Před dvaceti lety coby premiér s Vladimirem Putinem spolupracoval, pak si ale svou kritikou ekonom Michail Kasjanov vysloužil Putinovo nepřátelství. Už téměř dva roky žije v zahraničí. Ve středu vystoupil v Brně.
„Putin je diktátor. Nedávné volby byly nelegální. Byla to imitace, já jej za řádně zvoleného prezidenta nepovažuji. Těmito takzvanými volbami chtěl jenom vyvolat zdání jednoty národa, které on – Putin vede. Ale to můžu říkat já, ne západní státníci. Putinovo Rusko je příliš nebezpečné na to, abychom přestřihli spojení. Pokud chce něco říct, měli bychom naslouchat,“ prohlásil Kasjanov na přednášce na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Bývalý premiér soudí, že pokud Putin „nebude zastaven, dá se očekávat, že bude chtít ovládnout další země. A jako první Moldavsko.“ To je další bývalá sovětská republika.
Na dotaz z publika přiznal, že nikdo nemůže nezávisle zjistit, co přesně si běžní ruští občané v zemi myslí. „Relevantní průzkumy neexistují, ale pár dotazování tu bylo. Z nich vyplývá, že dvacet procent lidí válku jako Putinovu agresi odsuzuje, asi dvacet procent Putinovy kroky podporuje. Ale většina národa vůbec neví, čemu věřit. I proto očekávám, že přístup k nezávislým informacím a internetu v Rusku bude ještě více znemožněn,“ shrnul Kasjanov.
„Každý, kdo nastoupí po Putinovi, ale bude chtít zastavit válku. Dokonce i ti, kteří se řadí k Putinovým nejbližším podporovatelům. Lidé trpí,“ je přesvědčený Kasjanov.
„Po Ukrajině může Putin chtít Moldavsko“
Letošní rok je podle něj, co se týče vývoje ruské agrese na Ukrajině, riskantní. Ukáže se, jak účinné budou sankce, které na ruské podporovatele Putina uvalují Spojené státy Americké i Evropská unie. Jako jediný partner Rusku podle něj zůstala Čína, která ale odbyt ruského zboží prý nezachrání.
A Rusko v příštím roce podle Kasjanova čeká nejen další úbytek populace – způsobený emigrací i ztrátami na bojišti – ale i dopady už nyní ničivé inflace a také ztráty z obchodu s kovy, dřevem, plynem a především ropou.
Ruský opoziční kritik a někdejší premiér země soudí, že pokud Putin „nebude zastaven, můžeme očekávat, že bude chtít ovládnout další země. A jako první Moldavsko.“
V to, že napadne Putin Ukrajinu, Kasjanov nevěřil. „Snad ani ještě ve chvíli, kdy dělal okázalé armádní přehlídky,“ přiznal Kasjanov, podle kterého sankce západních zemí v prvním roce války Rusko příliš nezasáhly ani neomezily. „Ani loni to Rusy příliš nezasáhlo. Až nyní, když Putinovi podporovatelé ze zahraničí nemohou režim dotovat, začínají se opatření projevovat,“ soudí Kasjanov.
Kasjanov v prvním roce ruské agrese vůči Ukrajině z vlasti odjel. Aktuálně žije v Evropě. Putinův režim jej označuje za zahraničního agenta. V Brně se opozičník setkal třeba s Andrejem Zubovem, historikem a dalším kritikem Putinova režimu, který v Česku našel azyl. V publiku jej zdravili také někteří studenti, kteří z Ruské federace pocházejí. „Věřím, že my všichni se do Ruska jednou vrátíme,“ vzkázal jim.
„Poslední legální volby byly v roce 2000“
Michail KasjanovV letech 2000 až 2004 byl premiérem Ruské federace, a to za prvního prezidentského mandátu Vladimira Putina. V předchozích dvou letech zastával post ministra financí. V roce 2008 se s Putinem chtěl utkat v prezidentských volbách, ústřední volební komise jej ale do klání nepřipustila. Jako předseda opoziční demokratické strany Parnas (Partija narodnoj svobody) kritizoval anexi Krymu nebo Putinovu zahraniční politiku. Putinův režim jej loni na podzim označil za zahraničního agenta kvůli Kasjanovově kritice Putinovy války na Ukrajině. Ještě předtím, v květnu, byla zakázána jeho strana Parnas. |
Přes dvě stovky posluchačů v aule Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně poslouchaly téměř tři hodiny, jak Kasjanov hovoří o politickém a společenském vývoji Ruska od devadesátých let do současnosti.
„První volby, které Putin vyhrál, byly poslední demokratické volby v Rusku. Spousta lidí věřila, že mladý Putin Rusko povede správným směrem. To bylo v roce 2000, já jsem tehdy nabídku na premiéra přijal pod podmínkou, že zavede reformy ke stabilizaci Ruska,“ prohlásil Kasjanov.
Sliby ale Putin nedodržel, zvlášť plynovou reformu nepřipustil. Další reformy sice prošly, ale později se od nich zase upustilo. Prosperitu, které se snažil tehdy Kasjanov dosáhnout, Putin podle něj zneužil. Za zlomové pro Rusko označil Kasjanov roky 2007 a 2008, kdy si Putin upevnil moc a následně vyřadil protikandidáty z boje o prezidentský úřad. Kasjanov byl tehdy mezi nimi. Upevnění moci předcházel několikaletý postupný růst ruské ekonomiky, upozornil Kasjanov.
Kasjanov připomněl také úmrtí Putinových kritiků, například nedávnou smrt Alexeje Navalného či v roce 2015 Borise Němcova, s nímž se sám přátelil. „Němcov, náš politický partner, kritizoval asi nejhlasitěji anexi ukrajinského Krymu z roku 2014. Byla to otřesná politická vražda,“ poznamenal Kasjanov.
