Jak se bude na podzim volit? Ve čtrnácti krajích a s dvojím přepočtem |
Když začátkem února ústavní soud zrušil část volebního zákona, bylo jasné, že poslance čeká legislativní sprint. Nové sněmovní volby se totiž mají odehrát už na podzim. V současné době prošly sněmovnou dva návrhy, které jsou si velice podobné. Jeden z pera opozice, druhý od vlády. Podle dohod ze sněmovního ústavně-právního výboru, o nichž server Lidovky.cz referoval minulý týden, to vypadá, že politické strany už mají podobu nového způsobu volby víceméně dohodnutou.
Jak však řekl serveru Lidovky.cz expert na volební systémy Tomáš Lebeda, skýtá současná podoba dohody velký risk, že Ústavní soud novelu volebního zákona při napadení opět zruší. Soudcům se na minulém zákoně nelíbilo, že nebyl podle jejich názoru dostatečně proporciální, tedy že některé menší kraje tím trpěly. V horším případě by mohlo dojít i na zpochybnění věrohodnosti voleb.
Na první pohled se toho moc měnit nebude. Čtrnáct volebních krajů zůstane zachováno, změní se jen způsob, jakým se určí, kdo získal v dolní komoře parlamentu kolik křesel. Poslanci se nakonec shodli na volební kvótě Imperiali, její aplikace je však podle Lebedy mimořádně riskantní.
Sněmovna zřejmě zachová 14 volebních krajů, jeden chce jen ANO |
„Když jsem ten návrh přečetl, silně na mě dýchla ODS devadesátých let,“ řekl politolog. Celý problém podle něj směřuje k tomu, jak bude nakládáno hlasy v tzv. druhém skrutiniu. Nejprve by totiž měly být rozděleny mandáty přímo v krajích pomocí kvóty Imperiali. Je však nereálné, aby počty vyšly všude přesně a proto určitý počet křesel zbude neobsazený. Poslanci odhadují jeho počet asi na dvacet. To sice není mnoho, ale jak upozorňuje Lebeda, záležet bude, z jakých krajů budou.
Klíčové je, podle jaké logiky se budou tato zbylá křesla přidělovat v tzv. druhém skrutiniu. Třeba ODS či ČSSD si přejí, aby je zpět do krajů umísťovali přímo šéfové stran. „V podstatě to znamená, že se až expost rozhoduje o kandidátní listině pro druhé skrutinium,“ upozornil Lebeda. To je podle něj neústavní postup, jaký známe ještě z doby první republiky a začátku devadesátých let. Konec mu přinesla až opoziční smlouva. Do té doby se o složení kandidátek rozhodovalo v druhém skrutiniu vlastně až expost a nešlo tak o přímou volbu.
Co by to mohlo znamenat pro malé kraje, kvůli kterým Ústavní soud rušil minulý volební zákon, si lze představit na tom nejmenším Karlovarském. Ten zastupuje v současné sněmovně 5 poslanců. V prvním kole přepočtu byly přiděleny mandáty tři, dva by putovaly do druhého skrutinia. Celých 40 % mandátů v kraji by tak zůstalo napospas stranám, které by si mohly vybrat, zda je raději nevyužijí v jiném kraji. Stranické organizace v malém kraji navíc nemívají v partaji velkou váhou, takže by ani neměly na stranické vedení žádnou páku.
Zeman se kloní k více volebním obvodům. Trikolóra prosazuje jeden obvod, řekl Klaus mladší |
Snadno by se tak mohlo stát, že Karlovarský kraj by skončil dokonce s méně poslanci než nyní. To by naopak mohlo zapůsobit jako rudý hadr před očima ústavních soudců, pokud by si na tento postup někdo stěžoval, třeba kandidát z Karlovarského kraje těsně „pod čarou“. Nutno dodat, že Ústavní soud sám nemůže do zákona zasáhnout, pokud ho k tomu někdo nepřiměje svou stížností. To se však stalo v posledních letech národní kratochvílí a riziko ohrožení regulérnosti voleb by tak bylo bezprostřední.
Piráti podle svého poslance Jakuba Michálka navrhují, aby byly zbylé mandáty přerozděleny automatickým, předem specifikovaným klíčem. Podrobnosti prý hodlá představit ve středu na ústavně-právním výboru. „Celý problém umocňuje to, že v druhém skrutiniu neexistuje mechanismus, jak mandáty do krajů vracet spravedlivě,“ upozorňuje však Lebeda.
