Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Novotný mluvil v ruské státní televizi o vlasovcích i Katyňském masakru. Po sedmi minutách s ním přerušili spojení

Pavel Novotný v přímém přenosu pořadu 60 minut celostátní ruské televize Россия debatuje o jeho záměru postavit pomník vlasovcům. foto: Twitter/PavelNovotnak

PRAHA/MOSKVA - Na prvním programu ruské státní televize Rossija se v pátek večer starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný postaral o pořádné pozdvižení. V přímém přenosu debatoval o svém záměru postavit pomník padlým vlasovcům. Řekl, že ruská média lžou, ohýbají historii a také připomněl, že Sověti stříleli Poláky v Katyni. Ruský moderátor jej označil za blázna.
  12:54aktualizováno  17:49

PAVEL NOVOTNÝ

- Syn moderátora a baviče Petra Novotného se nejdříve proslavil jako bulvární novinář, působil mimo jiné jako šéfredaktor časopisu Spy, webů super.cz, superspy.cz nebo eXtra.cz, moderoval také pořad Prásk! na televizi Nova.

- Novotný přiznal, že práce v bulváru přináší etické problémy. "Věděl jsem, že pokud rezignuji na morální otázky, jež jsou s touto prací spojené, mohu se takto dlouhodobě a dobře živit," řekl třeba.

- Profesionálním politikem se Novotný, který působil i jako manažer televizního kuchaře Ládi Hrušky či dramaturg na TV Barrandov, stal loni na podzim, kdy jím vedená kandidátka ODS vyhrála komunální volby v pražské městské části Řeporyje a on usedl do křesla starosty. V politice se začal angažovat v roce 2002 jako řadový člen ODS, v roce 2010 byl poprvé zvolen do obecního zastupitelstva, mandát obhájil i o čtyři roky později. Po osmi letech v opozici loni vyhrál volby a utvořil koalici se Zelenými.

Zatímco v pozadí živého přenosu běžely starostovy provokativní fotografie v uniformě, spodním prádle a s odhaleným břichem, moderátorka pořadu 60 minut uvedla Pavla Novotného jako složitou osobnost a rusofoba.

Otevřela debatu dotazem, zda Novotný nemá obavy vzít na sebe takovou zodpovědnost a vystupovat s iniciativou zřízení sochy člověku, jehož činnost byla odsouzena během Norimberského procesu. „Nechápu, proč se šklebíte, odpovězte,” vyzvala starostu, který její dotaz doprovázel grimasami. Novotný jí oponoval - Řeporyje podle něj nestaví pomník Vlasovovi, ale 300 padlých vojáků Ruské osvobozenecké armády (ROA), kteří v Praze zahynuli při povstání. O ROA se podle Novotného v Norimberku nemluvilo.

Podle starosty Řeporyjí je naprosto absurdní, co v ruské televizi uvádí. „My se tady tady tomu normálně smějeme. Nic proti Rusku nemáme, ale netýká se nás váš názor,“ říká.

„Chystáte se vztyčit sochu vrahům. Víte, že se dopouštěli zločinu?“ připojil se do debaty jeden z oponentů. „Proč se šklebíte? Jste klaun, nebo jste utekl z blázince? Nebo jste přece jen politik?“

Co byl katyňský masakr?

Během Katyňského masakru bylo zavražděno přibližně 22 000 lidí - zejména důstojníků a příslušné inteligence, které SSSR věznil v koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce. 

Zločin provedla ruská NKVD (Lidový komisariát vnitřních záležitostí ) v roce 1940, kdy vedení SSSR došlo k názoru, že je zbytečné nechávat naživu tzv. prominentní válečné zajatce, kteří nepřátelsky smýšlí vůči Sovětskému svazu a komunismu.

Vraždění se koncentrovalo na třech místech (Katyň, Kalinin a Charkov), probíhalo však i na řadě dalších míst.

Novotný uznal, že vlasovci byli sice zločinci. „Ale 8. května umírali během osvobozování Prahy. (Maršál pozn. red.) Koněv přišel do Prahy den po kapitulaci německých vojsk“ dodal vzápětí. Po připomínce ze studia, že vlasovci krvavě potlačili Varšavské povstání, Novotný připomněl Katyňský masakr. „Jo, prosím vás, řekněte tomu zfetovanému pánovi... nebo opilému, že během Norimberského procesu se o vlasovcích nemluvilo a už nikdy nevyslovujte nic o střílení Poláků. Vy jste postříleli v Katyni 12 tisíc Poláků. Co pak Ribbentrop-Molotov? Co si to vůbec dovolujete? Vy jste stříleli Poláky v Katyni. A v Norimberku o ROA nepadlo nic, je to lež,“ reagoval starosta na slova oponenta.

Připomněl tak smlouvu o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem z roku 1939, při níž si obě mocnosti de facto rozdělily Polsko, a masakr polských válečných a civilních zajatců z roku 1940, který měla na svědomí sovětská tajná policie NKVD a ke kterému se Moskva oficiálně přihlásila až v dubnu 1990.

Rozhovor s Novotným byl z obou stran emotivní. „To, co vyprávíte v ruské televizi je naprosto absurdní ohýbání historie. My se tady tomu normálně smějeme v České republice,“ prohlásil mimo jiné řeporyjský starosta. „Chápu, že jste složitá osobnost, reagovala naopak moderátorka na Novotného posunky či grimasy, zatímco její kolega poznamenal, že starosta „mele samé nesmysly“.

„Nemáme už trpělivost vás poslouchat. Je naprosto jasné, co jste zač. Doufám, že obyvatelé Prahy udělají správnou volbu, protože jste samozřejmě hlupák a darebák,“ ukončil předčasně debatu s Novotným její účastník.

Řeporyjský starosta na svém účtu na Twitteru zmiňuje, že měl v pořadu vyhrazenou čtvrthodinu, debata byla ale utnuta už po sedmi minutách.

„Já musím říct a zdůraznit, že za zahraniční politiku odpovídá vláda a jsme demokracie, takže názory na některé věci se můžou lišit,“ řekl český ministr zahraničí Tomáš Petříček novinářům po sobotním jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana k zahraniční politice. Zdůraznil však, že jde také o zodpovědnost. „Respektuji, když místní samospráva má své záměry, zároveň myslím, že by také komunální politici měli respektovat nějaké dlouhodobé směřování české zahraniční politiky,“ dodal šéf diplomacie. Již dříve ministr médiím řekl, že jeho úřad je s ruskou stranou v kontaktu, ale že jde o záležitost samosprávy, za kterou nemůže rozhodovat vláda.

Záměr Pavla Novotného o stavbě památníku tří set padlých vlasovců při Pražském povstání v květnu 1945 bude projednávat zastupitelstvo Řeporyjí 16. prosince. Novotný chce, aby se zasedání zúčastnili obyvatelé městské části a o tématu diskutovali. Podle starosty lidé na místní zastupitelstvo příliš nechodí, ale tentokrát by chtěl, aby k záměru řekli svůj názor. Zastupitelé jsou podle Novotného jednotní a stavbu pomníku podporují koaliční partneři i opozice.

Rusko zásluhy vlasovců ale neuznává, považuje je za zločince a vlastizrádce, Moskva v týdnu iniciativu Řeporyjí ostře kritizovala.

Spor o vlasovce připomíná obdobnou při o sochu maršála Koněva, jenž se podílel na osvobození Prahy, ale historici mu přičítají i podíl na okupaci Československa v roce 1968, na Praze 6. I ta přesáhla hranice republiky a vyvolala ostrou reakci Ruska. Kolem Koněvova památníku v Praze 6 panuje dlouhodobá kontroverze, která vyústila v pravidelné poškozování sochy, pokusy ji ohradit a demonstrace.

Výběr údajů o vlasovcích:

  • Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se během druhé světové války v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům a koncem války, kdy byla větší část ROA soustředěna v Čechách, se snažili projít k Američanům.
  • ROA vznikla v listopadu 1944 na konferenci na Pražském hradě, na níž byl přítomen kromě generála Vlasova i státní ministr Karl Hermann Frank či protektorátní ministr osvěty Emanuel Moravec.
  • Během Pražského povstání v květnu 1945 přišli vlasovci Praze a špatně vyzbrojeným bojovníkům ve městě nečekaně pomoci proti nacistickým okupantům. O chystaném povstání v Praze přitom informovali generála Vlasova už 2. května představitelé domácích ilegálních vojenských skupin.
  • První divize ROA o síle 23.000 mužů, nacházející se jižně od Berouna, začala 5. května postupovat k Praze. Ve večerních hodinách byl předsunutý oddíl 300 mužů, dvou tanků a čtyř obrněných vozů na jižním okraji města. První pluk postupoval 6. května ve směru Chuchle-Smíchov, čtvrtý na Jinonice-Motol a třetí zaujal pozice ve směru Řepy-Bílá Hora.
  • Jednotky z těchto pluků zasáhly 6. a 7. května do bojů na straně povstalců. Zpevnily obranu Prahy na jižních přístupech k městu, tedy na linii Modřany-Podolí-Pankrác a v prostoru Hrdlořezy-Strašnice. Zasáhly v bojích na Pankráci, Vinohradech a Smíchově. V noci na 8. května dobyly Ruzyň a obsadily letiště, odkud startovaly německé stíhačky k útokům na Prahu.
  • V bojích o Pankrác, Vinohrady, Smíchov a Ruzyni přišlo o život na 300 vlasovců. V celém Pražském povstání podle údajů Vojenského historického ústavu padlo na straně povstalců 2898 lidí. Podle některých údajů navíc až 8000 lidí zahynulo na venkově. Na německé straně bylo podle odhadů několik set až tisíc mrtvých.
  • V České národní radě (ČNR) se 7. května uskutečnilo jednání, při němž ČNR poděkovala Vlasovově armádě za pomoc, odmítla ji ale z obavy před reakcí Sovětského svazu uznat za spojence a také ROA odmítla poskytnout azyl.
  • O den později tedy zahájili příslušníci Ruské osvobozenecké armády ústup z Prahy a pokusili se neúspěšně o přechod do amerického zajetí. U Lnář na Strakonicku pak jednotky sovětské rozvědné služby NKVD popravily tisíce vlasovců, další skončili v sovětských nápravných nařízeních, gulazích.
  • Tehdejší předseda ČNR Albert Pražák v pamětech (publikovaných poprvé ale až v roce 2004) napsal, že vlasovci "si dobyli srdce a vděku mnoha Pražanů, kteří na ně dosud vzpomínají a nedají na ně dopustit".
  • Komunistická propaganda o vlasovcích po válce mlčela.
  • Pro Rusko představují vlasovci kolaborantskou ozbrojenou formaci vytvořenou nacistickým Německem.
  • Vlasov byl sovětský generál, kterého zajali nacisté. Po skončení války jej Sověti 2. srpna 1946 popravili mimo jiné za vlastizradu. Návrh na jeho rehabilitaci odmítlo v roce 2001 Vojenské kolegium ruského Nejvyššího soudu.
  • Syn rolníka Vlasov se narodil 14. září 1900. Během druhé světové války se vypracoval na velitele 2. úderné armády, v červenci 1942 však padl do nacistického zajetí a v roce 1944 vytvořil ROA o 50.000 mužích, jejímž úkolem bylo bojovat proti bolševickému režimu. Spolupráce s nacisty však Vlasovovi zlomila vaz, po válce se marně snažil získat azyl ve Švédsku a uprchnout do Španělska. Američané ho 3. července 1946 předali Sovětům.
  • V roce 1983 například americký prezident Ronald Reagan ve slavném projevu o "říši zla" (tak nazval Sovětský svaz) mimo jiné řekl: "Musíme dosáhnout toho, aby sovětští lidé nebyli hrdí na Čapajeva, Matrosova, maršála Žukova, ale na admirála Kolčaka, považovaného dosud za krvavého kata, aby byli hrdí na generála Vlasova, zrádce SSSR."
Autoři:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...