však stát pořád rezervy. „Co ale chceme od politické reprezentace? Když se nedokáže vypořádat s kouřením ve společnosti, jak se asi chce vypořádat s obezitou. Lobbing firem je hrozný,“ posteskl si před časem v deníku Právo Vojtěch Hainer, ředitel Endokrinologického ústavu.
I mezi odborníky na obezitu jsou názory na možné zdanění nezdravých potravin různé. „Myslím, že na to dojde. Není to v zájmu jen těch nemocných, ale i ostatních, kteří budou potřebovat peníze ze zdravotního pojištění na něco jiného. Obávám se ale, že se něco přijme bez diskuse,“ řekl Petr Sucharda, primář 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nárůst počtu obézních by se podle něj mohlo podařit zastavit.
Naproti tomu Štěpán Svačina, přednosta stejné kliniky, je k efektu takové motivace spíš skeptický.
Roční náklady na léčbu těžce obézního pacienta jsou přes 100 tisíc korun. Takových pacientů je u nás přes 200 tisíc. Potíž s jasnějšími odhady nákladů na léčbu obezity je ale v tom, že se jasně podílí na vzniku řady jiných nemocí. Podle některých odhadů může nadměrná hmotnost odhadem za čtvrtinu rakoviny ledvin. Až 90 procentům onemocnění cukrovkou druhého typu se dá vyhnout správným životním stylem. Pojišťovny přitom někdy ani nezjistí, že například pacient s cukrovkou je obézní. „Ve vykazování pro zdravotní pojišťovnu je udána hlavní diagnóza, pro kterou se pacient léčil. Obezita nemusí být vůbec uvedena, ačkoliv byla původní a hlavní příčinou nemoci,“ vysvětluje Lydie Fojtíková z České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Nápadů, jak motivovat lidi držet hmotnost v normálu, starat se o své zdraví a dodržovat zdravý životní styl, je více. „Chtěli bychom jim, pokud nám to zákon umožní, nabízet velmi výhodné bonusy. Šetří peníze nejen nám, ale celému českému zdravotnictví,“ uved Petr Malý, generální ředitel nové pojišťovny Média.
***
„Co ale chceme od politické reprezentace? Když se nedokáže vypořádat s kouřením, jak se chce vypořádat s obezitou. Lobbing firem je hrozný.“
Rizika obezity Podle údajů z průzkumu v roce 2008 má příliš velkou hmotnost 55 procent dospělých Čechů. Konkrétně 30 procent Čechů trpí nadváhou a 25 procent obezitou. Za předchozí tři roky přibylo podle průzkumu pět procent obézních, tedy zhruba 425 tisíc lidí. Mezi nejčastější komplikace obezity patří především cukrovka 2. typu. Kvůli vyšší hladině tuků v krvi hrozí kornatění cév. Pro lidi s obezitou se zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční, infarktu, mozková mrtvice, ale také onemocnění kloubů jako artróza. Pochybné je i tvrzení, které se traduje, že jsou kulatější lidé spokojení. Obezita totiž podle statistik může znamenat vyšší riziko depresí. Podle odhadů může obezita za 5 až 10 procent všech případů zhoubných nádorů. U rakoviny ledvin se udává, že obezitě lze přičíst čtvrtinu těchto nádorů. Zvyšování počtu lidí s obezitou nebo nadváhou znamená rizika i pro další generace. Výskyt obezity u dětí je významně vyšší v rodinách, kde mají rodiče vyšší index BMI. BMI (Body mass index) je podíl hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech (hmotnost/výška2) Podle tabulek trpí podváhou ten, kdo má BMI nižší než 18,5. Do hodnoty 25 je pásmo normální váhy. Nadváha se udává do BMI 30, následuje pásmo obezity 1. stupně (do BMI 35), 2. stupně (do BMI 40) a 3. stupně. Zdravotní rizika stoupají už od hranice nadváhy. Výrazně ostrý je tento nárůst rizik od BMI 27. Obezita třetího stupně je závažné onemocnění, při kterém se většina pacientů nedožije věku šedesáti let. Ke snížení rizik a zlepšení zdravotního stavu podle odborníků přispěje i malé snížení hmotnosti.
