Je to nejvyšší počet dětí, které musely být za celou dobu pandemie hospitalizovány, čtyři z nich nemoci podlehly. Protože vzrostl počet infikovaných také ve věkové kategorii od čtyř do osmi let, uzavřela vláda na začátku března mateřské školy a první a druhé třídy základních škol. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) může za rozšíření nákazy i nebezpečného multisystémového zánětlivého syndromu u dětí zejména britská mutace viru.
  |
Většina dětí projde koronavirem bez příznaků nebo jen s mírnými projevy, pouze zřídka se jim zanítí průdušky nebo zapálí plíce. Multisystémový zánětlivý syndrom přichází zpravidla až po prodělání choroby, podle Blatného údajů postihne jedno dítě z tisíce.
Prioritou by měla být snaha o zapojení všech dětí do výuky na dálku, v případě absence má škola zjišťovat důvod |
„Horší průběh onemocnění covidem může nastat u dětí s různými chronickými onemocněními,“ řekl serveru Lidovky.cz přednosta Pediatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Martin Magner.
Malí covidní pacienti s ještě jiným zdravotním problémem také tvoří většinu hospitalizovaných.
„Nemalá část pozitivních hospitalizovaných dětí není primárně hospitalizována kvůli covidu nebo jeho komplikacím, ale kvůli jakýmkoli jiným s covidem nesouvisejícím příčinám od zánětu slepého střeva až po migrénu. Přitom často nemají žádné příznaky covidu,“ dodal Magner.
Nebezpečný zánět
Covid sám není pro děti takovým nebezpečím, tím je právě mutlisystémový zánětlivý syndrom, označující se zkratkou PIMS-TS. Může se objevit zhruba dva až čtyři týdny (někdy až šest týdnů) po prodělání koronaviru.
„Projevuje se nevysvětlitelnými horečkami, zánětem spojivek, kožními či slizničními projevy, ke kterým se mohou připojit závažná poškození kardiovaskulárního aparátu, a stav může vést až k šoku, což je stav bezprostředně ohrožující dítě na životě,“ popsala dětská lékařka Romana Benešová.
Jako příznaky se dále objevují třeba zvracení, průjem či bolesti břicha. „Je to velmi vážné onemocnění, které často vyžaduje i dva a více týdnů léčby, včetně pobytu na jednotkách intenzivní péče. Nemusí dopadnout dobře. Většinou se děti nakonec uzdraví, ale je to opravdu velmi závažné onemocnění,“ uvedl Blatný v ČT s tím, že případů bude kvůli agresivitě britské mutace zřejmě přibývat.
Rodiče nechtějí za distanční výuku hradit vysoké poplatky. Privátní mateřské školy se obávají krachu |
Když se diagnóza určí včas, bývá léčba syndromu úspěšná. Je tedy důležité co nejdřív zjistit důvod obtíží, což může být těžký úkol, jelikož děti mají covid často bezpříznakový, rodina si ani nemusí všimnout, že ho prodělávají nebo prodělaly. Někteří rodiče nadto nechtějí nechat svého potomka otestovat, protože je to podle nich nepříjemné. To ale může ve výsledku hrát proti dítěti, pokud se u něj následně objeví příznaky zmíněného syndromu.
„V případě vzniku následných pozdních závažných projevů by nám pomohlo vědět, zda dítě mělo prokázaný covid, či ne,“ zdůrazňuje Benešová s tím, že to má i další výhody. „Navíc díky prokázanému pozitivnímu testu není dítě dalších 90 dnů posíláno stále znovu a znovu do další karantény kvůli dalším kontaktům s pozitivními osobami,“ připomněla.
Pro představu, jak se situace liší od loňského roku: v Thomayerově nemocnici měli od podzimu v druhé vlně epidemie hospitalizovaných 76 dětí s covidem, z toho 28 pro příznaky covidu a 11 pro multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS-TS). Délka pobytu ve špitále se pohybuje v řádu dnů, u zmíněného syndromu je to průměrně týden až devět dní. Během první vlny pandemie se s multisystémovým zánětlivým syndromem u dětí v Thomayerově nemocnici nesetkali.
Léčba dětí
Léčba covidu dětí má proti dospělým svá specifika, těm nejmenším se například nemohou podávat všechny léky. „Léčba dětí je omezena, antivirotikum Remdesivir a monoklonální protilátky je možno podávat až od 12 let,“ uvedla přednostka Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno Lenka Krbková.
Syndrom PIMS-TS je v podstatě nepřiměřená imunitní reakce po prodělání covidu, proto je cílem léčby syndromu vrátit imunitu do normálního stavu. Na to fungují imunosupresivní léky jako imunoglobulin a kortikoidy, které se zavádějí nitrožilně infuzemi.
Už při podezření na tento syndrom musí děti na jednotku intenzivní péče, protože hrozí selhání orgánů. Po zlepšení, když už nejsou ohroženy orgány, odcházejí dětští pacienti do domácí péče a dále je sledují odborné poradny pediatrické kliniky. Nelze odhadnout, u kterého dítěte se syndrom objeví. V 70 procentech případů ale postihuje jinak zcela zdravé děti.
Definitivním řešením proti covidu je i v případě zdolání syndromu očkování, ale ještě potrvá, než se dostane na děti. „Očkovací látky pro děti do 16 let s vysokou pravděpodobností nebudou letos dostupné, proto je vhodné, aby se v co nejširší míře chránilo okolí dítěte, jakmile to dovolí dostupnost vakcín pro širokou dospělou populaci,“ apeluje Benešová.
První se mají vrátit do škol nejmenší žáci a praktická výuka. Příchod deváťáků už není prioritní |
Prozatímní štít představuje vedle epidemické opatrnosti a dodržování hygienických pravidel i pravidelné testování: až se děti vrátí do škol, postupně a někdy za půlkou dubna, když vše půjde dobře, počítá se s tím, že se na covid kontrolovat budou.
Mělo by jít o antigenní testy s mělkým stěrem z nosu, případně o testy ze slin, ministr školství Robert Plaga (za ANO) se přimlouvá za zapojení PCR metody. Je mnohem spolehlivější a umí poznat covid, i když se nijak neprojevuje, což je právě dětský případ.
Když budou rodiče o nákaze vědět, pomůže to případně zavčas odhalit příčinu syndromu a také ochránit ostatní, aby se od dítěte nenakazili.
