„Ukončením stavu nebezpečí u nás končí vojáci, kteří v poslední fázi zabezpečovali skladové hospodářství. Už jsme ale měli jen dva vojáky. Budeme tam muset směřovat své zaměstnance,“ uvedla starostka Hrušek na Břeclavsku Jana Filipovičová.
„Co se týče veřejných zakázek, tak pokud jsme něco nestihli zabezpečit, budeme muset striktně dodržovat zákon. Základní práce jsme ale stihli tak, abychom zabezpečili opravy budov a ty dál netrpěly,“ podotkla Filipovičová.
Podobně to vidí starosta vedlejší Moravské Nové Vsi na Břeclavsku Marek Košut. „Poznáme to jen na absenci pár vojáků, kteří tady byli jako výpomoc s logistikou skladů. Tam to pocítíme personálně, ale není to žádná hrůza,“ řekl Košut.
V obci se podle něj neprováděly veřejné zakázky nad šest milionů, u kterých je potřeba veřejná soutěž.
„Dělali jsme střechy a okna a nebyly to takové částky, takže tam bychom se obešli i bez stavu nebezpečí. Ale na jaře a v létě příštího roku budeme připravovat komplexní obnovy objektů, tam by ale stejně byla soutěž potřeba s ohledem na financování z ministerstva pro místní rozvoj,“ sdělil Košut.
Starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek ukončení stavu nebezpečí vítá. „Pro lidi se nic nemění. My jsme stejně po dvou měsících ve fázi, že se snažíme ze všech sil, abychom byli co nejdříve v normálu,“ sdělil Klásek.
21. července 2021 |
Stav nebezpečí vyhlásil po tornádu 24. června hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a v červenci jej se souhlasem vlády o měsíc prodloužil. Získal tak zvláštní pravomoci, jako například ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace.
V nákladech je i strava dobrovolníků
Náklady na krizové řízení činily kolem 50 milionů korun. Kraj zatím dostal 20 milionů, o zbytek požádá stát. Kraji a obcím vznikly bouří a tornádem škody kolem 1,5 miliardy korun, u celkových škod i s majetkem lidí podle Grolicha nadále platí, že překročí deset miliard korun.
„Když je vyhlášený stav nebezpečí, vláda krajům poskytuje deset milionů na zajištění základních potřeb. My jsme dostali 20 milionů. Celkem jsme ale vše sumarizovali a náklady na krizové řízení jsou kolem 50 milionů,“ uvedl Grolich.
Podle něj částka obsahuje náklady na stravování dobrovolníků, ale i místních, kterým nešly energie, dále peníze slouží na likvidaci odpadů mimo velké skládky.
„Jsou tam i některé práce v rámci zásahu hasičů, u kterých bylo potřeba jiných firem a subdodavatelů, a také některé kroky dělaly obce Hodonín a Břeclav jako obce s rozšířenou působností,“ řekl Grolich. Dodal, že kdyby peníze navíc na krizové řízení stát neposkytl, musel by částku zaplatit kraj a obce z vlastních peněz a ze sbírek, což by znamenalo méně peněz na obnovu poničeného majetku.
Ve sbírkách se vybrala víc než miliarda korun. Jen ve sbírce kraje je 70 milionů korun, podle Grolicha se o rozdělení peněz bude rozhodovat až nakonec. „Kraje a obce mají jiný mechanismus než humanitární sbírky neziskových organizací, u kterých se nakládá s penězi jednodušeji. U nás správní rada navrhne rozdělení a potvrdí to rada kraje. My nemůžeme proplácet faktury, ale budeme rozdělovat peníze na náklady kraje a obcí, až se vypořádají se svými účty,“ poznamenal Grolich.
Bouřky s tornádem se Břeclavskem a Hodonínskem prohnaly poslední červnový čtvrtek. Zanechaly za sebou šest mrtvých a asi 1 200 poničených domů, z nichž zhruba 200 muselo k zemi.
2. července 2021 |
