Úmysl řeporyjského starosty Pavla Novotného (ODS) postavit pomník takzvaným vlasovcům (občané Sovětského svazu, kteří nejprve bojovali po boku Němců proti Rudé armádě, ale v květnu 1945 pomáhali osvobodit Prahu, Rusko je pokládá za zrádce a kolaboranty – pozn. red.), vyvolal v ruských médiích ostré reakce.
Nezapomínejme na vlastizradu vlasovců, zdůrazňuje Zeman. Před lety se poklonil jejich památce, zradu zlehčoval |
„Svobodně bádat v současném Rusku je pro historika složité,“ podotkl k tomu pro server Lidovky.cz Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Režim v Ruské federaci je silně zideologizovaný a represivní,“ dodal.
Velitel Ruské osvobozenecké armády (ROA) Andrej Andrejevič Vlasov při projevu na ustavujícím shromáždění Výboru pro osvobození národů Ruska na Pražském hradě.
Středobodem ruského kolektivního myšlení je podle Šíra mýtus takzvané „Velké vlastenecké války“, ve které mezi lety 1941 až 1945 bojovali s Hitlerovým Německem. Skutečný začátek války v roce 1939, kdy platil sovětsko-nacistický pakt, však Rusové záměrně vynechávají.
„Tento mýtus hraje v ruské propagandě centrální roli. V současnosti totiž vedou několik válek, pro které je potřeba mobilizovat společnost,“ uvedl expert na Rusko. Právě „válka pomocí narativů“ hraje dle něj roli jednoho ze základních nástrojů zahraniční politiky Moskvy, na což ve svých zprávách upozorňuje i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Jenže z režimního narativu se sovětský generál zajatý nacisty Andrej Vlasov a jeho muži z Ruské osvobozenecké armády nepříjemně vymykají a o jejich odkazu se zkrátka nediskutuje. Podle Šíra je proto tato část dějin systematicky bagatelizována a vytěsňována. Nabourává totiž představu sovětského lidu, který se sešikoval za svým stalinským vedením. „Přitom vlasovci nebyli žádný okrajový fenomén, píše se o statisících lidí, kteří se proti Stalinovi postavili,“ říká odborník.
Velitel Ruské osvobozenecké armády (ROA) Andrej Andrejevič Vlasov (vlevo) a státní ministr Karl Hermann Frank ve Filmklubu.
Pražský výzkumník poukazuje na případ ruského historika Kirilla Alexandrova, který na téma generála Vlasova napsal svou habilitační práci. „Jeho články jsou zakazovány a čelí obviněním z rehabilitace nacismu a poplivání odkazu padlých sovětských vojáků,“ popsal odborník postup podle paragrafu ruského zákona, který byl zaveden po okupaci ukrajinského Krymu. Ten je Šíra napsán velmi vágně a umožňuje proto stíhat nežádoucí výklady dějin.
„Rusové nás nerozlišují“
Dodal, že popsaná doktrína se nevyhnutelně propisuje díky „výplachům mozku“ do kolektivního vědomí ruského národa. Postoj k Čechům tento proces prý jen odráží. „Kromě toho, že si ruská střední třída u nás kupuje majetky a posílá děti na studia, jsme my Češi pod jejich rozlišovací schopností,“ řekl expert, podle něhož je škoda, že nahlížení Rusů na ostatní národy vnímáme až tehdy, když se mluví o nás.
Odborník na problematiku Ruska a postsovětského regionu Jan Šír .
„Myslí si, že nás v letech 1945 i 1968 osvobodili od nacistů. To si zkrátka jinak než lží odůvodnit nemůžete,“ uvedl Šír, podle kterého ani tolik nejde o pohled Rusů na Čechy, jako spíše o to, jak se vnímají sami Rusové.
Ti se navíc podle mezinárodního analytika z dědictví po Sovětském svazu nijak nevyrovnali, na rozdíl od jiných postsovětských republik totiž nepřišel z hlediska národní mentality po rozpadu Sovětského svazu žádný podstatný předěl.
Ve vztahu k Česku je navíc problematika generála Vlasova o to složitější, že si Rusové zakládají na tom, že osvobodili v roce 1945 Prahu. „Což ovšem není podle pravdy. Otázka vlasovců naznačuje, že celý ruský mýtus je postavený na lži,“ podotýká výzkumník z Katedry ruských a východoevropských studií. Je to ale právě onen mytický příběh, na němž stojí schopnost Putinova režimu mobilizovat ruské občany pro další zahraniční konflikty.
Příběh Rudé armády osvobozující Evropu od nacismu tak vkládá Rusům do rukou pokřivený argument, který však s chutí využívají. Zní jednoduše: „Nesouhlasíš s námi? Jsi nacista.“
