Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

Česko

Počešťovat jména cizinek je správné, ale má to samozřejmě své výjimky, říká jazykovědec Oliva

Rozhovor
Letošním rokem skončila jedna éra historie. To když v září zemřela nejdéle sloužící britská panovnice Alžběta II. A téměř přes noc se z prince Charlese stal král Karel III., vysvětluje jazykovědec Karel Oliva. To se nepřímo dotklo i češtiny.
  10:48

„Podle staletých zvyklostí jména panovníků – z úcty k nim – překládáme. Jen se Španělskem je to z nějakého záhadného důvodu jinak,“ líčí Karel Oliva.

Právě „královna“ byla vedle výrazů jako „Dozimetr“, „válka“ nebo „dezoláti“ slovem, které mezi čtenáři letos často rezonovalo.

Lidovky.cz: Slovem roku se podle redakce LN stala válka, čtenáři webu Lidovky.cz zvolili slovo dezolát. Odpovídá to podle vás současné náladě v české společnosti?
Zejména volba slova „válka“ dobře odpovídá tomu, co je – včetně následků – hlavním předmětem zájmu společnosti a diskusí, které se mezi jejími členy vedou. Ohledně slova „dezolát“ si myslím, že čtenáři při hlasování kromě tématu slovem označovaného vzali do úvahy i relativní novost či nezvyklost tohoto slova, tedy vlastně uplatnili nejen faktické, ale i jazykové zřetele. Což mne vysloveně těší.

Slovo roku 2022: válka i dezoláti. Ruský vpád na Ukrajinu ovlivnil nejen lidské životy, ale i jazyk

Lidovky.cz: Jak se význam a použití slova dezolát lišily v minulosti a nyní?
Slovo „dezolát“ žádnou dlouhodobější minulost nemá – tedy pokud na ně budeme pohlížet z hlediska češtiny. Jinak původní latinské „desolatus“, „de + solatus“, které znamenalo „osamělý, opuštěný“, přešlo do francouzštiny, přičemž se jeho význam jemně posunul na „zoufalý“. Takže český ekvivalent „dezoláta“ je „zoufalec“, což je, myslím, v dobré shodě s tím, koho toto nově utvořené podstatné jméno označuje.

V češtině se slovo „dezolát“ objevilo, zřejmě jako kreativně upravená přejímka z francouzštiny, zhruba před 15 lety a označovalo tehdy lidi na okraji společnosti – bezdomovce či drogově závislé. Posun jeho významu do současné podoby je tak sice patrný, ale není zase nijak překvapivý.

Lidovky.cz: Jedním z letošních deseti slov je královna, odkazuje na smrt britské královny Alžběty II. Novým vládnoucím monarchou se stal princ Charles, o němž média téměř ze dne na den začala psát jako o Karlovi III. Jak tuto změnu hodnotíte?
Hodnotím to jako správný krok, jímž byly dodrženy staleté zvyklosti, podle nichž jména panovníků – z úcty k nim – překládáme. Ve Francii tak – z českého pohledu – panovala hned celá řada Ludvíků, v Prusku Bedřich Veliký a ve vilémovském Německu – jak se rozumí samo sebou – Vilémové, v Rusku Mikulášové.

Ostatně i vy hovoříte o Alžbětě, nikoliv Elizabeth II., a zrovna tak v Británii přichází Karel III. po Karlovi I. a II.

Lidovky.cz: Existují v překládání jmen panovníků nějaké výjimky?
Jen se Španělskem je to z nějakého záhadného důvodu jinak: caudilla Franka vystřídal král Juan Carlos a Kryštofa Kolumba vyslali na objevitelské cesty Ferdinand a Isabella, nikoliv Ferdinand a Alžběta. Proč tvoří španělští panovníci takovou výjimku, opravdu nevím. A navíc ji ani netvoří všichni. Filip, ať už jakýkoliv, byl prostě Filip a nikdy Felipe. Je to trochu záhada.

Lidovky.cz: Někteří čtenáři reagují negativně na přidávání přípony -ová u slavných ženských osobností ze zahraničí. Měla by média podle vás činit výjimky a zahraniční příjmení slavných žen nepočešťovat?
Nikoliv. Počešťování – tedy většinou přidávání zakončení -ová – jmen cizinek je systémově správný postup, který pak umožňuje takovým jménům připínat pádové koncovky potřebné pro stavbu české věty. Jako skoro každé pravidlo má však i toto svoje výjimky. Nepoužíváme třeba formy Marylin Monroeová, Edith Piafová či Gina Lollobrigid(a)ová, kde jsme si – ať už z jakéhokoliv důvodu – zvykli na formy nepřechýlené. To ale rozhodně není důvod udělat z výjimky pravidelný případ.

Lidovky.cz: Jak moc nové technologie a celosvětový přístup k internetu ovlivnily přejímání nových slov z jiných jazyků?
To ovlivnění je určitě nemalé, a to hned ve dvojím smyslu. Zaprvé bylo potřeba pojmenovat řadu skutečností z oblasti těchto technologií, třeba „router, wifi, online, laptop, malware, e-mail“, a jistě i samotné slovo „internet“. A zadruhé – a tam možná mířila vaše otázka spíše – je možné se na internetu rychle dostat k informacím o skutečnostech z celého světa. A tam už pak záleží na každém, o co se bude zajímat, jaká slova bude potřebovat k tomu, aby o těchto nových informacích komunikoval se svým okolím, a také zda taková slova v češtině vzniknou přejetím, či případně jinak.

V tomto smyslu ovšem nejde o nějak kvalitativně nový proces. Jde „jen“ o velké urychlení procesu přejímání názvů nových věcí, vlastností, činností, který ovšem probíhal po celou dobu existence češtiny, vlastně už i od dob Cyrila a Metoděje, kteří k nám přinesli křesťanství a s ním nová slova jako „kostel, mše, kalich, ornát“.

Válka s velkým V. Konflikt na Ukrajině může přinést přelom epochy

Lidovky.cz: Zaujalo vás letos nějaké slovo, jež hojně používají mladí?
Že by třeba slovo „cringe“ znamenající v podstatě totéž, čemu z hlediska dnešních mladých předpotopní boomeři – jako jsem například já – říkali „trapárna“?

Ale víte – otázka je, jak dlouho se takové slovo udrží. Počkejme si 20 let a uvidíme. Já mu velkou budoucnost nedávám, mladí chtějí mít vždy originální slovník a tohle bude v té době už vykopávka.

Lidovky.cz: Co byste popřál češtině v novém roce?
Aby ji její mluvčí měli rádi a aby si jí vážili. Všechno ostatní už by pak přišlo samo.

Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby
Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby

Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...