Před čtvrtstoletím jsme měli kliku. Když vybuchl Černobyl a komunisté mlčeli, takže nikdo nevěděl, co hrozí, radioaktivní mrak se držel fyzikálních zákonů a putoval okolo tlakové níže přes Bělorusko, Švédsko a Německo.
Uplynulo čtvrtstoletí a můžeme se ptát: Budeme se opět spoléhat na kliku, či dostaneme jasné informace? To, že v Rusku hoří i lesy zasažené Černobylem, ještě nemusí znamenat hrozbu. To, že při teplotě 700 stupňů se uvolňuje radioaktivní cesium v tamních stromech, tvrdí rakouský expert a my víme, že Rakušané jsou mistři světa v protijaderném alarmismu. Ale měli bychom očekávat, že seriózní informace přijdou přímo z Ruska.
Pokud ta informace z Ruska nepřijde, opět si připomeneme jaro 1986. Na to, že Moskva tají nebezpečný mrak, se přišlo až ve Švédsku. Když v jaderné elektrárně Forsmark naměřili zvýšenou radiaci, zjistili, že pochází zvenčí a že vítr fouká od jihovýchodu.
Odkud fouká vítr teď a co přináší? Dozvíme-li se to až z měření švédských úřadů, budeme mít o argument více, proč se při rozšíření Temelína nespoléhat na ruskou transparentnost.
