Své o tom ví 54letá Brigitte Schöningová. Uplynulých dvanáct let strávila v jihoafrickém Kapském městě, kde vedla penzion. Jak uvedla pro Süddeutsche Zeitung, po návratu do rodné země se musela naučit mnoha novým výrazům úřednické němčiny. Chvíli jí také trvalo, než pochopila, že do německých autobusů hromadné dopravy se nastupuje pouze předními dveřmi. Schöningová však měla štěstí. Svůj návrat do Německa si předem pečlivě připravila, něco si našetřila a na přechodné období se mohla nastěhovat k přátelům.
Mnohem závažnější však bývá skutečnost, že navrátilci se během let v zahraničí změnili a proměnou prošel také jejich životní styl. Po návratu tak změní až dvě třetiny svého někdejšího okruhu přátel a známých. Mají navíc problémy s německou mentalitou.
To potvrzuje i Brigitte Schöningová. „V Africe mi prodavačka v supermarketu řekne: 17 randů, drahoušku. Její německá kolegyně odtuší: 17 eur, igelitku?“ Na druhou stranu Schöningová připouští, že Jihoafričané jsou v mnohém povrchní.
