Ruské prezidentské volby se konají ode dneška do neděle 17. března, v Česku mohou ruští občané volit pouze dnes. Volební místnost je otevřena od 08:00 do 20:00. Část ulice, kde se nachází budova ruského velvyslanectví, Praha kvůli ruské agresi na Ukrajině přejmenovala z Korunovační na Ukrajinských hrdinů.
Voliči se před vstupem do budovy konzulátu museli prokázat ruským pasem a projít bezpečnostním rámem. Batohy nebo větší zavazadla si museli odložit do boxů u vchodu. V okolí úřadu hlídkovala přibližně desítka policistů.
Situace na místě byla během rána klidná. Voliči stáli v dvacetimetrové frontě a čekali, než se na ně dostane řada. Některá projíždějící auta na frontu troubila, jeden z řidičů na čekající Rusy také z vozu ukazoval zdvižený prostředníček.
Někteří zničili svůj volební lístek
U ruského velvyslanectví postavili aktivisté stánek a v označených vestách sbírali informace od lidí, kteří již hlasovali. „Děláme takzvaný exit poll. Máme dotazník, ve kterém se ptáme lidí, pro koho hlasovali. Mimo jiné proto, že u sčítání hlasů nebude nikdo nezávislý, a my chceme mít představu, jak volby probíhaly,“ řekla ČTK jedna z aktivistek. V dotazníku se ptají také například na věkovou kategorii a pohlaví. „Někteří záměrně pokazili hlasovací lístky, protože ani jeden z kandidátů pro ně nebyl volbou,“ dodala. Zatím z vyplněných 400 dotazníků, 60 procent voličů uvedlo, že svůj hlas dali Davankovovi, 30 procent zničilo hlasovací lístek a deset procent volilo Putina.
Někteří hlasující studenti uvedli, že nemají žádného favorita, ale přišli volit, aby jejich hlas nepropadl. Jiní věřili, že pokud by nepřišli, automaticky by jejich hlas započítali Putinovi, což nechtěli. „Jsem tady z občanské povinnosti, ale vůbec netuším, pro koho budu hlasovat. Nikdo z kandidátů pro mě není vhodnou volbou,“ řekla Ruska, která v Praze studuje vysokou školu. „Já jsem dneska tady, protože chci udělat alespoň něco, aby Putin nevyhrál,“ uvedla její kamarádka.
Několik Rusů odmítlo jakkoliv komentovat, koho budou volit nebo s jakou motivací na velvyslanectví dorazili.
Vítěz ruských voleb je podle odborníků předem známý. Vzhledem k tomu, že většina potenciálních opozičních kandidátů je buď mrtvá, uvězněná, v exilu nebo jim úřady znemožnily kandidovat, očekává se, že současný prezident Vladimír Putin svou funkci obhájí.
Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci 24 let a další zvolení prodlouží jeho vládu nejméně do roku 2030. Vzhledem k několik let starým ústavním změnám se poté bude moci o prezidentský post ucházet znovu. Kreml zpřísňováním režimu i pomocí zákonů, které zavedly dlouhé tresty vězení mimo jiné za kritiku invaze na Ukrajině, téměř úplně umlčel kritické hlasy v zemi.
Ústřední volební komise schválila pouze tři další kandidáty, jejichž funkcí je podle analytiků vytvořit zdání konkurence. Jde o komunistu a poslance Státní dumy Nikolaje Charitonova, místopředsedu Státní dumy Vladislava Davankova z mladé strany Noví lidé, která je kvůli své podpoře války na Ukrajině na sankčním seznamu Evropské unie, a Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany.
Další dva zájemci o kandidaturu, bývalý poslanec Boris Naděždin a novinářka Jekatěrina Duncovová, kteří vyzvali k ukončení ruské války na Ukrajině, nebyli k volbám připuštěni. Ani u nich se ale nepředpokládalo, že by mohli Putinovy vyhlídky na vítězství ohrozit. Volby se konají krátce po smrti Alexeje Navalného, nejvážnějšího Putinova oponenta, jenž zemřel v únoru za nevyjasněných okolností v ruském vězení za polárním kruhem.
