Tuto problematiku by měl řešit mimo jiné návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, implementující novou podobu audiovizuální směrnice Evropské unie Televize bez hranic, závazné pro členské státy. Ta by měla být přijata nejpozději do 19. prosince 2009, kdy končí dvouletá lhůta pro implementaci.
Vláda se návrhem, který připravilo Ministerstvo kultury ČR, zabývala naposledy na konci května, kdy jej o jeden hlas zamítla. Podle předsedy vlády Jana Fischera byl problém v tom, že obsah internetového vysílání by pak byl regulován podobně jako televize a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) by získala příliš pravomocí.
Podle včerejšího sdělení vrchní ředitelky ministerstva kultury Petry Smolíkové je však pravděpodobné, že návrh vláda ještě do voleb znovu projedná. „Záleží na rozhodnutí premiéra, který v této věci spolupracuje s ministrem kultury. Uvažuje se o tom, že by návrh byl zařazen na program zasedání ještě této vlády,“ uvedla pro LN Smolíková.
Začátkem července letošního roku přijala Evropská komise také nové sdělení o státní podpoře určené k financování veřejnoprávního vysílání, které má zvýšit právní jistotu pro investice prováděné veřejnoprávními a soukromými médii. Jinými slovy jde o to, aby veřejnoprávní média mohla rozvíjet internetové služby, ale ne na úkor jiných provozovatelů sdělovacích prostředků.
I toto sdělení klade hlavní důraz na „účinnou kontrolu na národní úrovni, včetně hodnocení dopadu nových mediálních služeb financovaných z veřejných prostředků“. Potřeba kontroly je zde zdůvodněna mimo jiné tím, že evropští provozovatelé veřejnoprávního vysílání obdrží ročně více než 22 miliard eur z licenčních poplatků a přímých vládních podpor.
