KAMBERSKÝ: Jeden problém zrušil, další vyrobil. Ať žije Ústavní soud! |
Spustila se kritika, že ÚS vstoupil do voleb, u nichž běží kampaň, a zbývá málo času, aby se strany ve sněmovně i Senátu shodly na nových pravidlech. Návrh na zrušení měl od roku 2017. Soud namítl, že kdyby nechal volby proběhnout podle principů, o nichž by řekl, že jsou neústavní, utrpěla by legitimita nové dolní komory a stejně by to někdo zase napadl.
Do sněmovny se volí podle poměrného zastoupení. Nemůže to být absolutní odraz společnosti, protože by pak ve sněmovně mohlo být dvacet partají a šance na složení životaschopné vlády mizivá. Od toho, aby se dolní komora neznehybněla, pomáhá povinná pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny, ta platí dál.
Ale už se nesmí přepočítat získané hlasy na mandáty výhradně v rámci volebního obvodu, protože systém nahrával velkým stranám. Třeba v Karlovarském kraji dnes musí partaj získat 10 až 14 procent všech hlasů, aby měla šanci na jeden jediný mandát. Nová úprava, a je na politicích, jaká bude, musí disproporci odstranit.
To znamená, že mandátově posílí voličsky slabší strany, podle aktuálních průzkumů ČSSD, SPD a KSČM. Naopak větší strany oslabí. Kvůli tomu na nález reagoval velmi konfrontačně premiér Andrej Babiš (ANO), který se netají příchylností k většinovému systému. Vzal to jako osobní útok. „Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí. Bude téměř nemožné udělat vládní většinu. Jde o další způsob, jak odstranit Babiše z politiky,“ řekl.
Ústavní soud se znovu pasoval do role aktivisty, který páchá dobro, tvrdí politolog |
Na změně ale může ANO spíš vydělat: ve volebních průzkumech ztrácí, nemá výhled na jednobarevnou vládu, takže se bez koaličních partnerů případně neobejde. Mohou se mu rekrutovat z řad ČSSD, KSČM a SPD: stran, jejichž šance dostat se do sněmovny vzroste.
Další ránu do harmonie mezi mocí výkonnou a soudní, do důvěry veřejnosti v čelné představitele zasadila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). „Nález je divný, nepůsobí objektivně. Nelze vyloučit, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno. Jsou to jen lidi, někteří chtějí opakovat mandát,“ řekla ministryně Deníku N. Babiš zase obvinil předsedu ÚS Pavla Rychetského, že jde o výměnný obchod s hnutím STAN, jež mu pomůže s prezidentskou kandidaturou. Politici, kteří nejsou z hnutí ANO, odsoudili takové poznámky jako nevhodné a rozvratné.
Proti nálezu soudu není odvolání, strany jsou nucené najít řešení a najít ho do voleb, které prezident Miloš Zeman vyhlásil na 8. a 9. října. Všichni kromě představitelů ANO přijali rozhodnutí buď radostně, protože po škrtnutí výhod pro velké strany volali, což se týká Starostů, lidovců a Pirátů, nebo stoicky, jako je tomu v případě ODS. Všichni se ale pozastavili nad šibeničním termínem: i sami starostenští senátoři, kteří podnět na zrušení předmětných paragrafů žádali, aby soud jednal přednostně a nechal dost času.
Ústavní soud zásadně mění systém voleb. Koalicím stačí pro vstup do sněmovny pět procent hlasů |
Hledat konsenzus bude extrémně těžké, neboť už běží kampaň a schopnost domluvit se dlouhé měsíce rozkládají střety koalice s opozicí nad zvládáním covidové epidemie. Partaje se ale dušují, že datum svátku demokracie v ohrožení není. „Volby určitě proběhnou. I přes jistou časovou tíseň politická reprezentace musí najít shodu na ústavně konformním řešení,“ řekl pro Lidovky.cz předseda poslanců ČSSD a exministr pro legislativu Jan Chvojka.
Jako první se dle něj musí vyřešit, jestli strany chtějí pokračovat v modelu čtrnácti volebních obvodů, nebo jednom velkém, celorepublikovém. Obojí by bylo možné, ale vůle parlamentních stran se podle oficiálních vyjádření i informací webu Lidovky.cz kloní spíše k zachování krajských okrsků, ovšem se zohledněním celkové podpory pro danou stranu, aby se už nestalo, že v nějakém kraji pět procent nepřinese žádný mandát.
Sám ÚS ve svém nálezu na několika místech naznačuje, co by považoval za optimální. Ve sněmovně už od podzimu 2019 leží návrh lidoveckých poslanců, který by všechny problémy, jež vytýčil soudní nález, odstranil. A jako dopravní prostředek pro novelu se může docela rychle rozjet, stačí ho jen zařadit na program. Pro změnu volebního zákona není nutná ústavní většina, stačí prostá, nicméně předloha pobude nejen ve sněmovně, ale i v Senátu a u prezidenta.
S tím, že by využití lidoveckého návrhu bylo procedurálně nejschůdnější, souzní i ústavní právník Jan Kysela. Už proto, že jejich varianta nepředstavuje „mentální revoluci“, jde v podstatě o prohození dvou kroků, které se dějí poté, co se spočtou všechny odevzdané hlasy.
„Nyní je přiřknete krajům a v rámci nich se pak přidělují politickým stranám. To je základní problém, který vede k disproporcím. Řešení je, abyste to nejprve rozdělili politickým stranám podle toho, kolik mají celostátně procent hlasů. Teprve v druhém kroku krajům. Přiblížíte se rovnosti hlasů,“ popsal pro Lidovky.cz Kysela.
Na příkladu: ANO získalo v roce 2017 po přepočítání hlasů 78 křesel: nastavení vítěze posiluje, aby to měl snazší při vytváření vlády. Kdyby platila lidovecká rovnice, mělo by 63 mandátů. Pro STAN by to naopak vyneslo k šesti křeslům pět navíc. Nové pořádky odcloní klasickou voličskou obavu, že hlas propadne, pokud ho dám malé straně. Nejméně hlasů skončilo v propadlišti roku 2006, bylo to šest procent z odevzdaných, nejvíce roku 2013, šlo skoro o devatenáct procent.
Ústavní soud odmítl návrh senátorů na zrušení termínu sněmovních voleb |
Zrušené uspořádání prosadila ČSSD s ODS za dob opoziční smlouvy. V původní verzi z roku 2000 většinové prvky zdůraznily tak moc, že je ÚS obratem zrušil, protože poměrný princip se skoro vyzmizíkoval. Zeman i Klaus, duchovní otcové opoziční smlouvy, nesli středeční verdikt nelibě. Zeman ještě před rozhodnutím poslal soudcům dopis, že destabilizují zemi, jestli na jeho a Klausův zákon sáhnou v době kampaně. Aby byla doba kampaně, si Zeman zajistil tím, že volby už loni vyhlásil nebývale časně.
Vedle přepočtu mandátů ÚS zrušil i uzavírací klauzuli pro kandidující koalice, letos se chystají do boje dvě. A obě už avizovaly, že verdikt soudu na jejich spojenectví nic nemění. Novela z opozičněsmluvních dob zavedla, aby ztížila život tehdejší Čtyřkoalici, že dvojkoalice musí mít aspoň deset procent, trojkoalice patnáct a vícečetné útvary dvacet. V praxi to strany odrazovalo, protože to mohlo vést k situaci, kdy by se jedna partaj s 5,1 procenta do sněmovny dostala, ale trojkoalice se 14,8 procenta by neměla jediného poslance.
Ústavní soud oznámí své rozhodnutí o systému voleb do sněmovny. Ruší se daň na respirátory |
Zrušením přepočtu, jenž straní velkým, ale taky zároveň mizí hlavní přidaná hodnota předvolebních spojení, vyšší síla už jim žádnou mandátovou akceleraci nepřinese.
