Důvod je pro ČEZ jasný: Dukovany, stejně jako jihočeský Temelín, „topí“ naprázdno. Teplo, které vyprodukují, sice roztočí turbíny na výrobu elektřiny, ale pak už nemá využití a není ho komu prodat. To kritizovala i komise pod vedením bývalého předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, která řešila energetickou budoucnost republiky. „Elektrárnu chladí množství vody, která pak otepluje vodní toky. Zatímco by to teplo mohlo sloužit jinde,“ řekl tehdy Pačes.
Zástupci ČEZ pro LN potvrdili, že si od projekčních kanceláří nechali vypracovat analýzu nákladů na postavení asi čtyřicetikilometrového potrubí a dalších navazujících technologií. Zároveň porovnávali vývoj cen tepla vyráběného s pomocí plynu a elektřiny. „Technicky dodávku tepla z Dukovan do Brna lze realizovat, neexistuje žádná zásadní překážka,“ shrnul výsledky mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Do doby, než podklady projedná vedení, ale odmítl poskytnout jakékoli podrobnější informace.
O málo konkrétnější je druhý účastník jednání, společnost Teplárny Brno. Ta vlastní většinu rozvodných sítí v moravské metropoli a teplo vytvořené v Dukovanech by musela odebírat a lidem a podnikům dodávat do kotelen a topení. „Posuzují se jak věcně, tak ekonomicky různé varianty,“ potvrdila nepřímo připravenost plánu Liliana Geisselreiterová z vedení společnosti. Podle ní bude hlavní rozhodnutí na majitelích ČEZ a na brněnské radnici. „Investice se řádově budou pohybovat v miliardách korun,“ sdělila.
Plán už z dob stavby jaderné elektrárny Projekt teplovodu z Dukovan do Brna přitom vznikl už v době stavby elektrárny. Jeho přípravu přerušil rok 1989 a navazující restituce a privatizace. Koridor je ale stále součástí územních plánů.
Ještě v roce 1990 odborníci tvrdili, že napojením brněnských teplovodů na Dukovany by ve městě nebylo nutné ročně spálit 250 milionů metrů krychlových zemního plynu, jedenáct milionů metrů krychlových mazutu a 120 milionů tun hnědého uhlí. Nyní se skladba paliva změnila: brněnské teplovody plní z 93 procent teplo vyrobené spalováním zemního plynu a ze sedmi procent těžkých topných olejů.
Stavba by podle zástupců tepláren pomohla stabilizovat cenu tepla v Brně. Ta by totiž nebyla tolik závislá na změnách cen ropy a zemního plynu. Ekologové ale upozorňují, že by také mohla ohrozit již vybudované ekologické kotelny a že je takové spojení velice zranitelné. Rozhodnutí o tom, zda se projekt uskuteční, by podle Kříže mohlo padnout v první polovině roku. Souběžně může podle ČEZ nastat podobná diskuse o využití tepla z Temelína, které by mohlo zásobovat České Budějovice. „V případě Brna jde nyní již o společné práce s partnerem na druhé straně - myslím Teplárny Brno. V této poloze to u Budějovic zatím není,“ dodal.
***
Teplo z JEDU
Proč Dukovany Jaderná elektrárna Dukovany (JEDU) může Brnu poskytnout teplo až na desítky let. Experti ji řadí k nejbezpečnějším na světě, je proto pravděpodobné, že bude fungovat nejen jako podle nynějších představ do roku 2045, ale o nejméně dvacet let déle. Ve hře je i dostavba dalších bloků.
