* LN Vydáváte desku po šesti letech, ale co do koncertování patříte k nejpilnějším písničkářům už čtyřicet let...
A to jsem začínal poměrně pozdě, až v šestadvaceti... Ale máte pravdu, koncertuju pořád, nikam jsem neodešel...
* LN Přesto v rádiích nijak často slyšet nejste.
V rádiích existují playlisty a formáty, které na různých stanicích mají své priority. Pokud se písničky neobjevují v televizích a v rádiu, nepíše se o nich, řada lidí asi ani neví, že existují. Naštěstí si na koncerty, kterých hraju hodně, lidi cestu najdou. Stavím je tak, aby to byl vždycky průřez mými věcmi, abych všechna období aspoň lehce připomenul, a navíc přidávám i dost té současnosti. Musí se to zkrátka mixovat.
* LN První singl jste vydal v roce 1976 a později si vás leckdo pamatuje jako výrazný hlas C&K Vocalu. Vzpomínáte na tuhle etapu své kariéry?
To byla zajímavá doba. Chodilo na nás podobné publikum jako na Myšíka, Mertu, Marsyas a jiné, bylo to překvapivě silné posluchačské zázemí. Navíc publikum, které tomu i rozumělo - a takových lidí není nikdy dost. I já zamlada tak jako ostatní hledal inspirace různě ve světě. Ale když se člověk prokouše přes těch prvních deset dvacet roků, zjistí, že vzory opustil a vytvořil si svůj vlastní styl.
* LN Kdo na vás chodí teď? Vrstevníci a jejich děti?
Obecenstvo se proměnilo, vrstevníků a lidí z té první doby ubylo, ale přibylo střední a mladší generace, a to výrazně. A taky úplně mladých lidí, kteří si nás sami našli -buď přes muziku, nebo přes poezii.
* LN Nacházejí u vás, co ve své generaci nemají?
Přesně to nemůžu vědět, spíš jen tušit, že je to opravdu cosi, co postrádají v tom, co produkují jejich vrstevníci. Já současný stav populární hudby vidím jako výraznou autorskou krizi. I ve světě si mladé publikum znovu najde třeba Simona a Garfunkela nebo Led Zeppelin, i když to je už úplně jiná generace. Mohli být minulostí, ale vyhledávají si je i hodně mladí znovu.
* LN Po všechna léta si hudbu skládáte sám nebo s Bohumilem Zatloukalem a texty vám - konečně i na tomto novém albu - píše hlavně Pavel Šrut. Jak jste se potkali?
Já si ho našel. Dostala se mi do ruky knížka Roberta Gravese Příznaky lásky, kterou Pavel Šrut přebásnil, začali jsme se intenzivně stýkat, počátkem osmdesátých let jsme už dělali jeho původní věci a další deska byla jenom jeho. Je velice talentovaný, má nádherný slovník, každé slovo je tam důležité, a navíc je to pro mě i bezvadnej sparing partner.
* LN Hrajete dlouhá léta. Změnil se život muzikanta?
Vlastně se tak moc nemění. Někdy bych možná uvítal cosi jako pevné angažmá, kdy bych mohl zpívat aspoň nějaký čas na jednom místě.
* LN Nebylo by špatné, kdyby existovalo místo, kde by se člověk mohl spolehnout, že tam neuslyší nic špatného...
Teoreticky to možné je, svou roli v tom před časem plnila v Praze Malostranská beseda - ale dá to hodně práce a sám muzikant to organizačně zvládnout nemůže. Tak jezdíme dál po štacích. Návraty ve tři ráno z koncertů člověka občas unavují. To se ale samozřejmě mění podle stavu mysli, jsou to takové vlny. Pochopitelně v momentě, kdy se něco povede, když kolem mě jsou mladí a nadšení a na koncertech je ta energie poznat, tak mě to zase hned ohromě baví...
* LN Proto jste asi tak výrazně omladil svou doprovodnou skupinu. V 5P máte spoluhráče i o dvě generace mladší...
Když jsme se s Bohoušem Zatloukalem chystali na novou desku, řekli jsme si, že najdeme nějaké mladší „bigbíty“ - že jsou až takhle mladí, to je víceméně náhoda. Pro mě nejdůležitější je, že to jejich hraní má energii, napětí, to bylo rozhodující.
* LN Sledujete současné otevírání problémů kolem písničkářů z minulosti?
Sleduju to, ale tím, že jsem patřil do trochu jiné party - Marsyas, Mišík, Merta a další, tenhle problém mezi námi neexistoval a dodneška neexistuje. Ještě nikdo kupodivu nepopsal, že v rokenrolu nebo v té tehdejší rockové muzice tyto problémy nebyly. Ty jsou v jiné sortě lidí, se kterými jsme se moc nestýkali. Pro naši partu byl nepřítel jasný a všichni jsme drželi spolu.
* LN Člověk by řekl, že mezi písničkáři to bylo taky tak.
Ale to se jen zdálo.
* LN Muzikanti ale vždycky byli trochu víc zranitelní, už způsobem života, obživy...
Samozřejmě, že byli, ale asi někteří byli nějak silnější, uměli překážky překonat.
* LN Vy jste se potkal s nějakými obtížnými překážkami?
Na konci osmdesátých let jsem byl účelově nařknut z nějakých špatností, nakonec se zjistilo, že nebyl důvod mě nějak vinit, takže to celé splasklo. Ale aspoň půl roku mě nesměli hrát v rádiu, někteří pořadatelé se báli mě pozvat, bylo to nepříjemné, ale naštěstí přišel rok 1989 a už nebylo co řešit.
* LN Také jste skládal kvalifikační zkoušky?
To tehdy všichni, kteří chtěli vystupovat, museli. Mě se například člověk z komise zeptal: „Už jste byl na Sokolovu?“ Já, že nebyl. „No a nechtěl byste tam zpívat?“ Já zase, že mám hodně práce a kde všude hraju. „No tak si to tedy rozmyslete.“ Věděl jsem, že když tam nepojedu, nedostanu tu kvalifikaci.
* LN A tak jste jel?
No nejel. A kvalifikaci nedostal. Tu získali z velké většiny ti, kteří právě na ty sokolovské festivaly politické písně a na ty komunistické estrády jezdili. Byl jsem do Sokolova nominovaný třikrát a třikrát jsem tam nejel. Takže když teď mnozí kolegové říkají, že kdyby se nezúčastnili, nemohli by vůbec dělat svou práci, není to tak docela pravda. Třeba by byli v něčem omezení, ale zakázaní asi ne.
* LN Česká populární scéna je pořád jakoby obrácená do minulosti, stále se hrají sedmdesátá, osmdesátá léta. Myslíte, že ty staré písničky lidi opravdu tak nadšeně poslouchají?
Ti, co chodí na moje koncerty, to asi neposlouchají, ale nějaká masa ano, je to určitý vzorek společnosti, který je reálný. Ale měl by ten obraz být mnohem objektivnější, mělo by se dostat na všechny, i okrajové žánry. Sám hraju hodně v klubech a poslouchám, co si tam pouštějí ti mladí, vím, co se zhruba děje - a musím říct, že je tam hodně patrné přejímání hudby zvenku a málo tvorby původní, originální.
* LN Takže je to na vás. Chystáte už další CD?
S touhle novou sestavou spolupráce pořád zraje, snad se něco ještě povede.
***
Luboš Pospíšil
Hudebník, zpěvák, skladatel. Začínal v druhé polovině 60. let, stal se členem skupiny C&K Vocal. Podílel se například na průlomovém CD Generace. První sólovou desku mohl vydat až roku 1983. Jeho LP Tenhle vítr jsem měl rád mělo velký ohlas. Pospíšil zaujme charakteristickým projevem, jeho styl je originální a koresponduje s texty básníka Pavla Šruta. V 80. letech se svou skupinou 5P (Bohumil Zatloukal, David Koller, Michal Pavlík...) hrál před vyprodanými sály. Nyní ji obnovil a výrazně omladil.
