Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Prší, a přesto je sucho

Česko

Srážek podle vědců není málo, změnila se ale jejich intenzita během roku

ČESKÉ BUDĚJOVICE Houbaři si letos stěžují, že letošní houbařská sezona kvůli katastrofálnímu suchu patří k nejhorším v historii. Lesníci hovoří o dlouhodobém nedostatku vláhy, kterým trpí zejména smrky. Podle některých vědců a klimatologů však za letošním suchem v lesích není překvapivě nedostatek srážek. „Srážky se v posledních letech z hlediska celkového množství nijak výrazně nemění.

Co se ale mění, je jejich rozložení během roku a také intenzita dešťů,“ říká Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. I když podle něj hydrometeorologové naměří za měsíc stejně srážek jako třeba před dvaceti lety, les je stále sušší. Například červenec byl podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu srážkově v dlouhodobém horizontu zcela „normální“, přesto to sucho v lesích nijak výrazně neovlivnilo. „Srážky jsou intenzivnější, ale kratší a rychle odtečou, aniž by vláha zůstala v půdě,“ tvrdí Vrška. Spolu s dalšími odborníky tak potvrzuje například takzvanou krizi smrku, tedy dřeviny, která k životu potřebuje chladnější a vlhčí klima. Zatímco ale nárůst teplot, který smrkům nesvědčí, je v posledních 50 letech snadno doložitelný, se srážkami je to složitější. „Prší totiž daleko častěji formou přívalových nebo hodně intenzivních dešťů, které lesní půda nedokáže rychle zachytit. Mnohem výhodnější jsou pro les mírnější, ale déle trvající srážky,“ vysvětluje Vrška.

Jeho slova potvrzuje i pražský klimatolog Luboš Moravčík. „Některé studie předpokládají, že celkové množství ročních srážek dokonce vlivem oteplování stoupá. Teplejší vzduch totiž pojme více vlhkosti,“ říká Moravčík. Protože se ale podle něj skutečně mění intenzita a rozložení srážek v určitém časovém období, voda, místo aby zavlažila krajinu, z krajiny rychle mizí. Vydatné a prudké srážky nemají z hlediska zavlažování potřebný účinek. Podle Víta Květoně, vedoucího oddělení všeobecné klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu, má na vysychání krajiny velký podíl činnost člověka. Jako příklad uvádí narovnávání koryt řek.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat