30. června 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

‚Přestávají platit fakta. Důležitější, než co kdo řekne, je, kdo to říká,‘ myslí si Lenka Bradáčová

Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová odmítá kritiku ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). „Ve vyšetřování jsme úspěšní, data z ministerstva jsou zkreslená,“ říká pro LN.

LN: V neděli 23. června se na Letné uskutečnila masivní demonstrace proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Spouštěčem protestů byla obava lidí, abyste mimo jiné i vy nebyla účelově připravena o váš post a nenarušila se nezávislost vyšetřování. Dotýkal se vás nedělní protest nějak osobně?
Mohu pouze říci, že zastávám postoj, že o názorech druhých se má přemýšlet. Demonstrace jsou obecně definovány jako shromáždění lidí právě za účelem vyslovení společného názoru. Jakýkoli další komentář k probíhajícím demonstracím je mi ale coby státní zástupkyni zapovězen.

LN: Kdybyste mohla, šla byste demonstrovat proti Babišově vládě?
Jak už jsem řekla, jako státní zástupkyni mi nepřísluší to více komentovat.

LN: Česká společnost je silně polarizovaná. Máte z toho obavu?
Polarizovaná společnost je v dnešním světě úkaz obecný, to není žádné specifikum České republiky a zabývají se jím společenské vědy napříč kontinenty. Mám v této souvislosti obavy, že tento jev je úzce spjatý s tím, jak přestávají platit fakta. Důležitější, než co kdo řekne, je, kdo to říká. S tím jsou spojené fake news a sociální bubliny. Analýza tohoto jevu není důležitá jen pro sociology a ekonomy, i my si musíme tuto realitu dneška při naší práci uvědomovat. Jistě ji ovlivňují i způsoby komunikace, v nichž se často projevuje zvýšená agresivita.

LN: Proč se podle vás takové protesty nekonaly i v roce 2016, kdy Policejní prezidium a ministerstvo vnitra zlikvidovaly protimafiánský útvar detektiva Roberta Šlachty?
Při vší úctě k policii, jež požívá velké důvěry veřejnosti a její role je ve fungování státu nezastupitelná, se domnívám, že si společnost uvědomuje principy dělby moci, o které se demokratické státy opírají. Moc soudní je jeden z pilířů. Současně platí, že široká veřejnost vnímá správně státní zastupitelství coby součást širší justice a stejně jako u soudů jej spojuje s principy nezávislosti, které zajišťují nestranné, spravedlivé rozhodování. Současně prokazuje svým chováním vyšší citlivost při detekci možného ohrožení.

LN: Ministryně spravedlnosti Marie Benešová kritizovala vrchní státní zástupce za podle ní značné množství neúspěšných případů. „Obávám se, že je tam velké množství zproštěných věcí. A my to platíme. Náklady na tyto věci, kde byl žalobce neúspěšný, stoupají. Jsem tím velmi znepokojena,“ pronesla ministryně. Jak její slova hodnotíte?
K tomu mám jasná data. Za mého působení v tomto úřadu obžalovali státní zástupci v závažných hospodářských korupčních a teroristických trestních věcech celkem 528 osob. Z tohoto počtu jich soudy dosud přes 20 procent pravomocně odsoudily, v pěti procentech došlo ke zprošťujícímu rozhodnutí. Zbytek zatím soudy nerozhodly.

LN: Jsou k dispozici údaje i za období, než jste nastoupila do své funkce v roce 2012?
Pro srovnání – v době, kdy byla současná paní ministryně v pozici nejvyšší státní zástupkyně, bylo u tohoto Vrchního státního zastupitelství v Praze obžalováno 131 osob, z toho 30 procent osob bylo zproštěno, u 20 procent řízení zastaveno, zbytek odsouzen. V době, kdy působila v pozici nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, bylo obžalováno 488 osob. Z tohoto počtu bylo přes 24 procent zproštěno, 50 procent odsouzeno a zbytek trestních stíhání zastaven.

Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze.
Lenka Bradáčová, Vrchní státní zástupkyně v Praze.

LN: Kde se vzala čísla, se kterými přišla ministryně Benešová?
Údaje, které se před několika týdny objevily v médiích, pocházely ze statistik zpracovávaných ministerstvem spravedlnosti. Osobně jsem jimi byla překvapena, protože úspěšnost našich věcí průběžně sleduji.

LN: Kontrolovali jste případy ručně?
Všechna data jsem si nechala překontrolovat tak, že jsme otevřeli každý spis a čísla zkontrolovali. Došli jsme ke zcela rozdílným závěrům. Procento takzvané úspěšnosti, které ministerstvo spravedlnosti vykazuje o úspěšnosti práce státních zástupců, je zavádějící. Údaj, který proběhl médii, byl počítán jako poměr mezi počtem osob v konkrétním roce obžalovaných a počtem osob v tomtéž roce odsouzených ze zcela jiných trestních věcí. Když si promítnete délku trestního řízení, kdy o obžalovaných osobách rozhodují soudy v závažných věcech, které žalují státní zástupci Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze po době delší, než je pět let, je zřejmé, jak jsou tato čísla zkreslená. A to se také promítlo do zveřejněné statistiky roku 2018 uváděné vůči VSZ v Praze.

LN:Promítly se do ministerských statistik i případy, které se začaly vyšetřovat ještě v době, kdy Marie Benešová působila coby žalobkyně?
Nepříznivý údaj byl ovlivněn především zprošťujícím rozhodnutím u sedmnácti osob z trestní věci, která byla zahájena již v roce 2005, kdy byla nejvyšší státní zástupkyní právě současná paní ministryně, a soudu předložena v roce 2010. Na tomto příkladu lze zcela jasně dokladovat, jak je statistika věcí ošemetnou, pokud není vykládána v celém kontextu.

LN: Měla podle vás zkreslená ministerská čísla posloužit jako klacek na vás?
Pokud je kritika věcná, je nutné o ní přemýšlet a věci analyzovat – přesně to jsem učinila. Státní zastupitelství je v dobré kondici a vztah ministra spravedlnosti ke státnímu zastupitelství co do výkonu působnosti a pravomocí je jasně vymezen zákonem. O důvodech kritiky nechci a nebudu spekulovat. Paní ministryně vyjádřila názor, já jsem problém uchopila. Dospěla jsem k jasným závěrům, obrátila se na nejvyššího státního zástupce s tím, aby nedostatky ve vykazování práce státních zástupců řešil spolu s ministerstvem systémově a aby napříště byly paní ministryni a potažmo veřejnosti předloženy informace vypovídající hodnoty.

LN: Nedávno dorazil do Prahy návrh zprávy bruselských auditorů o čerpání dotací a údajném střetu zájmů premiéra Babiše. V této předběžné zprávě se hovoří i o možném porušení českých zákonů. Zahájíte či jste již zahájili v tomto směru úkony trestního řízení?
S dokumentem, který byl zveřejněn v médiích, se již státní zástupce seznámil. Jsme však státní orgán s nastavenými povinnostmi a závěry můžeme v takových případech činit jen z dokumentů oficiálních, o jejichž úplnosti není pochyb. Vyžádali jsme si tedy autentické materiály a standardně jako v jiných případech s nimi budeme pracovat. Jakýkoli další komentář bych v této chvíli, kdy se úřad, který vedu, věcí zabývá, považovala za neprofesionální.

LN: Kdy můžeme očekávat rozhodnutí o dalším postupu v případu Čapí hnízdo, ve kterém je mezi obviněnými i premiér Babiš?
Na tuto otázku by vám mohl přesně odpovědět pouze dozorový státní zástupce doktor (Jaroslav) Šaroch, který vyšetřování policie dozoroval a rozhodne o dalším postupu. Já z pozice dohledového státního zastupitelství mohu na základě obdobných věcí odhadnout obvyklou dobu pro vydávání rozhodnutí na úrovni krajských státních zastupitelství v mé působnosti. Ta je v průměru cirka tři měsíce.

LN: Pociťujete při vyšetřování této kauzy nátlak?
Žádnou intervenci jsem nezaznamenala a nemám takovou informaci ani od městského státního zastupitelství, které případ prošetřuje. Státní zástupci by měli být natolik zkušení, aby nepodlehli jakémukoliv tlaku, nemohou se dát ovlivnit nikým a ničím.

LN: Před pár týdny prvoinstanční soud osvobodil obžalované v případu „jízdenek pražského dopravního podniku“. Jedním z nich byl i lobbista Ivo Rittig, jenž se teď vyšetřovatelům na Instagramu de facto vysmívá.
Nejprve je třeba říct, že česká justice patří s délkou řízení do lepší poloviny států EU. Ve většině trestních věcí probíhá trestní řízení včetně pravomocného rozhodnutí méně než rok. Vedle toho jsou tu ale věci složité a rozsáhlé, v nichž soudy rozhodují řádově v letech, a nutno říci, že se u těchto věcí zvyšuje počet takových, v nichž se soudy v názoru liší a rozhodují opakovaně, často se zcela odlišnými závěry. S jistou názorovou odlišností počítáme a je přirozená.

LN: Demotivaci nepociťujete?
Zklamání a pochybnosti provází ty případy, kdy týž soud rozhoduje ve stejné procesní situaci různě či soud nalézací nerespektuje názor soudu odvolacího a věc se několikrát opakuje. A skutečně demotivující jsou situace, kdy se soud pustí do veřejné kritiky práce státního zástupce a kritika se posléze ukáže být neoprávněnou. To samozřejmě ohrožuje nejen důvěru veřejnosti ve státní zastupitelství, ale bere i sílu a motivaci policistům a státním zástupcům.

LN: Jak to, že některé případy se vlečou i více než deset let?
Bývají to bohužel často ty z pohledu veřejnosti sledované a významné, trvají dlouho a veřejnost poté již nedosleduje jejich konec, byť je pro nás převážně úspěšný. To jsou případy typu soudce Berka (bývalý soudce Jiří Berka byl odsouzen za zmanipulované konkurzy v roce 2018. Případ ale vypukl už v roce 2003 – pozn. red.) či Kadlec (bývalý šéf státní společnosti Čepro Tomáš Kadlec je stíhán od roku 2006, soudy si případ stále přehazují – pozn. red.). Osobně se domnívám, že zrychlení řízení by prospěla soudní specializace a pragmatický pohled na odůvodnění rozhodnutí. Místo stovek stran konstatování jednotky stran věcných úvah. Ale je to otázka především pro soudce.

LN: Ve výroční zprávě Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2018 stojí, že „roste četnost věcí složitých a rozsáhlých, jejichž zpracování vyžaduje enormní úsilí a stále vyšší míru odbornosti orgánů činných v trestním řízení“. Jak se s takovou situací vyšetřovatelé vyrovnávají?
Jedná se především o projevy hospodářské, majetkové trestné činnosti a organizovaného zločinu ve všech jeho podobách. Organizovaný zločin se oproti éře 90. let proměnil, má více nadnárodní charakter, alokuje vysoké zisky často napadáním veřejných zdrojů a podepírá ho odborně silné ekonomické a právní zázemí.

LN: Dochází ke specializovaným školením státních zástupců?
Osobně vidím cestu v důsledné specializaci státních zástupců a jejich podpoře odbornými týmy. Odborné semináře jsou dnes věcí samozřejmou, a to i na mezinárodní úrovni. Často však hraje klíčovou roli osobní zkušenost. Zájem mladých lidí o práci státního zástupce je úměrný našim potřebám. Doplňování probíhá na dvou úrovních, systémem vlastní přípravy právních čekatelů a formou výběrových řízení uchazečů s jinou právní praxí.

LN: Sílí trestná činnost v kyberprostoru?
Jednoznačně. Platí přímá úměra mezi využíváním služeb v internetovém prostoru a množstvím kriminálních činů. Musíme rozlišovat kyberkriminalitu útočící na infrastrukturu státu a internet coby nástroj k páchání trestné činnost. Sílí majetková trestná činnost s využitím elektronických prostředků. Nebezpečným znakem je anonymita, každý se může stát hrdinou. Roste brutalita u násilných trestných činů mladistvých pachatelů pod vlivem užívání internetu. Musíme přizpůsobit tomuto trendu své postupy, jak při odhalování, tak při prevenci. Dnes už víme, že tradiční způsoby vyšetřování v tomto prostoru nefungují. Toto se ale netýká jen moderní společnosti v České republice, ale i v ostatních státech.

LN: Jak nebezpečné jsou pro vývoj společnosti trestné činy z nenávisti – například v diskusích pod články nebo na sociálních sítích typu Facebook?
Poučme se z historie, kam pokračovaly společnosti, které nechaly volný průchod veřejné nenávisti k rase, etniku, sociální skupině, či ho dokonce vyvolávaly a oslavovaly. Jaké neodčinitelné následky tyto projevy vyvolaly! K tomu si musíme uvědomit, že tehdy nebyly k dispozici tak účinné nástroje šíření nenávisti a propagandy, kterými disponuje současná společnost. Trestné činy obecně označované jako hate crime – trestné činy z nenávisti – považuji za mimořádně nebezpečné a vždy ve mně vyvolávají závažné otázky.

LN: Jaké?
Nejen to, kdo za nenávistnými a předsudečnými komentáři a příspěvky stojí, ale především proč je píše. Může za to nedostatečné vzdělání, frustrace, strach? Víte, mnohdy pociťujeme pocit jisté bezmoci, když se dostáváme do stavu důkazní nouze způsobené tím, že nám právní řád neposkytuje dostatečné prostředky pro získání důkazů – a to přesto, že onen nenávistný komentář viděly stovky lidí. Agresivita v projevech se v poslední době nebývale zvyšuje, je to nebezpečný jev, kterým se my, státní zástupci, stejně jako policie musíme intenzivně zabývat a důsledně jej postihovat.

LN: Jakým způsobem lze takovým jevům předcházet?
Některé země zesilují represi a zvyšují tresty, které je možné uložit, jiné státy se zaměřují na prevenci, významně podporují nevládní organizace, které vyvracejí předsudky a strach, jenž často agresi u předsudečných trestných činů probouzí. Právě prevenci na všech úrovních považuji za důležitou.

LN: Hodně přednášíte v různých koutech republiky. Je zmiňovaná kriminalita na internetu, kyberšikana a sílící agrese ve vyjadřování tématem, které při diskusích s lidmi akcentujete?
Určitě. Považuji za významné přednášet už na základních školách dětem. Studenti středních a vysokých škol si již často prošli určitými zkušenostmi, pozitivními i negativními. Je nutné, aby se už menší děti naučily pracovat s internetem, a ne až poté, co se stanou obětí trestného činu. Je potřeba malým dětem vysvětlovat, jaké problémy a negativa internet také přináší. Čerpáme zkušenosti i ze zahraničí.

LN: Čeští vyšetřovatelé se začínají zabývat kriminalitou v katolické církvi, konkrétně případy spojenými se sexuálním obtěžováním chlapců a dívek ze strany církevních hodnostářů. Jak vyšetřování probíhá?
Naše instituce tato podezření přímo nedozoruje, ale iniciovali jsme u podřízených státních zastupitelství, aby se věcí zabývala – na základě informací, jež se objevily ve sdělovacích prostředcích. Mám informaci, že se konkrétní úřad začal případem zabývat a probíhá šetření. To je pro mě velmi podstatné.

LN: Nehrozí, že dané skutky už budou promlčené?
I přesto, že oběti o trestné činnosti začaly mluvit s odstupem mnoha let, je v tomto případě nutné celou věc objasnit. Musíme postupovat pečlivě a citlivě, nesmějí padat zbrklé odsudky – ať už obětí, či domnělých pachatelů. Vyšetřování bude složité, protože s odstupem let se mění paměťová stopa a pohled na samotný čin a zážitek oběti. Jednání může být promlčené. Důležité však je věci pojmenovat a oběti musejí dostat šanci vyjevit svůj příběh a zkušenost.

LN: Jak to, že se církvi dařilo tyto případy dlouho tutlat? Nejen u nás, ale i ve světě teď takové kauzy vyplouvají na povrch.
Klíčové je rozhodnutí oběti čin oznámit – impulzem může být obava o další mně známé potenciální oběti, podpora rodiny, změna společenského klimatu, podpora nevládní organizace. Je to pravděpodobně první prověřování takto mediálně známé. Vztah duchovního a věřících v jeho farnosti je specifický, obvykle velmi blízký, až rodinný, provázený mimořádnou úctou. Vztah představitele církve a farníka doprovází vyšší stupeň důvěry, to je rozdíl oproti sexuálním atakům, kdy se pachatel a oběť neznají. Právě blízký vztah mezi pachatelem a obětí, ať už v rámci farnosti, či rodiny, je často důvodem, proč oběti nechtějí o trestné činnosti hovořit. Mohou je doprovázet pocity studu, selhání a zklamání.

LN: Zvyšuje se počet oznámených případů v církvi?
Je to otevřený případ, takže o tom nemohu mluvit. Obecně ale platí, že každá aktivita společnosti, která ukáže, že takové činy se netolerují, oběť povzbudí.

LN: Jak si vysvětlujete, že se ve světě začalo o těchto případech hovořit? Je to způsobeno osobou papeže, který hovoří o tom, že takové chování církevních hodnostářů nelze přehlížet a je nutné jej vyšetřit?
Určitě. Může to být dané i společenskou debatou, která téma akcentuje. Vezměte si, že se o dané věci začíná mnohem více hovořit v médiích. Myslím, že pro mnoho lidí je veřejná debata klíčovým impulzem pro to, aby našli odvahu trestnou činnost oznámit.

LN: Je postup při odhalování těchto zločinů v církvi něčím zvláštní oproti postupům při odhalování jiného typu kriminality?
U těchto typů trestných činů policie pracuje se zranitelnou obětí, musí k ní přistupovat specificky, takové oběti si zaslouží speciální přístup. Musíte být připravení zároveň poskytnout oběti psychologickou či sociální pomoc. Podobné je to u vyšetřování deliktů spáchaných právě v rodině.

Ondřej Koutník

Autor

Ondřej Koutníkondrej.koutnik@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!