Ekologičtí aktivisté přivezli vlakem symbolický první jaderný odpad na zastávku v Hodňově, na hranici vojenského prostoru. Nedaleko odsud, poblíže obce Polná by areál mohl být umístěn.
Protože lokalita je v blízkosti hranic s Rakouskem a Německem, přijeli akci podpořit i nevládní organizace z obou zemí. Happening se podle krajského policejního mluvčího Jiřího Matznera obešel bez konfliktů.
"Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO)počítá s tím, že vzhledem k řídkému osídlení bude odpor místních obyvatel minimální. Lokalita je však atraktivní pro turisty a leží navíc v příhraniční oblasti. Lze tedy očekávat rostoucí odpor nejen obyvatel žijících v těsné blízkosti boletického vojenského prostoru, ale i obyvatel Horního Rakouska a Bavorska," řekl Pavel Vlček z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí.
Stát vybírá vhodné místo pro hlubinné úložiště jaderného odpadu už od roku 1993. Obce se ale jeho umístění dlouhodobě brání. Proto k původním šesti zvažovaným lokalitám (Rohozná a Budišov na Vysočině, Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Pačejov v Plzeňském kraji, Pluhův Žďár-Lodhéřov a Božejice-Vlksice v Jihočeském kraji) později přibyly i dva vojenské újezdy - Boletice a Hradiště.
Potenciálně vhodné geologické podmínky se podle analýzy, jíž má SÚRAO od května, jeví ve střední a severní části újezdu Boletice a při východním okraji újezdu Hradiště v Karlovarském kraji. Nyní je potřeba provést podrobnější výzkum pomocí družicových a leteckých snímků, na nějž by navázala geofyzikální a geochemická měření v terénu.
Vyhořelé jaderné palivo se zatím ukládá do meziskladů u dukovanské jaderné elektrárny. Trvalé úložiště by se mělo hloubit po roce 2050, fungovat by mělo od roku 2065.
