Pro bylo 84 ze 143 přítomých poslanců. Opozice pro koalicí navržené usnesení nehlasovala.
„Výsledkem má být usnesení, kde se obejmeme,“ řekla před hlasováním předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „My nemůžeme z principu s koalicí hlasovat,“ podotkla.
ANO neprosadilo konkurenční návrh. „Při plné podpoře Ukrajiny jako suverénního státu a zachování jeho územní celistvosti Poslanecká sněmovna naléhá na vládu, aby se všemi dostupnými prostředky zasadila o co nejrychlejší zastavení vojenských operací a uzavření odpovídajícího příměří, které by umožnilo zahájení vzájemných jednání Ukrajiny a Ruska o spravedlivém a trvalém míru, vedlo k zamezení dalším lidským obětem konfliktu a zamezilo jeho jakékoli eskalaci,“ uvádělo se v něm.
Politici se přeli o Putinovu válku na Ukrajině i zda ji ukončí, že Ukrajina dostane další dodávky zbraní, aby se ubránila agresorovi.
Někteří politici koalice kritizovali estébácké metody v narážce na e-mail, v němž šéf ANO Andrej Babiš chtěl podklady na ministra zahraničí Jana Lipavského.
Poslanec ANO Hubert Lang řekl, že konflikt na Ukrajině se odehrává mezi dvěma znesvářenými zeměmi, z nichž ani jedna není ani v EU, ani v NATO. „Vždycky je lepší zkusit mírové řešení než jenom harašit zbraněmi, to už děláme dva roky,“ tvrdil Lang.
Ondřej Lochman z hnutí STAN ale upozornil, že ze strany Ruska už zazněly hrozby i vůči Pobaltí a že Putinovy výhrůžky je třeba brát vážně, protože mluvil o tom, že je třeba stav v Evropě vrátit před rozšiřování NATO na východ.
Za bezpečnostní hrozbu označil Lochman i vyvolávání strachu, o což se snaží někteří politici a přispívají tak k dalšímu rozdělování společnosti. Kritizoval také používání estébáckých metod. „Do slušné společnosti nepatří,“ řekl Lochman.
„Jestli o tom něco víte, tak nám to sem pojďte sdělit,“ reagoval na něj Lang. „Rodiny do politických pří nepatří,“ opáčil na to Lochman.
Babiš: Česko by postupovalo dle článku 5
„My jsme nikdy nezpochybnili ani nezpochybníme naši hodnotovou orientaci, pro členství v Evropské unii a NATO neexistuje alternativa. Dobře víme, kde jsou naši spojenci, kdyby došlo na válečný konflikt, samozřejmě budeme postupovat podle článku 5,“ řekl ve Sněmovně šéf ANO Andrej Babiš.
„Když měl v předvolební debatě před prezidentskými volbami v lednu 2023 odpovědět na úplně jednoduchou otázku, zda by poslal pomoc napadenému Polsku nebo pobaltským státům, jeho odpověď překročila myslitelné meze nezodpovědnosti. Určitě ne, je potřeba mluvit o míru, řekl tehdy doslova. Slova tehdy silně zasáhla naše spojence a způsobila České republice mezinárodní ostudu,“ kritizoval šéfa ANO v úterý ve Sněmovně premiér Petr Fiala za jeho vyjádření v debatě v České televizi při souboji o Hrad s Petrem Pavlem.
Babiš dal ale ve středu ve Sněmovně zároveň najevo, že pomoc Ukrajině napadené Ruskem má podle něj limity. „Logicky se ptám, jestli kvůli nečlenskému státu NATO chceme skutečně jadernou konfrontaci,“ uvedl předseda ANO.
Jasně také, s čím se těžko smiřuje. „Kohouta Silvera slyšeli asi i ve Francii, ani tam nechtějí ukrajinské obilí,“ tvrdil Babiš. Narážel tím na bizarní video, v němž si povídá s kohoutem, a odmítá v něm, aby do Česka směřovalo levnější obilí z Ukrajiny.
Síkela vyčítal šéfovi ANO kňučení
Kriticky k Babišovi ve Sněmovně ve středu vystoupil hlavně ministr průmyslu a obchodu Jozefa Síkela ze STAN. Tvrdil, že šéf ANO vyniká v estébáckém marketingu a kompromitující složky může mít i na své dosavadní spojence. Estébácký marketing je podle ministra založen na kompromatu, tedy strategii získávat nebo vytvářet poškozující informace o nepohodlných soupeřích, ale také o spojencích pro případ, že by se tak přestali chovat nebo se hodit.
„Základem politiky vašeho šéfa je kňučení. Pracujete pro krále všech lůzrů,“ vyčetl také ministr průmyslu a obchodu poslancům Babišova ANO.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák za hnutí STAN mluvil o tom, že Babiš na mimořádné schůzi argumentoval, že nechce svého syna poslat do války, ale svého staršího syna neváhal poslat na Ruskem okupovaný Krym.
Usnesení schválené Poslaneckou sněmovnouUsnesení Poslanecké sněmovny k bodu jednání s názvem Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku: Poslanecká sněmovna: 1) konstatuje, že současná zahraničněpolitická a bezpečnostní situace klade zásadně zvýšené nároky na jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku České republiky při obhajobě a prosazování našich bezpečnostních zájmů; 2) zdůrazňuje, že zahraniční a bezpečnostní politika ČR vychází z našeho hodnotového a geografického rámce, respektu k mezinárodnímu právu, pevného západního ukotvení v mezinárodních strukturách NATO a EU a z negativní historické zkušenosti z Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se Československo stalo obětí agresora, a z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968; 3) konstatuje, že současný teroristický režim v Rusku svou rozpínavostí a snahou o rozšíření sféry vlivu na Ukrajinu a do dalších zemí Evropy, doprovázenou válečnými zločiny, představuje pro ČR největší bezpečnostní hrozbu; je tudíž zásadním zájem ČR, aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná, aby se Ukrajina ubránila a obnovila svoji územní celistvost v mezinárodně uznaných hranicích a aby byl ruský režim od další agrese proti Evropě účinně odrazen, 4) konstatuje, že v zájmu ČR je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách zaručujících kolektivní bezpečnost v Evropě i ve světě, což ČR považuje za nezbytný předpoklad spravedlivého a trvalého míru, 5) oceňuje, že vláda ČR poskytuje v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 272 ze dne 15. června 2022 a usnesením č. 421 ze dne 15. listopadu 2022 účinnou pomoc Ukrajině včetně dodávek nezbytného vojenského materiálu, a konstatuje, že k naplnění bezpečnostních zájmů ČR je nezbytné v pomoci Ukrajině vytrvat, aby se ubránila proti ruské agresi; zastavení dodávek vojenského materiálu by naopak vedlo k dobytí a pustošení Ukrajiny ruským teroristickým režimem a povzbuzení tohoto režimu v dalších výbojích proti evropským státům, což by znamenalo bezprostřední bezpečností hrozbu pro ČR a další blízké spojence, 6) upozorňuje na rostoucí agresivitu ruského režimu, a to jak vůči vlastním občanům, tak i okolním zemím a vyzývá vládu ČR, aby pomáhala demokraticky smýšlejícím příslušníkům ruského národa, kteří se postavili Vladimiru Putinovi a jeho režimu, 7) vyzývá vládu ČR, aby nadále věnovala zvýšenou pozornost zajišťování obranyschopnosti ČR a pokračovala v naplňování závazků ve financování obrany v rámci NATO, 8) oceňuje náročné každodenní úsilí všech příslušníků Armády ČR a dalších bezpečnostních sborů a služeb, které se podílí na zajištění bezpečnosti ČR ve zhoršeném bezpečnostním prostředí, a důrazně odmítá zpochybňování jejich upozorňování na bezpečnostní hrozby a jejich zlehčování s tím, že je jejich povinností připravovat zemi na to, aby těmto hrozbám mohla účinně čelit, 9) konstatuje, že plného zajištění bezpečnosti ČR a jejích občanů je možné dosáhnout pouze celospolečenským přístupem a za všestranného zvyšování odolnosti a že za odolnost demokracie, stabilitu společnosti a soudržnost lidí nesou zásadní díl odpovědnosti veřejně činné osobnosti; proto vyzývá politické i nepolitické aktéry, aby svými vyjádřeními a činností nepodporovali válečnou propagandu ruského teroristického režimu a jeho propagátorů, která směřuje k narušení bezpečnosti a obranyschopnosti ČR. |
