Nápis na stěně limnigrafu Na Františku v centru Prahy je již staršího data, musí tak nejprve použít i chemii na bázi kyseliny mravenčí. „Vysokotlakým proudem horké vody a páry se nápis obrousí,“ vysvětluje, zatímco pomocník smývá červený text ze zdi. Během pár minut pak reliéf graffiti mizí, čištění ovšem vyžaduje alespoň tři fáze. „Jde o velmi rychlou a účinnou metodu,“ říká Černý, načež představuje i technologii parního mytí – tedy již zmíněného vysavače – a nakonec nejšetrnější metodu pískem smíchaným s nadrcenými skořápkami ořechů.
  |
Přímo před limnigrafem na Dvořákově nábřeží totiž primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) uspořádal v pondělí workshop, aby pomocí technik Miloslava Černého i laserové čistící firmy Narran ilustroval moderní a rychlé postupy při odstraňování graffiti. Zejména tedy novinářům.
PETRÁČEK: Scházejí hodnoty? Čistič Černý konal, protože už se na to nemohl dívat |
„Workshop je jedním z kamínků do mozaiky, jak chceme likvidaci nápisů v Praze zrychlovat. Ukazuje se, že na straně magistrátu jsou rezervy. Co se týče odměny – s panem Černým jsem teď mluvil a řekl, že ji nechce. Tímto tedy záležitost s odměnou končí,“ oznámil přítomným Hřib a zároveň potvrdil, že jej překvapila doba, s jakou chtěli nápis z Karlova mostu odstraňovat památkáři. Ti workshopu přítomní nebyli, zato se jej účastnil zástupce Technické správy komunikací nebo kurátor náplavek. Došlo i na ukázku odstranění graffiti laserem firmou Narran, pročež někteří přítomní vyfasovali brýle, jiné od procesu odstraňování dělila ochranná stěna.
Hlavním zájmem novinářů byl ale přece jen proslavený čistič z povolání Miloslav Černý, jehož životní příběh v posledních dnech hýbe českou společností. Nejprve zaujal tím, že se přiznal k likvidaci nápisu na Karlově mostě, který měli památkáři čistit až do půlky srpna. Před několika dny pak promluvil i o tom, že byl před téměř dvaceti lety odsouzen za dvojnásobnou vraždu. Proto za odstranění graffiti žádné chvalozpěvy nechtěl.
Miloslav Černý.
„Já se dnes nejen snažím nešířit kolem sebe zlo, ale i někomu pomáhat,“ sdělil už dříve ve své zpovědi pro iDnes.cz, proč zeď vyčistil tajně a zdarma. Krajský soud v Táboře v roce 2000 označil zákeřné zabití manželky a jejího přítele za plánovanou popravu - oba zastřelil zezadu, na manželku vystřelil dvakrát. Původně mu soud vyměřil dvacetiletý trest, který následně Vrchní soud v Praze snížil na sedmnáct let. Ve vězení nakonec Miloslav Černý strávil 11,5 roku, kde se vzdělával a vystudoval několik škol.
Pro iDnes.cz uvedl, že procházel vážnou životní krizí, s manželkou se rozváděl, měl deprese a jednal v ataku. Chtěl zabít sebe a svou ženu – to, že na místě byl i její milenec, byla podle něj shoda náhod. Den předtím se ale nedostavil k rozvodovému stání a šel se na střelnici cvičit ve střelbě.
Podle tehdejší zprávy ČTK znalci z oblasti psychologie a psychiatrie konstatovali, že Miloslava Černého lze převychovat, ačkoliv náprava může být obtížná. Černý při pondělním workshopu Lidovým novinám řekl, že jeho motivací v současné situaci nebylo stát se mediální hvězdou. „Mám Prahu rád. Důvod, proč jsem dnes přišel je, že se chci podílet na odstraňování graffiti ve městě. Druhou šanci jsem už dostal tím, že můžu žít v této společnosti.“
Naše společnost má podle něj vůči propuštěným vězňům předsudky. „Nedivím se, že je u nás tak vysoká recidiva. Nevím, jestli společnost svými postoji z propuštěných vězňů recidivisty nedělá. Tím, že nejsme schopní podat pomocnou ruku, aby mohli začít nový život,“ poznamenal s tím, že on sám měl velké zázemí ve své rodině a během výkonu trestu se mu podařilo spolupracovat s lidmi, díky kterým začal znovu. „Byli to i lidé ve Velké Británii, kde jsem se ke graffiti dostal. To byl start, který mi pomohl.“
