Už v polovině února klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček na sociální síti X uvedl, že aktuální teplotní suma nad pět stupňů Celsia, která je rozhodující pro vývoj vegetace, odpovídala konci března.
I když se v posledních deseti až patnácti letech příroda obvykle probouzí kvůli teplejším zimám dříve, letos jde o extrém. Už týden před koncem února meteorologové a klimatologové označili s ohledem na předpověď tento měsíc za nejteplejší v historii měření v Česku. Odpolední teploty se prakticky celý únor pohybují kolem deseti stupňů.
„Není pochyb o tom, že únor bude s velkým náskokem rekordně teplý a s velkou pravděpodobností tedy i celá zima, jelikož všechny tři měsíce byly teplotně nadprůměrné. A to se únor dlouhodobě významně neotepluje, na rozdíl od prosince a ledna, nikde v Česku,“ uvedl Zahradníček. Odchylka od průměru let 1991 až 2020 se bude pohybovat podle meteorologů kolem sedmi stupňů.
Tvůrci projektu Intersucho zaznamenali letos první otevřené květy sněženek na fenologické stanici v Lednici na Břeclavsku už 10. února, tedy velmi brzy. Ovocnáři jako každým rokem s obavami sledují, kdy vykvetou meruňky. V posledních letech pomrznou častěji než dříve.
„Podle dosavadních teplot, vývoje pupenů a předpovědi počasí to vypadá, že rok 2024 by se mohl dostat mezi první tři roky, kdy vykvetou nejdříve (od roku 1961). Velká šance je i na první místo,“ uvedli tvůrci Intersucha.
Čím dříve meruňky vykvetou, tím větší je šance, že také pomrznou a nevydají úrodu. Vpády studeného vzduchu s nočními mrazy jsou totiž rizikem až zhruba do poloviny května.
Na mírné zimě našli klimatologové alespoň jedno velké pozitivum pro přírodu. „Půda se nasytila, přitom nepromrzla. Srážková voda se tak mohla dostat do větších hloubek a intenzivně se doplňují zásoby podzemních vod. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu jsou na nejlepším stavu od roku 2015,“ uvedli tvůrci Intersucha na síti X.
