USA mění jadernou doktrínu - jako nedávno Rusko
Jaderná doktrína je typickou ukázkou sousloví, které dělá novinové titulky, aniž musíme znát obsah. Barack Obama představí novou jadernou doktrínu USA! Jako by už ta slova zhmotnila zásadní změnu. Ve skutečnosti se Amerika zavazuje neútočit jaderně na nejaderné země - pokud se řídí smlouvou o nešíření či nevyvinou třeba takové biologické zbraně, jež by ohrozily USA. A teď přijde zkušební otázka: Dělala snad Amerika v praxi někdy něco jiného?
Jestli se něco ve světě v principu nemění, jsou to právě jaderné doktríny. Jistě, před třiceti lety změnil svou Sovětský svaz - v pocitu konvenční převahy se vzdal možnosti, že použije jadernou zbraň jako první. Jenže za Jelcina (1993), v pocitu vystřízlivění, se Rusko k tradičnímu odstrašení vrátilo. Přesto před dvěma měsíci, když Moskva svou doktrínu inovovala, psaly noviny o dalším klacku. Jaký další klacek, když se hlásí stále k témuž? Když ono to tak krásně zní.
Že za svůj loňský nástup dostal Obama Nobelovu cenu míru, ještě neznamená, že míří k nejadernému světu. Píší-li české noviny o „konci jaderných dějin“, je to hrubé klišé. O konci jaderných dějin se snad mohlo jednat v době, kdy Bombu vlastnili jen Američané a Sověti. Ale jak se mohli dohodnout na jejich vzájemné likvidaci počínaje rokem 1964, kdy svou Bombu vyzkoušela Čína?
Od chvíle, kdy skončil sovětsko-americký duopol, kdy se atomové zbraně šíří a účinně jimi straší i Severní Korea, jsou řeči o konci jaderných dějin nesmyslem. Dobře to ví i Barack Obama a jadernou doktrínu USA inovoval zhruba tak zásadně jako v únoru Rusko. Leč potlesk pro mírového nobelistu tak krásně zní.
Čtěte Téma na stranách 2 a 3
