17. května 2018 10:18 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Senátoři STAN zahájili přípravu na obvinění Zemana z velezrady

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 40Diskuse
Prezident Miloš Zeman (20. března 2018). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Miloš Zeman (20. března 2018). | foto:  David Neff, MAFRA

PRAHA Senátoři z klubu Starostů a nezávislých (STAN) se rozhodli zahájit přípravu materiálů, které by měly vést k ústavní žalobě z velezrady na prezidenta Miloše Zemana. Důvodem jsou Zemanovy výroky o výrobě novičoku v Česku.

Na čtvrteční tiskové konferenci v Senátu to řekl místopředseda klubu Jiří Šesták (STAN). Zeman podle klubu STAN ohrozil bezpečnost českých občanů.  Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček záměr označil za ohrožení demokracie v ČR.  Záměr podporují senátoři KDU-ČSL, občanští demokraté jsou zdrženliví.

Zeman počátkem května uvedl, že podle Vojenského zpravodajství se v Česku vyráběl novičok, podle Bezpečnostní informační služby nikoliv, a že se přiklonil ke zprávě armádní tajné služby. Jeho vyjádření využil Kreml ke zpochybnění britského tvrzení, že novičok, kterým byl v březnu v Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal, pocházel z Ruska.

Případný nepřítel nebo teroristická organizace tak podle Šestáka nyní vědí, k čemu se připravují české protichemické síly, k čemu a na jaké látky jsou připraveny a na jaké nikoli. Senátní klub STAN má 12 členů, návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů, tedy 27 zákonodárců, podle nichž se prezident dopustil velezrady nebo hrubého porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Klub ODS má deset členů, klub KDU-ČSL 16 členů.

„Proto jsme se rozhodli, že zahájíme přípravu materiálů, které po prověření ve spolupráci s ústavními právníky by měly vést k obvinění prezidenta republiky pro velezradu,“ řekl Šesták.  Mluvčí Hradu označil plán senátorů z klubu STAN za útok na Zemana. „Extremisté ze STAN dalším útokem na přímo zvoleného prezidenta republiky ohrožují demokracii a svobodu v ČR,“ napsal na twitteru.

Podle senátního výboru sdělil Zeman o novičoku nepravdivé informace

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely potvrdit nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy aspoň 120 členů dolní komory.

Senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost se ve středu usnesl, že prezident Zeman sdělil nepravdivé informace o výrobě jedu novičok v Česku. Informace zpravodajských služeb se totiž shodují v tom, že v ČR nebyla tato látka vyráběna ani skladována, konstatoval výbor. Zeman podle něj zveřejněním dalších údajů od zpravodajských služeb ohrozil bezpečnostní zájmy ČR.

Předseda výboru František Bublan (za ČSSD) ve čtvrtek k návrhu STAN řekl, že proces obžaloby za velezradu je obtížný a zdlouhavý a osobně se k němu nepřiklání. Podle jeho osobního názoru by tato kauza velmi rozdělila společnost.  Klub senátorů KDU-ČSL a nezávislých návrh senátorů STAN podpoří, řekl jeho předseda Petr Šilar. Považuje návrh za správný, smysluplný a potřebný, dodal. Naopak místopředseda senátorského klubu ODS Jiří Oberfalzer řekl, že vše, co prezident dělá, jsou politické a vrcholně provokativní postoje, ale žádný z nich nelze označit za velezradu. „Proto jsme v této otázce velmi zdrženliví,“ dodal. Místopředseda senátorů ANO Jaroslav Větrovský na tiskové konferenci řekl, že pro něj je to nová informace, a proto není schopen se k ní vyjádřit. Jeho stranický kolega Ladislav Václavec poznamenal, že podle jeho názoru prezident bezpečnost občanů neohrožuje.

Senátoři ODS vyzvali Zemana, aby se zdržel výroků, které poškozují dobré jméno ČR. Výzva navazuje na kritiku Zemana za jeho vyjádření v kauze novičok.

Základní údaje o procesu podání ústavní žaloby na hlavu státu

  •  K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl, řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
  • Během funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana se Senát zabýval návrhy na ústavní žalobu hlavy státu již několikrát. Například v prosinci 2015 senátoři projednávali petici, podle které se Zeman svými výroky, v nichž zpochybnil sankce EU proti Rusku za jeho anexi Krymu, mohl dopustit velezrady. Senátoři rozhodli, že výroky nejsou protiústavní a petice je proto nedůvodná. Loni v květnu, v době vládní krize, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) oznámil, že pokud prezident Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou ústavní žaloby na hlavu státu. Žalobou pohrozila Zemanovi už před tím skupina 27 senátorů. Zeman, který se zdráhal vyhovět návrhu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na Babišovo odvolání, ministra nakonec odvolal.
  • Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
  • Návrh na podání žaloby se předkládá organizačnímu výboru Senátu a nelze jej vzít zpět. Organizační výbor k návrhu přijme stanovisko, ve kterém doporučí návrh schválit, nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze horní komory.
  • K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.
  • Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.
  • Podle zákona o Ústavním soudu (ÚS) je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před ÚS stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu nebo pokud mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.
  • V řízení před Ústavním soudem jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich ale musí být advokátem.
  • Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.
  • Odsouzený prezident má právo požádat Ústavní soud, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.

ČTK
  • 40Diskuse