Stará pověst praví, že nouze naučila Dalibora housti. Jak známo, ocitl se hrdina české báje v hladomorně, kde měl strádat nejen zimou a vlhkem, ale rovněž trvalým půstem. Ovšem soucitný žalářník mu sehnal housle, Dalibor poměrně rychle zvládl smyčec i struny a začal housti. Řečeno současným jazykem, hrál na housle. Preludováním pro okolojdoucí pak získával alespoň trochu potravy, takže se občas i najedl. Částečně tak své věznitele převezl.
V podobné situaci jako Dalibor se ocitli před mnoha miliony let dávní předchůdci dnešních ptáků. Díky zvláštnímu způsobu, jakým lovili poletující hmyz, se jim na předních končetinách už vytvářela pera, a mohli tedy stále lépe poletovat. Ale při zemi je drželi mnohem vyspělejší létající plazi, kteří ovládali oblohu.
Ptačí prapradědečkové nelenili a naučili se dalších pár triků, jak s plazy soupeřit. A nakonec zvítězili. Když tedy někdo z pozice své moci a síly příliš tlačí na pilu, nemusí se mu to vyplatit.
