130 let
Geolog a ekolog Václav Cílek.

Geolog a ekolog Václav Cílek. | foto: Petr Pešek, MAFRA

Pokud budou suchem ohrožené velké země, zahýbe to světovými cenami potravin, tvrdí Cílek

Česko
  •   6:00aktualizováno  21:35
PRAHA - Česká republika letos zažila brzký nástup léta, sucho začalo už v­jarních měsících a květen byl nejteplejší od začátku sledování. „Nejsme ani tak ohroženi tím, co se­děje u nás, ale tím, co se děje okolo. Skutečná rizika a šoky přicházejí z ciziny,“ říká geolog a ekolog Václav Cílek. Rozhovor s ním pro sobotní vydání LN připravila Eliška Nová.

LN: Léto letos přišlo poněkud brzy, sucho se skloňuje už od jara. Co se to přesně děje?
Stále víc přemýšlím nad tím, jestli v­zimě nepřijde povodeň do zamrzlé řeky. Což je většinou katastrofické, zejména pro přehrady, které mají obrovskou plochu. Existuje totiž přísloví „za sucha mysli na povodeň“. Kdybychom se setkali na konci léta, kdo ví, jak by to vypadalo. Počasí, které teď panuje, přičítají meteorologové něčemu, čemu se říká blok omega. Představte si to jako bramboru, která sedí v­tlakové výši, a když přijdou větry, na tu bramboru narazí, obkrouží ji a pak pokračují zase dál. Vytváří to podobu řeckého písmene.

Tyhle bloky jsou poměrně běžné, většinou vznikají na jaře, ale málokdy trvají takhle dlouhou dobu. Zdá se přitom, že tahle blokace počasí bude poměrně setrvalá.

LN: Co to způsobí?
Představte si to jako řeku, uprostřed níž je kámen. Když je řeka pomalá a široká, s kamenem nehne. Nad Evropou a zejména Skandinávií je oblast tlakové výše, tedy velkého kamene v řečišti, a větry, které na tuto oblast naráží, to obchází. My máme spíš štěstí, protože k nám to přináší dobré počasí. Jinde je ale kvůli tomu častější déšť. To, kde se ten kámen zrovna nachází, je do určité míry náhoda. Příště se můžeme ocitnout v oblasti proudění, kdy bude neustále pršet. Pokud k bloku omega dojde v zimě, může způsobit vytrvalé studené proudění.

LN: Takže se může stát, že místo srážkových deficitů, které řešíme teď, budeme mít srážek nadmíru?
Ano, a může se to klidně stát třeba už na podzim. Za dobu měření od roku 1880 se počet srážek prakticky nemění. Když si vezmete tříletý průměr srážek a srovnáte ho s jinými třemi lety, je to prakticky totéž. Mění se ovšem meziročně. Z toho vyplývá zákon určité kompenzace extrému. Je-li dlouhou dobu sucho a pěkné počasí, je velká pravděpodobnost, že dřív nebo později se to vykompenzuje studenějším a­deštivějším počasím.

LN: Jaký vliv má počasí, které teď pozorujeme, na přírodu?
Vidíte to třeba na kvetoucích lípách. Nepamatuju, že by takhle kvetly. Před měsícem krásně kvetly akáty. Další věcí, tou méně příjemnou, jsou ohniska klíšťat. Sejdete z cesty a najednou jich na sobě máte pět. Jinak to zatím příliš pozorovatelné není, pokud se nezabýváte třeba hmyzem. Přece jen čas od času zaprší a tráva je zelená. Úroda může být i nadprůměrná, obilí je v podstatě jako stepní tráva, pokud ovšem nedojde k dešťům v době sklizně. Celkově dochází k ochuzení vody v hlubších částech půdního horizontu. Situace se posouvá víc k hraně sucha a nejvíc je to vidět asi v lese, který je dnes oslabený kůrovcem, nepůvodními druhy, což se projevuje zejména

Autor: Eliška Nová
  • Vybrali jsme pro Vás