Telemetrické obojky z Česka dostali tři sloní samice a jeden samec. Dvorský safari park tím zahájil výzkum slonů v Tanzanii, podobně se loni podílel na sledování lvů.
Za patnáct let spolupráce přírodovědců s národním parkem Mkomazi však odchycení slonů bylo fyzicky nejnáročnější.
„Nasazení obojku provázejí vypjaté situace. Vybrané zvíře je třeba oddělit od stáda a bezpečně uspat. V takových okamžicích na vědecké pracovníky a jejich vozy sloni náznakově a v krajních případech skutečně útočí. Pro odvrácení konfliktu je nezbytné dokonale znát jejich chování a využívat všechny znalosti,“ popisuje Jaroslav Hyjánek, který vedl tým ze Safari Parku Dvůr Králové a Výzkumného institutu ochrany genofondů (VIOG).
Slon zasažený uspávací látkou se totiž snaží dostat co nejrychleji do bezpečí křovin.
„Je třeba ho bez odkladu sledovat a velmi rychle se v krajině bez cest a silnic držet za ním. Není možné riskovat, že zvíře po usnutí bude bez dozoru lidí,“ říká Hyjánek. Extrémně fyzicky náročná byla i manipulace s uspaným zvířetem, jehož hmotnost činí několik tun.
Ke zdaru celé akce přispěli také místní rangeři a personál parku. „Jejich pomoc při vyhledávání zvířat byla nedocenitelná. Rovněž v nejvypjatějších situacích, kdy byly konflikty se slony bránícími své druhy velmi blízko, se ukázalo jako klíčové mít s sebou lidi s dokonalou znalostí chování divokých slonů,“ podotýká Jaroslav Hyjánek.
Cenná divočina
|
Jeden obojek pro slona vyjde na čtyři tisíce dolarů, tedy asi 92 tisíc korun. Safari park je pořídil z prostředků na kontě Wildlife. Údaje z obojků budou analyzovat vědci VIOG a výsledky poskytnou africké straně.
Odborníci označili slony z více skupin tak, aby získané informace odrážely co nejvíce realitu celé populace. Obojky pomohou v mapování pohybu jednotlivců a k poznání jejich života, což by mělo přispět i k předcházení konfliktům mezi zvířaty a lidmi.
Kromě nasazování obojků tým odebral slonům i biologické vzorky, například chlupy. Pomohou výzkumu genetiky keňsko-tanzanské populace slonů nebo k parazitárním analýzám.
„Sloni i lvi, kteří jsou v současnosti hlavními cíli našich aktivit v Mkomazi, jsou takzvané deštníkové druhy. Tím, že pomáháme jim, pomáháme celému ekostystému a všem druhům, které tu žijí. Zcela jistě s aktivitami v Mkomazi nekončíme,“ říká Jaroslav Hyjánek.
Podle něj již není obhajitelná existence zoologických zahrad bez toho, že se účastní záchrany druhů přímo v místě jejich výskytu.
Na konto Wildlife přispívá každý návštěvník dvorské zoo. Z prodané vstupenky putuje pět korun na toto konto, určené pro podporu záchranných projektů safari parku v Africe.
