jak a podle čeho lze hodnotit onu " radost z dovolené" . Podle počtu slunečných dnů? Teploty vody? Počtu vypitých piv či dosažených orgasmů? Anebo podle košíků nasbíraných hub? Navštívených hradů, zámků a galerií? Hodnocení zážitku je něco tak subjektivního že si skutečně nedovedu představit jak jej zapracovat do zákona.
Vím o případech z Německa, kdy požadovali lidé náhradu za to, že bydleli v hotelu, kde kromě nich bydlela např. výprava mentálně, nebo i tělesně postižených. Takže já na vozíku abych radši nikam nejezdil, mohl by si někdo stěžovat, že mu pohled na mě zkazil dovolenou. V Česku by mě to nijak nepřekvapilo.
typicky cesky turista chce za nejmene penez co nejvice veci, nebo dokonce nektere veci uplne zadarmo. pokud se zajezd vydari, bere to jako samozrejmost {coz je logicke}, ale jsou lide, kteri jsou schopni stezovat si na vse {typicky duchodci a starsi lide} - ti svym chovanim mohou kazit dovolenou ostatnim, takze se ptam - pokud bude v autobuse nejaky duchodce ktery si stezuje a obtezuje ostatni, ma zbytek autobusu pravo po cestovce vymahat odskodneni? dle noveho zakona nejspise ano :-/
To má řešit trh a ne zákon. Zvlášť v době, kdy informace o tom jak se firmy chovají ke klientům jsou na internetu k dispozici (např. lékaři). Psalo se že Seznam připrauje hodnocení firem. A když to řeší zákon podobně jako spoustu blbostí, tak řadě firem naopak bude stačit splnění standardů a podnikatelská morálka jde v háji.
Nezvýší --- konkurence je už dnes dost veliká, to je jako se zvýšením DPH, kdy se cena nemusí ani hnout!