8. září 2017 5:19 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Praha 1 vs. stovky osobností. Ateliér Wichterlové na Petříně má být památkou, tvrdí umělci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Zahrada u ateliéru Hany Wichterlové (foto: David Cysař) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zahrada u ateliéru Hany Wichterlové (foto: David Cysař) | foto: archiv rodiny Wichterlových

PRAHA Více než 1500 osobností se postavilo proti možnému zániku slavného pražského ateliéru sochařky a sestry slavného vynálezce kontaktních čoček Hany Wichterlové. V domě uprostřed malebné petřínské zahrady prožila umělkyně více než půlstoletí. V „magickém útočišti“, jak tvůrčí místo její rodina nazývá, na Petříně dokonce inspirovala dobrého přítele Josefa Sudka, který pobýval nedaleko, k vytvoření legendárního fotografického cyklu Zahrádka paní sochařové.

Zachování genia loci pod petřínským kopcem, kde stojí nedaleko Sudkova ateliéru dílna se zahradou již zesnulé umělkyně Hany Wichterlové, je v ohrožení. Vedení radnice Prahy 1, která ateliér slavné české sochařky nepovažuje za nijak zvlášť kulturně hodnotný, totiž hovoří o prodeji, třebaže stále běží řízení o prohlášení místa kulturní památkou.

Bojíme se konce, říká rodina

Praha 1 již dříve uvedla, že se chystá ateliér se zahradou prodat spolu se sousedním barokním domem. „Bojíme se, že to by znamenalo konec tohoto místa,“ sdělila redaktorce serveru Lidovky.cz při setkání nad hromadou starých fotografií a dokumenty Marie Wichterlová, příbuzná sochařky Hany Wichterlové a jedna z hlavních iniciátorů výzvy za zachování ateliéru.

Po zveřejnění zpráv v médiích a výzvy směrem k veřejnosti však radnice své rozhodnutí zmírnila.

„Praha 1 se rozhodla, že počká na rozhodnutí ninisterstva kultury, zda ateliér paní Wichterlové prohlásí za kulturní památku, nebo ne. Do té doby nebude jednat ani o prodeji, ani o případné správě některému subjektu,“ sdělila serveru Lidovky.cz ve čtvrtek Veronika Blažková, mluvčí první městské části. Ještě před pár dny přitom Praha 1 tvrdila, že se o záležitosti bude jednat na říjnovém zastupitelstvu.

Ateliér měla až do loňského roku v nájmu právě rodina Wichterlova. V domku žila po smrti své pratety Zuzana Wichterlová, restaurátorka a sestra Marie. Městská část ale poté smlouvu rodině vypověděla z toho důvodu, že se prý o objekt nestarala a nechala ho chátrat. „Takové vyjádření považuji za účelové,“ řekla redaktorce serveru Lidovky.cz při setkání nad hromadou starých fotografií i s dokumentací Marie Wichterlová.

Havarijní stav, opravy ‚za miliony‘

První městská část, která se v případu hrozícího zániku ateliéru staví proti stanovisku primátorky i Galerii hlavního města Prahy, se totiž podle ní o objekt nestará. Nebo alespoň ne tak, jak by místo zasluhovalo.

„Na zahradu, v níž rostly vzácné květiny a o které se Hana starala se svým manželem, teď používají křovinořez. Jde tedy o velice hrubou údržbu. Radnice také nechala zbourat zadní trakt domu, který byl rázem odpojený od energií a vody. Stal se tedy v podstatě neobyvatelným. Mnohokrát jsme upozorňovali na havarijní stav domu,“ líčí Marie Wichterlová s tím, že Praha 1 v minulosti slibovala rekonstrukci domu. Tak se ale dosud nestalo.

Venkovní krb
Vstup na zahradu

A podle vyjádření mluvčí se tak zřejmě ani v budoucnosti nestane. „Ateliér není v dobrém stavu a kompletní rekonstrukce by stála dle neoficiálních odhadů několik milionů korun. Tato oprava by byla spíše postavením něčeho nového, než zachováním toho původního, jelikož se opravdu ateliér nenachází v dobrém stavu,“ sdělila Blažková s tím, že v tomto případě tedy nejde o záchranu památky.

„Odkazu paní Hany Wichterlové, které si vážíme, jsme schopni si připomenout i jinak. Přesto počkáme na rozhodnutí ministerstva kultury a pak se k věci budeme dále vyjadřovat,“ dodala.

Rodina Wichterlových ovšem považuje za důležité objekt zachovat a připomínat si odkaz slavné tvůrkyně děl meziválečné avantgardy.

„Po dlouhá léta se v ateliéru se sochařkou a jejím manželem Bedřichem Stefanem scházely významné osobnosti české kultury 20. století – kromě jiných František Tichý, Otto Rothmayer, básníci Vladimír Holan, Jaroslav Seifert a Josef Topol, historičky umění Anna Masaryková a Růžena Vacková,“ informují ve výzvě veřejnost příbuzní Hany Wichterlové.

Favorit 30 let

„Tomuto jedinečnému místu, srovnatelnému snad jen s nedaleko stojícím ateliérem Josefa Sudka hrozí zánik. Majitel objektu - Městská část Praha 1 - má záměr ateliér a přilehlou zahradu prodat,“ varují sestry Marie a Zuzana Wichterlovy.

Výzva rodiny Wichterlových. Po rozkliknutí se obrázek zvětší

Výzva rodiny Wichterlových. Po rozkliknutí se obrázek zvětší

Společně pak žádají, aby místo prodeje byl ateliér svěřen Galerii hlavního města Prahy, která má zájem zachovat ho a provozovat jako muzeum. „Tento záměr podporuje i rodina Wichterlova, která je připravena sochy, výbavu ateliéru a zahrady bezúplatně zapůjčit a umístit zpět do dnes neobyvatelného objektu a umožnit tak uchovat genia loci tohoto výjimečného místa,“ stojí ve výzvě, která nemá formu klasické petice. Nikdo z příbuzných totiž neočekával tak výraznou podporu, jaké se jim nakonec dostalo.

1500 podpisů

„Každý den odepisuji na stovky mailů, v nichž nám umělci a významné osobnosti vyjadřují podporu. Jsme tím zaskočeni,“ vypráví Marie Wichterlová, která redakci poskytla seznam jmen podepsaných pod výzvou.

Jde především o ředitele a zástupce významných institucí a vysokých škol, ředitele galerií, kurátory, kunsthistoriky, historiky, vědce, studenti uměleckých škol, umělce, novináře, ale třeba i pamětníky Hany Wichterlové a jejího manžela Bedřicha Stefana.

Namátkou jde například o Jiřího Fajta, generálního ředitele Národní galerie v Praze, šéfa Ústavu dějin umění Tomáše Wintera, ředitelku Uměleckoprůmyslové museum v Praze Helenu Koenigsmarkovou, kurátora sbírky fotografií a Galerie Josefa Sudka Jana Mlčocha, bývalého předsedy Akademie věd ČR a prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše, designéra a architekta ze studia Olgoj Chorchoj Jana Němečka.

Výzvu podepsalo také přes dvě stovky aktivně tvořících umělců. Mezi nimi například malíři Petr Nikl, Jiří David, Michal Cihlář, František Skála, Jan Merta či Tomáš Lahoda, Alžběta Skálová, František Hodonský, grafická designérka Zuzana Lednická. Plán na uchování proslulého ateliéru podpořili také sochaři Jaroslav Róna, Tomáš Ruller, Stefan Milkov, z řad fotografů se pak připojil například Ivan Pinkava, Josef Moucha, Tomáš Pospěch či Markéta Korečková.

Propojení dvou ateliérů

Výzvu vítá také Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy, která přišla s nápadem propojit v budoucnu ateliér Wichterlové s domem, kde žil a tvořil Josef Sudek. Ten stojí nedaleko domu Wichterlové na Újezdě.

Zahrada u ateliéru Hany Wichterlové

Zahrada u ateliéru Hany Wichterlové

„Rádi bychom ateliér provozovali především jako památku na vzácnou umělkyni a zachovali pokud možno co nejdetailněji genia loci. Také bychom se rádi spojili v budoucnu i s protilehlým ateliérem Josefa Sudka, čímž by vznikla zajímavá ‚enkláva‘ v této lokalitě,“ vylíčila již dříve plány ředitelka galerie pro server iRozhlas.cz. Tento záměr podpořila jak primátorka metropole Adriana Krnáčová, tak třeba i pražská zastupitelka Eliška Kaplický Fuchsová (ANO).

Server Lidovky.cz nedávno také popsal příběh majitele litografické dílny na Malé Straně, kterou mělo na konci února čekat vystěhování. Radnice Prahy 1 chtěla prostory s osmdesátiletou tradicí zrekonstruovat na spisovnu a sklad dokumentů, kvůli nátlaku veřejnosti od tohoto záměru ale nakonec ustoupila. (více čtěte ZDE)

  • 7Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na Lidovky.cz