BRNO Teplé počasí, oranžové sinice a němečtí turisté. To jsou některá z překvapení, která čekala na českou expedici polárníků na stanici brněnské Masarykovy univerzity v Antarktidě.
Stanice J. G. Mendela, kterou nechala vybudovat univerzita za šedesát milionů korun, se podruhé stala na šest týdnů domovem i pracovištěm pro patnáctičlenný tým vědců a technika. Domů se vrátili v noci na včerejšek, zpracování stovek kilogramů odebraných vzorků a dat jim zabere další měsíce.
„Naštěstí nám přálo počasí. Takže i desetidenní zpoždění při příjezdu, způsobené zdržením ledoborce s palivem pro vrtulníky, jimiž jsme se měli přepravit, se nám podařilo dohnat,“ pochvaloval si včera v Brně vedoucí expedice biolog Miloš Barták. Podle měření meteorologů byla antarktická zima před příjezdem druhé expedice relativně dlouhá a rychlost větru několikrát překročila 140 kilometrů v hodině, několik měsíců opuštěná stanice ale vše přečkala bez úhony. „Nutné opravy zabraly jen hodiny, vše fungovalo,“ upřesnil Barták. Časté písečné bouře však obrousily meteorologické přístroje, takže pozorování byla trochu komplikovanější.
Návleky proti sněhu si bioložka vezla zbytečně Kromě klimatologů a biologů z Masarykovy univerzity tvořili tým botanici z Akademie věd a Jihočeské univerzity, ornitolog z Univerzity Palackého v Olomouci a geologové z České geologické služby. Zatímco v první expedici byla jen jedna žena, letos se do Antarktidy vydaly dvě. Expedice měla i zahraničního člena: skotského specialistu na logistiku a pobyt v horském a chladném prostředí.
Polární léto, které čeští vědci na stanici strávili, bylo ve srovnání s loňským relativně teplé, ale chudé na srážky. „Průměrně se teploty pohybovaly okolo 1,9 stupňů Celsia, nejvyšší teplota, kterou jsme naměřili, činila 12,1 stupňů,“ upřesnil klimatolog Kamil Láska. „Vloni po návratu jsem si říkala, že příště nesmím zapomenout návleky proti sněhu. Nezapomněla jsem, ale nesněžilo,“ podotkla s úsměvem bioložka Olga Bohuslavová.
Hlavní část výzkumu se stejně jako vloni soustředila na globální oteplování či problematiku UV záření. „Rozšířili jsme měřící systémy. Ke čtyřem komorám s otevřeným vrcholem, pro něž se vžil laický název skleníčky a které umožňují sledovat vliv oteplování na tamní vegetaci, přibylo dalších sedm. Některé jsou i ve velmi vzdálených lokalitách od základny, což nám dává dobrou pozici pro další pozorování změn,“ popsal Barták. Ve vzdálenějších oblastech Antarktického poloostrova pracovali geologové, kteří získali cenné materiály z oblastí, kde dosud nikdo podobný průzkum nedělal. Vůbec poprvé pracoval na stanici i ornitolog a odborníci se věnovali průzkumu jezer a přirozených vodních nádrží v odledněné části ostrova. „V mělkých nádržích, které se během krátkých dnů slunečním svitem oteplují, bují ve vodě čilý život. Některé z nich byly pokryty povlakem sinic v sytě oranžové barvě. V převážně hnědé a černé krajině je to jednak příjemné na pohled, jednak mne překvapila i fyziologická aktivita tohoto druhu cyanobakterií,“ upřesnil biolog. Peníze na provoz stanice šly letos na úkor vědecké práce Překvapením jiného druhu byl v této části ostrova příjezd lodi se 170 německými turisty na palubě. Ohlásili se vysílačkou a měli zájem prohlédnout si stanici. „Vzájemná komunikace se navíc odehrála česky, protože první důstojník byl rodák z Brna,“ podotkl Barták. Z technických důvodů z návštěvy sice sešlo, ale polárníci připravili pro turisty alespoň besedu na lodi.
V dobré víře zaskočili polárníky i Argentinci, kteří jim dodali část proviantu. „Vepřové maso pro ně znamená mražené selátko, které se pak dá na rožeň. Nějak jim nedošlo, že takovou možnost budeme mít jen stěží, takže jsme každé sele půl dne porcovali,“ připomněla s úsměvem Bohuslavová.
Letošní sezona však opět poukázala na problémy s financováním provozu stanice. Vloni dopravu materiálu zaplatila Masarykova univerzita ze svých rezerv, letos byly potřebné peníze získány z grantů jednotlivých účastníků, což mělo za následek uskrovnění ve vědecké oblasti. Univerzita proto i nadále bude jednat s ministerstvem školství, aby hradilo provoz stanice a technické zabezpečení částkou zhruba osm až deset milionů korun.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
