Lékaři z takzvaných třetích zemí by mohli pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půl roku, lhůta by se prodloužila na dalších šest měsíců. Obdobná pravidla mají platit pro nelékařské zdravotnické pracovníky.
Zvolnění pravidel pro vycestování i pendlery. Překročení hranice se musí zdůvodnit, upozornil Hamáček |
Lékaři bez zkoušek by mohli pracovat výhradně pod přímým dohledem plně vzdělaného lékaře. Museli by mít navíc srovnatelné lékařské vzdělání. Některé krajské nemocnice už dříve avizovaly, že bez těchto lékařů by musely některá oddělení zavřít.
Na problematiku působení lékařů zejména z Ruska a Ukrajiny upozorňuje dlouhodobě zejména Česká lékařská komora. Podle jejích dřívějších informací jich v českých nemocnicích působilo asi 400.
Nyní musí lékař ze země mimo EU, který by chtěl pracovat v Česku, složit takzvanou aprobační zkoušku. Podle komory je ale kvalita těchto lékařů často horší, nedokážou se domluvit česky a nejsou schopni složit rozdílové zkoušky.
Z celkového počtu 50 tisíc lékařů v ČR je podle ministerstva doktorů ze zemí mimo EU asi jedno procento. Musí složit zkoušku z jazyka a odbornou zkoušku v češtině. Úspěšnost je asi 15 procent. Nově už nemají lékaři neomezený počet pokusů.
