Doprovází ji stejnojmenná publikace.
Výstavu i publikaci připravila agentura Foibos ve spolupráci s Muzeem města Brna a za podpory Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Autorsky téma zpracoval tým, který připravoval předchozí, brněnský díl edice. Pod vedením historika umění Jana Sedláka vybral a zaznamenal pět desítek nejhodnotnějších příkladů vilové architektury postavených v období od konce 19. století po současnost. Každý je představen archivní i nově pořízenou fotografickou a plánovou dokumentací a doprovodným textem, který se věnuje dispozičnímu řešení, použitým materiálům a popisu stylu. Výběr staveb představuje práce sedmatřiceti architektů realizované ve více než dvou desítkách měst (také tři stavby, jejichž autora se doposud nepodařilo určit). Výstava je doplněna i několika ukázkami dobového nábytku.
Zahrnuty jsou zde i brněnské stavby, jako jsou funkcionalistická vila Tugendhat, zapsaná v seznamu UNESCO, nebo Reissigova vila ve stylu geometrické secese, označovaná dobovou kritikou za první moderní dům v Rakousku, a další, bez kterých by nemohl být vývoj architektury v kraji vysvětlen.
Jak uvedl Jan Sedlák, moravská metropole měla v uvedeném období vliv na architekturu celého kraje jako sídlo či dočasné působiště významných architektů. V meziválečném období bylo Brno centrem funkcionalismu a dosah tvorby avantgardních architektů je zřejmý i po celém Jihomoravském kraji. Brněnských vil je v nové části cyklu zahrnuto zhruba dvacet z celkové padesátky. Vedle Brna jsou významnými centry architektonické moderny také Kyjov, odkud pocházeli tři architekti, Josef Polášek, Ludvík Hilgert a Bohumil Tureček, a Znojmo.
Nejstarší zachycovanou stavbou, reprezentující historismus, je zde vila Hermanna Redlicha ve Slavkově u Brna z roku 1884. Výstava i publikace zahrnují i nejnovější vývoj, nejmladší stavba, rodinný dům v Brně-Bystrci od Tomáše Rusína a Ivana Wahly, byla dokončena v letošním roce.
Opět se ve výběru objevují konfrontační příklady, u kterých současný stav nebo provedená rekonstrukce znehodnocují původní architektonické kvality domu. Autory tentokrát zajímal i životní styl majitelů staveb. Součástí představené padesátky jsou totiž i domy, které nedosahují vrcholné architektonické úrovně, jejichž obyvateli nebo hosty ale například byly významné osobnosti (například vila Franke v Tišnově).
Jak zmínil Jan Sedlák, za případnější název by tentokrát autoři měli „významné“ vily, titul edice ale zůstal určující. Hodnota projektu je ale zřejmá, byť nejde vždy o skutečně „slavné“ domy.
O teprve nyní systematicky zpracovávané téma individuálního bydlení je skutečně velký zájem, svědčí o tom třetí vydání knihy Slavné pražské vily, stejně jako vysoká návštěvnost výstav. Po pražských, brněnských a olomouckých vilách budou za jihomoravskými následovat i jihočeské, které budou představeny od 12. prosince v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Projekt by se měl rozšířit na celou republiku i do zahraničí, už nyní je zpracovávána také Itálie.
Výstava Slavné vily Jihomoravského kraje bude v Domě umění otevřena do 30. prosince. Pak by měla putovat po dalších městech.
