Tahle příhoda se stala kamarádovi mého kamaráda. Takto podle etnologů začínají „zaručeně pravdivé historky“, jimiž vypravěči uvozují typický projev současného slovesného folkloru, takzvané moderní městské legendy. Mají daleko ke staropražským legendám o Golemovi či Vyšehradském vodníkovi. Jsou vesměs strašidelné. Aačkoliv téměř bezvýhradně smyšlené, některé dokonce vyšetřovala policie a přiměly k reakci oficiální místa.
Únos dětí v Ikee
Těsně před Vánocemi před dvěma roky se celou Prahou šířila dost neuvěřitelná zvěst. V Ikee někdo unáší děti. Ztratila se tam blonďatá holčička, kterou posléze našli na toaletách omámenou a s vlasy obarvenými načerno. Do hypermarketu okamžitě volaly desítky vyděšených maminek. Policisté tehdy prohlásili, že je to fáma.
Přestože se nezjistilo, odkud se vzala, společnost Ikea k tomu vydala oficiální dementi. Podle etnologů to však není fáma, ale typická moderní pražská legenda.
„Fáma je stručnější a nežije moc dlouho, maximálně dny až týdny. Legenda zpracovává složitější příběh, má strukturovanou skladbu a žije si v různých verzích třeba i desítky let,“ řekl etnolog Petr Janeček z Národního muzea.
Původně ryze pražská byla i nejslavnější městská legenda o černé sanitce, která jezdí bez řidiče a unáší přímo z ulic děti. Z Prahy se rozšířila do celé republiky. Dobou její největší slávy ovšem byla 80. léta minulého století. ale omezeně koluje dodnes.
Historky o přízračném černém voze fascinovaly dětskou i rodičovskou představivost. A pro dospělé občany žijící v dusnu totalitního režimu to mohlo představovat i děsivý symbol socialistického státu.
Podle Janečka jsou strašidelné příběhy oblíbeným vypravěčským žánrem na celém světě zřejmě již od počátků lidstva. Posluchače mají v prvé řadě pobavit. Ale mohou vyznívat i jako varování, protože vypravěči vymýšlejí všechny další možnosti, jaké mohou v dané situaci nastat. Proto se řada pověstí a legend objevuje v řadě odlišných variací.
Nuselský most a budova rozhlasu
Fámám neunikl ani Nuselský most. Dodnes je mostem sebevrahů, kde skokem ukončilo život asi 300 lidí. Podle legendy ale za minulého režimu po mostě chodila zlatá mládež z rodin stranických funkcionářů, jejichž tatíci schůzovali v blízkém Kongresovém centru. Mládež bezbranné chodce shazovala dolů.
Nejnovější pražská legenda se váže k nedostavěné budově rozhlasu na Pankráci, z něhož vloni spadl dokumentarista Pavel Koutecký, když chtěl v noci natočit film o mladíkovi, který lezl po výškových budovách. Podle legendy filmaře shodil dolů duch architekta této stavby, jenž spáchal sebevraždu kvůli chybným výpočtům projektu.
Už v roce 2004 tam spadl do šachty sedmnáctiletý brigádník. Policie obě úmrtí vyšetřovala a uzavřela s tím, že v obou případech šlo o tragickou nehodu bez cizího zavinění.
