MF DNES dotazem na ministerstvo vnitra zjistila, že Rakušan se odvolával na loni novelizovaný zákon „lex Ukrajina“, který tuto možnost skutečně nově nabízí. „Ukrajinci, kteří sem přišli v souvislosti s válkou, nejsou držiteli azylu, ale dočasné ochrany. Poslední novela zákona zrušila výjimku, která stanovovala odklad realizace trestu vyhoštění pro odsouzené osoby z Ukrajiny,“ sdělila mluvčí resortu Hana Malá.
Loňská úprava zákona říkala, že výkon trestu vyhoštění se odkládá do doby, než dočasná ochrana v České republice odsouzenému skončí. To nyní již neplatí.
„Ukrajinec byl ještě loni v podstatě nevyhostitelný zpět na Ukrajinu, protože tam probíhá válečný konflikt. My jsme vsunuli do jednoho paragrafu novelizovanou část, podle níž může soud vyslovit trest v podobě zákazu pobytu, což v praxi znamená, že dočasná ochrana mu v případě odsouzení končí a přistupuje se k němu jako ke kterémukoliv cizinci,“ vysvětlil spoluautor zmíněného pozměňovacího návrhu, poslanec a bývalý příslušník cizinecké policie Hubert Lang (ANO).
Co na to mezinárodní právo
Pokud by Ukrajinec v Česku měl přiznán statut azylanta, vrátit domů by jej dříve ani při odsouzení nešlo. Bylo by to totiž porušení zásady „non refoulement“, tedy mezinárodního závazku, že uprchlíci nesmějí být navráceni do země, kde jim hrozí pronásledování. Zákon „lex Ukrajina“ do tohoto závazku vnáší výjimku.
Někteří odborníci si ale myslí, že pravidlo zákazu navracení je bezvýjimečné bez ohledu na to, zda konkrétní osoba spáchala trestný čin, nebo zda se jinak provinila vůči hostitelské zemi.
„Přestože poslední novela „lex Ukrajina“ připustila výkon trestu vyhoštění, i zde bude nutné postavit najisto, že takové osobě nebude při návratu hrozit závažná újma a že výkon rozhodnutí nebude v rozporu s mezinárodním závazkem České republiky v podobě zákazu navracení, který je v evropském regionu vyjádřen neomezitelným článkem 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv,“ myslí si Eliška Flídrová, advokátka se specializací na cizinecké a azylové právo z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
„Dle mého názoru by v tuto chvíli bylo vyhoštění osob na Ukrajinu v rozporu s mezinárodními závazky České republiky,“ dodává.
Soudy, které o vyhoštění rozhodují, se tak budou muset zaobírat nejen tímto ustanovením, ale i českým trestním zákoníkem, který říká v podstatě totéž: vyhostit lze jen toho, komu by v domovské zemi nehrozilo mučení nebo jiná forma postihu. Podle soudců ale tato obava v případě Ukrajiny nehrozí.
„Na Ukrajině sice probíhá válečný konflikt, ale jinak je to demokratický stát, který má demokratické trestněprávní předpisy. Vyhoštění tam nic nebrání. Něco jiného by bylo třeba vydat někoho do Sýrie, nebo tam, kde by mu hrozilo právo šaría nebo ukamenování, ale to není případ Ukrajiny,“ zhodnotila situaci předsedkyně senátu ústeckého krajského soudu Jana Kurešová.
Odsouzení Ukrajinci
Podle posledních nejaktuálnějších údajů ministerstva spravedlnosti bylo v průběhu roku 2022 pravomocně odsouzeno 1 607 Ukrajinců, tedy zhruba tolik, kolik Slováků. Soudy vyhostily 146 Ukrajinců. Ve stejné roce začal platit zákon „lex Ukrajina“, kdy se Ukrajinci již nevyhošťovali.
Pro srovnání: v roce 2018 – tedy před vypuknutím války a přílivem uprchlíků – bylo odsouzeno 1 158 Ukrajinců a 492 vyhoštěno.
Kolika z Ukrajinců se vyhoštění nyní může týkat, se nedá zjistit, nestačí totiž pouhé prokázání spáchání trestného činu. Soudy instrument vyhoštění využívají zejména při závažnějších trestných činech, se sazbou nad jeden rok vězení, kdy je vyhoštění nezbytné pro ochranu bezpečnosti státu, jeho obyvatel nebo jiných zájmů chráněných zákonem
