Tým badatelů, který bude zkoumat profesní minulost soudce Roberta Fremra na pozadí fungování normalizační justice, povede ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Hlaváček. Ústav o tom informoval na svém webu.
Bývalý prezident Miloš Zeman uvedl, že před dvěma lety odmítl jmenovat Fremra jako předsedu Nejvyššího soudu právě kvůli jeho působení v době normalizace. Podle svých slov si vyžádal podklady, které na soudcovu minulost poukazovaly, informoval ve středu mluvčí exprezidenta Jiří Ovčáček.
Od nástupu do úřadu jsem opakovaně zdůrazňoval, že vystavět silný a nezávislý Ústavní soud je jednou z mých nejdůležitějších povinností. Každou osobnost české justice, kterou na pozici ústavního soudce navrhuji, vybírám po pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací.
„Ústavu pro studium totalitních režimů ale nejde pouze o jednoho vybraného soudce. Ústav musí zkoumat fungování celé komunistické justiční mašinerie, podobně jako to činí kolegové z paměťových institucí v Německu, Polsku či v pobaltských státech. Veřejnost má právo vědět, jak fungovala komunistická justice. Stejně tak si ale zaslouží informace o tom, jak rozhodovali konkrétní soudci v konkrétních případech v rámci normalizačního soudního aparátu,“ uvedl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.
Kauza Olšanské hřbitovyFremr v roce 1988 odsoudil trojici mladíků za poškození hrobu sovětských vojáků. Obžaloba je také vinila z více než stovky trestných činů, včetně záškodnictví. Za vůdce označili tehdy devatenáctiletého Alexandra Ereta, který byl Fremrem odsouzen na 6,5 roku vězení. Podle Ereta na hřbitově vůbec nebyl a přiznání bylo vynucené. Fremr před Senátem řekl, že o zapojení StB do kauzy nevěděl. Uznal ale, že řada důkazu byla pořízena protiprávně a soudci je správně neměli v líčení použít. |
Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Fremr rozhodoval, důkazní materiální v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110 000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.
Fremr podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy za „nepovolené opuštění republiky“ odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni byli po revoluci rehabilitováni a procesy byly označeny za politické, uvedl ústav. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.
Odpůrci současně poukázali, že tehdejší Československá televize o případu Olšanských hřbitovů natočila propagandistický dokument a soudce tak musel tušit, že případ má politické pozadí.
Podobná kauza zasáhla také nového předsedu Ústavního soudu Josefa Baxu. Ten připustil, že možná za totality soudil jeden případ z politických důvodů. Na podrobnosti si prý ale nevzpomíná.
