S návrhem přišel senátní sociální výbor. Spolu s ústavně právním výborem také navrhl, aby příspěvek dostávali všichni lidé, kteří jsou v povinné karanténě po návratu ze zahraničí. Vládní návrh počítá s výjimkou pouze pro lidi, kteří se vrátili z pracovní nebo služební cesty v zahraničí.
Tvrdý lockdown se zavřením firem není ve hře, tvrdí Havlíček. Demise vlády by prý přinesla jen zmatek |
Senát navíc chce jako údajný přílepek vypustit z předlohy pasáže, podle nichž by zaměstnavatelé museli hlásit dohody mimo pracovní poměr nebo volná pracovní místa. Tato ustanovení se dostala do zákona na základě pozměňovacích návrhů poslanců ČSSD.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se senátní podobou zákona nesouhlasila a poslanecké pozměňovací návrhy ze sněmovny hájila. Evidence dohod má podle ní hlavně za cíl zlepšit kontroly nelegálního zaměstnávání a ochranu zaměstnanců před zaměstnavateli, kteří obcházejí předpisy. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa by podle ní pomohla ministerstvu například lépe plánovat rekvalifikace vzhledem k potřebám trhu práce. Odmítla i rozšíření bonusu na všechny lidi, kteří se vrátil ze zahraničí.
Sněmovna schvalovala zákon ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze. Schválila ho včetně pozměňovacích návrhů během jednoho dne.
Řada senátorů označovala poslanecké pozměňovací za přílepky, tedy za změnu nesouvisející s návrhem zákona. „Přilepenější přílepek si těžko můžeme představit,“ řekla například Adéla Šípová (SEN 21 a Piráti). Kritizovali také, že tyto poslanecké úpravy neprošly standardním legislativním procesem a připomínkovým řízením. Senátor Tomáš Goláň (ODS a TOP 09) uvedl, že vláda obešla zaměstnavatelské svazy. Vláda si podle něj z podnikatelů dělá legraci a zkouší, co unesou.
Maláčová připustila, že způsob, jakým se poslanecké návrhy dostaly do zákona, není standardní. Argumentovala však tím, že ani současná situace není standardní. Odpor proti poslaneckým návrhům označila za zástupný důvod, proč zákon neschválit.
Bonus k náhradě mzdy budou dostávat lidé podle výše svého výdělku, celková částka by nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek bude vyplácet zaměstnavatel, o tyto výdaje si pak sníží sociální odvody. Příspěvky by se měly vyplácet od března do konce května.
K řešení pokračování nouzového stavu se poslanci sejdou v pátek ráno. Vláda jej chce do konce března |
Stejná pravidla by platila i pro lidi s nižším než polovičním úvazkem či pro pracovníky na dohodu. Příspěvek se nemá danit. Neměl by se zahrnovat do příjmu při posuzování nároku na sociální dávky a nemělo by být možné ho strhnout v exekuci.
Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty. Zlepšení trasování má přispět ke zvládnutí epidemie. Celkové náklady by podle vlády mohly představovat asi 1,2 miliardy korun.
